Publication detail

Význam elektromyografie v chirurgické rekonstrukci spasticity horní končetiny

Authors: Čižmář I. | Ehler Edvard | Dufek J. | Přikryl P.

Year: 2014

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Publisher name: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně

Place: Praha

Page from-to: 100-103

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Význam elektromyografie v chirurgické rekonstrukci spasticity horní končetiny	Cíl studie: Šlacho-svalové transfery jsou užívány v rámci komplexního přístupu v řešení spasticity. Cílem práce je upozornit na rozdílnou aktivaci jednotlivých svalů u spastické horní končetiny, a tím nezbytnou nutnost realizovat funkční zhodnocení pomocí EMG před každým rekonstrukčním výkonem. Soubor a metodika: V letech 2009–2012 bylo podrobně vyšetřeno 17 pacientů věkového průměru 34 (7–71) let, s délkou trvání spastické deformity ruky v průměru 11 (3–24) let, se spasticitou horní končetiny, u nichž byla plánována chirurgická rekonstrukce na předloktí. Pomocí EMG byla hodnocena úroveň aktivity těchto svalů v závislosti na poloze ruky, zapojení při úchopu a při jeho uvolnění. Cílem chirurgického výkonu byla redukce spastických projevů svalstva předloktí při volním pohybu akra. Výsledky: Svaly předloktí, které jsou u zdravé osoby agonistické či synergistické ke konkrétnímu pohybu akra, vykazovaly u spastického syndromu vlastnosti antagonistického svalu v 17% (devět svalů) z celkového počtu 52 vyšetřených svalů. U poloviny pacientů (53 %) byl přítomen alespoň jeden sval, který vykazoval vlastnosti antagonistického svalu vůči fyziologickému stavu. Závěr: Spastické svaly se při pohybech ruky aktivují u jednotlivých nemocných výrazně rozdílným způsobem, a to podle individuálního pohybového vzorce. Funkční zhodnocení svalstva pomocí EMG před rekonstrukční operací poskytuje nezbytné informace, jak efektivně využít projevy spasticity (kokontrakce, synkinézy) v pozitivním efektu na úchopovou funkci ruky.	elasticita; funkční elektromyografie; horní končetiny; šlachový transfer
eng	Importance of electromyography in the reconstructive surgery of the upper extremity	Aim of the study: Muscle-tendon transfers are used as part of a complex approach in management of spasticity. The aim of the study was to highlight varied activation of individual muscles in a spastic upper extremity, and to emphasise that it is absolutely necessary to implement a functional EMG assessment before each reconstructive intervention. Methodology: Between 2009 and 2012, a group of 17 patients with spasticity of the upper limb was scheduled for surgical reconstruction of the forearm. The mean age of the group was 34 (7-71) years, the mean duration of spastic deformity was 11 (3-24) years. Activity level of the muscles with respect to the position of the hand, involvement when gripping and releasing the grip was assessed using EMG. The aim of the surgery was to eliminate symptoms of spastic forearm muscles during volitional movement of the hand. Results: While in a healthy person, forearm muscles are agonistic or synergistic to a specific acral movements, the same muscles showed antagonistic muscle properties in 17% (nine muscles) of the 52 examined muscles of patients with the spastic syndrome. In half of the patients (53%), at least one muscle with antagonistic muscle characteristics - a reverse muscle - was present. Conclusion: During hand movement, there are significant differences between patients in how spastic muscles are activated, depending on individual movement paterns. Functional assessment of muscles before reconstructive surgery using EMG provides the necessary information on how to utilize spasticity symptoms (contraction, synkinesis) effectively to achieve a positive effect on the function of the hnad grip.	elasticity; functional electromyography; upper extremity; tendon transfer

Search

Login for students

Login for employees

Publication detail

Departments

Clinics

Map

Services

Popular Links