University of PardubiceFaculty of Health Studies

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Parosmie a fantosmie u pacientů s poruchou čichu

Authors: Brothánková Pavlína | Vodička Jan

Year: 2018

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Page from-to: 51-54

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Parosmie a fantosmie u pacientů s poruchou čichu	Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 115 osob s poruchou čichu, v průměrném věku 54 let (17 – 83 let), 66 žen (průměrný věk 57 let) a 49 mužů (průměrný věk 51 let). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy - Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test – OMT) a Sniffin' Sticks test (identifikace). Použitý dotazník byl vyvinut a doplněn o otázky specifické pro českou populaci. Obsahuje 32 položek, z nichž 3 jsou zaměřeny na parosmii a fantosmii. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl na výskyt parosmie a fantosmie v závislosti na pohlaví (p = 0,34) a etiologii poruchy čichu (p = 0,45). Naopak jako statisticky významný se ukázal výsledek čichových testů. Pacienti s diagnostikovanou hyposmií vnímají častěji parosmie a fantosmie, než osoby s úplnou ztrátou čichu (p<0,01). U pacientů s delším trváním poruchy čichu byly parosmie častější (p<0,01). Závěry: Parosmie a fantosmie byly při cíleném dotazu popsány u 51 % respondentů. Jsou častější u osob s lepšími čichovými schopnostmi a v naší studii nebyl prokázán vliv etiologie. Důležité je proto vznesení cíleného anamnestického dotazu nebo využití specifických dotazníku pro zjištění přítomnosti kvalitativní poruchy čichu.	parosmie;fantosmie;dysosmie;čich;kvalita života
eng	Parosmia and phantosmia in patients with olfactory dysfunction	Abstract Objective: The aim of the study was to evaluate incidence of parosmia and phantosmia in patients wiht olfactory dysfunction. We used specific questionnaire, which not commonly applied in clinical practice. Methods: A total of 115 people with olfactory dysfunction were includet to the study. They were aged between 18 and 83 years (mean age 54 years), 66 women (mean age 57 years ) and 49 men (mean age 51). Olfactory function was evaluated using the Odorized Markers Test (OMT) and Sniffin' Sticks test (identification). The questionnaire was developed and supplemented by specific questions and needs to reﬂect Czech culture and cogitation. The questionnaire consists of 32 statements, three of which are focused on parosmia and phantasmia. Results: Qualitative smell disorders were reported in 51% of respondents. In our study we did not prove any statistic significant influence of gender (p = 0,34) and etiology (p = 0,45) on parosmia and phantosmia. On the contrary, our study showed statistically significant result of olfactory testing. Patients with hyposmia have more often parosmia and phantosmia, then those patients with olfactory loss (p<0,01). Patients with long – term smell dysfunction suffered more frequently from parosmia (p<0,01). Conclusion: When taking the clinical history, it is essential to ask the patient about any qualitative disorders (parosmia, phantosmia) and questionnaires should be systematically submitted to patients consulting for olfactory complaints.	parosmia;phantosmia;dysosmia;olfaction;quality of life