Včas odhalit a léčit. Vyšetření sluchu u novorozenců pomáhá předcházet poruchám řeči

14. 5. 2021

Sluch – smysl, který nám umožňuje vnímat zvuky a zároveň má zásadní vliv na naši schopnost mluvit a komunikovat. Jen včasné vyšetření a případné odhalení jeho poruchy může zamezit tomu, aby později došlo k problémům s vývojem řeči. Odborníci z Pardubické nemocnice a Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice se proto dlouhodobě věnují neustálému zlepšování kvality péče o pacienty se sluchovými poruchami. Jedním z klíčových vyšetřovacích postupů je tzv. screening sluchu u novorozenců.


Hlavním cílem screeningu je zachytit včas možný problém se sluchem a zajistit tak novorozeným miminkům, aby se jim rozvinulo sluchové centrum. „Dobrý sluch je předpokladem pro správný rozvoj komunikačních dovedností. Proto je případné postižení sluchu potřeba zjistit a následně ho kompenzovat co nejdříve,“ vysvětluje Marian Šenkeřík, primář dětského a novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice. Právě na novorozeneckém oddělení probíhá screening sluchu celoplošně, tedy u všech dětí, a to 2. či 3. den po narození.

Vyšetření se provádí s pomocí přístroje, který dokáže změřit odpověď ucha na zvukový podnět, tzv. otoakustické emise. Toto jednoduché, nebolestivé a rychlé vyšetření sestřičky provádějí novorozencům při spánku. Díky spolupráci s pardubickou univerzitou Pardubická nemocnice od loňského roku disponuje také novější a přesnější metodou screeningu sluchu, k němuž je využívána tzv. automatická BERA. Ta dokáže změřit přímo aktivaci sluchové nervové dráhy, která probíhá v mozkovém kmeni. Tato metoda je využívána u miminek s větším rizikem poruch sluchu, například u těch předčasně narozených, nebo v případě, že vyšetření otoakustických emisí poukáže na možnou poruchu. Právě díky podpoře Fakulty zdravotnických studií bylo zajištěno proškolení zaměstnanců pro práci s novým přístrojem a byl zakoupen spotřební materiál pro vyšetření.

V Pardubicích od roku 2007

Právě ve chvíli, kdy vyšetření miminka na novorozeneckém oddělení potvrdí podezření na sluchovou vadu, následuje další vyšetření na ORL klinice. I zde dochází k opětovným přeměřením s pomocí otoakustických emisí i přesnější metody BERA, ale i dalším vyšetřením. „Včasná kompenzace pomocí sluchadel nebo kochleárních implantátů a následná rehabilitace může dětem s poruchami sluchu dopomoci k lepšímu začlenění do běžného života,“ říká přednosta ORL kliniky Pardubické nemocnice Jan Vodička s tím, že pokud se děti nechají dlouhodobě bez sluchových vjemů, kompenzace v pozdějším věku již nemusí být tak účinná. A právě takovým momentům má zabránit celoplošný screening, který je, zásluhou profesora Viktora Chroboka, prováděn novorozencům v Pardubické nemocnici už od roku 2007. Ta tak byla v té době jednou z prvních v zemi, kde bylo toto vyšetření zavedeno systematicky u všech narozených dětí.

Zkušenosti a vybavení jsou to podstatné

Sluchová vada je zjištěna zhruba u 0,5–1 % dětí, u zhruba třech dětí ročně je v Pardubické nemocnici odhalena závažná porucha tohoto smyslu. Nejen proto působí na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice, která s Pardubickou nemocnicí dlouhodobě spolupracuje, výzkumný ORL tým, jenž se zabývá zvyšováním kvality ošetřovatelské a léčebné péče o pacienty s poruchami sluchu, ale i čichu, chuti a hlasu. Dlouhodobě prováděný celoplošný screening sluchu tak byl tématem i nedávno publikovaného odborného článku, vydaného zmíněným ORL týmem. Jeho cílem bylo zhodnotit zpětně efektivitu screeningového systému sluchu novorozenců a odhalit faktory, které funkčnost tohoto systému pozitivně či negativně ovlivňovaly.

Závěry šetření ukázaly, že stěžejní roli v novorozeneckém screeningu sluchu hrají dva faktory. Prvním z nich jsou zkušenosti a zručnost ošetřovatelského personálu, který vyšetření na novorozeneckém oddělení nebo na ORL klinice provádí. Druhým důležitým faktorem je dostupnost kvalitního přístrojového vybavení pro vyšetření otoakustických emisí, popřípadě evokovaných sluchových potenciálů,“ říká jeden z autorů odborného článku Vít Blanař. Oba tyto faktory neodmyslitelně propojuje management pracovišť, který musí zajistit dostupnost vyšetření 365 dní v roce, vzájemnou zastupitelnost proškolených sester, systém předávání výsledků, jasný algoritmus vedoucí k diagnóze i k případné rehabilitaci sluchu.

Přínos pro další rozvoj

Retrospektivní studie o screeningu sluchu novorozenců za takto dlouhé časové období je pro další rozvoj péče v této oblasti velkým přínosem. Podařilo se díky ní odhalit problematická místa ve zmíněném algoritmu screeningu, podniknout kroky pro jejich nápravu a zvýšit rychlost a efektivitu celého systému,“ doplňuje Vít Blanař. Na zmíněné studii s pracovníky z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice spolupracovali odborníci z ORL kliniky a dětského oddělení Pardubické nemocnice, ale také zdravotníci Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kteří jsou koordinátory celoplošného screeningového systému sluchu novorozenců v České republice.

Mgr. Miroslava Jiráková, MBA, Centrum péče o zdraví, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice ve spolupráci s Nemocnicí Pardubického kraje