Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

20201012_163002_177961.jpg

Published: 24.01.2022

Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotních sester a kvalifikovaných zdravotníků. Pokud se jich nezačne vzdělávat více, může být naše zdravotnictví za 15 až 20 let v obrovských problémech. Potvrzují to výsledky společného projektu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické. Jaké komplikace hrozí do budoucna a co může negativní vývoj ve zdravotnictví změnit?

Odborníci z obou vysokých škol pracovali s daty Ústavu zdravotnických informací a statistik, Českého statistického úřadu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Z této metodiky vyplývá, že nízký počet absolventů nepokryje generační obměnu, když odejdou nejsilnější ročníky narozené v 70. letech. Tím, jak populace stárne, bude zdravotnický personál chybět nejen v nemocnicích, ale i v sociálních službách.

„Jen na udržení stávajícího počtu bychom potřebovali do praxe posílat dvojnásobek absolventů. Pokud se nebude vzdělávat více všeobecných sester a dalších zdravotníků, pak se za patnáct let dostaneme do situace, že nemocnice nebudou schopny zajistit odbornou ošetřovatelskou péči. Můžeme se tak dostat ke kolapsu ve zdravotnictví i bez další pandemie,“ říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Jana Holá.

Dlouhodobé statistiky

Ve srovnání s evropskými zeměmi se Česká republika v Evropě dostala až na poslední příčky v počtech vzdělávaných sester a nelékařského zdravotnického personálu. Podle statistik připadlo v České republice v první polovině 90. let na 100 tisíc obyvatel 60 absolventů, od roku 2006 padají čísla rapidně dolů a nyní se dostáváme na hodnoty 14 absolventů na 100 tisíc obyvatel ročně. Podle OECD jsou tyto hodnoty právě nejnižší u nás a v Mexiku.

Ve srovnání EU jsou i sousední země na tom lépe. Na Slovensku mají dvakrát více absolventů, v Německu čtyřikrát a v Rakousku je počet absolventů téměř sedmkrát vyšší (96). Podle odborníků naše vysoké školy a vyšší odborné školy aktuálně nejsou schopné vychovat tolik sester, aby následně nahradily ty, které budou odcházet kvůli seniorskému věku. Generační obměna by za současného stavu trvala neuvěřitelných 55 let a sestry by musely sloužit až do svých 75 let. Výsledkem společného projektu dvou vysokých škol je tedy návrh metodiky pro optimalizaci počtu studentů, respektive absolventů studií všeobecných sester.

Velký zájem o studium

O vysokoškolské studium zdravotnických oborů je přitom velký zájem. Během pandemie se zvýšila prestiž a potřebnost i jistota zdravotnického povolání, což jistě také přispělo ke skokovému nárůstu počtu přihlášek. Vysoké školy ale nejsou schopné přijmout o mnoho větší počet studentů než nyní. Například na Fakultu zdravotnických studií Univerzity Pardubice letos dorazil rekordní počet přihlášek, až o téměř 40 procent byl větší zájem o studium zdravotnických studijních programů. „Nejvíce se maturanti hlásili do studijních programů Všeobecná sestra, kde byl nárůst až 50 procent, a Zdravotnický záchranář. Pandemie jasně ukázala význam a potřebnost nelékařských profesí,“ uvádí Jana Holá, podle které se nedostatek sester řeší více než deset let.

Největší překážkou, proč vysoké školy nemohou přijímat více studentů, jsou nedostatečné kapacity, resp. finance. Při nárůstu počtu studentů potřebují například vybavit další odborné učebny, kde mohou studenti pracovat s modely a simulovat na nich zdravotnické výkony a zákroky, potřebují také zdravotnický materiál. Je nutné finančně ohodnotit i další akademiky pro výuku. Musí zaplatit mentorky v praxi, které vzdělávají budoucí zdravotníky. „Je důležité, aby naši absolventi byli profesionály ve svém oboru a byli dobře připraveni,“ říká Jana Holá z Univerzity Pardubice.

Zodpovědnost za české zdravotnictví má v rukou stát. Vysoké školy nejnověji apelovaly na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a na ministerstvo zdravotnictví, která by se změnami ve vzdělávání všeobecných sester měla zabývat. „Stát dnes strategicky podporuje vzdělávání učitelů i lékařů. Chceme-li ale udržet počet všeobecných sester k počtu lékařů alespoň ve stávajícím poměru 2:1, aktuální produkce sester to neudrží, musí stát zasáhnout také ve prospěch studií sester. Školy to samy nevyřeší,“ zdůrazňuje děkanka Holá. Podle ní zejména proto, že přicházejí silnější ročníky uchazečů a zájem o zdravotnická studia nepoklesne. I když třeba nebude tak vysoký jako letos, uchazečů se hlásí stále více, než je škola schopna přijímat.

  •  Ročně ze škol v ČR vychází 1 500 až 1 600 všeobecných sester
  •  ČR má 14 absolventů na 100 tisíc obyvatel za rok
  •  Až 50% nárůst uchazečů v oboru Všeobecná sestra zaznamenala FZS
  •  Letos na FZS dorazilo 1 148 přihlášek ke studiu
  •  Z toho 457 přihlášek směřovalo na obor Všeobecné ošetřovatelství

*FZS (Fakulta zdravotnických studií)

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.