University of PardubiceFaculty of Health Studies

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Kvalita života osob s poruchou čichu

Authors: Brothánková Pavlína | Nedomová Eva | Vodička Jan

Year: 2017

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia

Place: Bratislava

Page from-to: 51-55

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Kvalita života osob s poruchou čichu	Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit kvalitu života osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku a porovnat vnímání obtíží v závislosti na pohlaví. Materiál a metodika: První výzkumný soubor tvořilo 60 osob (průměrný věk 52 let ±15,83, 57% žen a 43% mužů) s poruchou čichu. Druhý výzkumný soubor (kontrolní skupinu) tvořilo 30 zdravých osob (průměrný věk 51 let ±16,76, 57% žen a 43% mužů). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy - Test parfémovaných fixů (OMT) a Sniffin ´Sticks. Dotazník byl rozdělen na čtyři části a kromě specifických otázek obsahoval dvě otázky obecné. Výsledky: Kvalita života osob s poruchou čichu byla narušena v oblasti psychické, v oblasti příjmu stravy a v souvislosti s riziky zevního prostředí. Byl prokázán statisticky významný rozdíl bodového zisku dotazníku mezi osobami s poruchou čichu a osobami zdravými (p<0,05). Celkové skóre specifické části dotazníku ukazuje, že ženy vnímaly kvalitu života hůře než muži. Závěr: Dotazník přináší nové informace o vnímání kvality života osob s poruchou čichu. Studie nadále pokračuje s cílem rozšířit soubor respondentů a zaměřit se na vliv parosmie a fantosmie na kvalitu života.	poruchy čichu, kvalita života, specifický dotazník, čich, olfaktometrie
eng	Quality of life in patient with olfactory dysfunction	Purpose: The aim of study was to determine quality of life in patients with smell dysfunction using the specific olfactory disorders questionnaire. The results were compared between men and women. Material and metods: A total of 60 participants with smell disorders (aged 52 years avaradge ±15,83, 57% women a 43% man) and 30 healthy volunteers (aged 51 years avaradge ±16,83, 76% women a 43% man) were included in to study. The sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffin’Sticks test (16 – items identification test). A questionnaire was devided into four part. The specific questions were complemented about two general questions. Results: The quality of life was altered in the area psychological well-being, reduced enjoyment of food and negative effects on safety (detect spoiled food, gas leaks and smoke). In our study we proved statistically significant difference of outcome questionnaire score depending on the patients with smell dysfunction and healthy volunteers (p<0,05). Women have significantly more issues than men. Conclusions: The questionnaire give us new information about perception quality of life in patient with olfactory dysfunction. The study further continues to purpose increase the number of respondents and focus on the impact of qualitative disorders (parosmia and phantosmia) on quality of life.	smell disorders, quality of life, specific questionnaire, olfaction, olfactometry