University of PardubiceFaculty of Health Studies

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Diagnostika a léčba krčního emfyzému

Authors: Faitlová Hana | Bukvová M | Mejzlík Jan | Valenta T. | Kortán V | Chrobok Viktor | Vodička Jan

Year: 2022

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Otorinolaryngologie a foniatrie

Page from-to: 131-140

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Diagnostika a léčba krčního emfyzému	Úvod: Krční emfyzém bývá jedním z průvodních příznaků poranění polykacích/ dýchacích cest nebo přechází na krk z jiných oblastí. V prvních hodinách po jeho vzniku může být klinický obraz dramatický, provázený dušností, odyno-/ dysfagií, případně bolestí na hrudi nebo mezi lopatkama. V diferenciální diagnostice je kromě traumatické etiologie třeba vyloučit i další akutní stavy, např. akutní koronární syndrom aj. Emfyzém bývá různého rozsahu, často je provázen pneumomediastinem a/nebo plášťovým pneumotoraxem. Publikace si klade za cíl především diagnostickou a terapeutickou rozvahu, nikoliv zjištění incidence emfyzému. Metodika: Jedná se o retrospektivní studii z ORL pracovišť Pardubické nemocnice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Nemocnice Liberec za období 15 let (2005–2020). Sledovány byly pouze klinicky významné emfyzémy, emfyzémy nejasné etiologie a emfyzémy s nutností intenzivní péče. Výsledky: V souboru 15 nemocných jsou následující příčiny krčního emfyzému – 3 úrazy hrtanu, 3 Hammanovy syndromy, 2 tracheální intubace, 2 úrazy polykacích cest, 2 onemocnění covid-19, 1 tonzilektomie, 1 urgentní tracheostomie a 1 kýchnutí. Etiologicky je významným (spolu)faktorem Valsalvův manévr, který dominuje zejména u mladistvých a mladých dospělých (53 %, 8 pacientů). Úrazová etiologie se vyskytovala ve věku 17–53 let (33 %, 5 pacientů). Iatrogenní postižení je častější u pacientů nad 55 let. Pneumomediastinum se vyskytlo u 47 %, plášťový pneumotorax u 40 % nemocných. Čtyři zpočátku diagnosticky nejasné případy rozebíráme podrobněji. Závěr: U nemocného s krčním emfyzémem jsou indikována zobrazovací a endoskopická vyšetření. V terapii je vždy nutné profylaktické nasazení širokospektrých antibiotik, observace na lůžku a mezioborová spolupráce.	krční emfyzém; diagnostika; léčba
eng	Diagnostic and therapy of a cervical emphysema	Introduction: Emphysema of the neck represents a crucial symptom of swallowing/respiratory pathways injuries or rarely passes to the neck area from different locations. The clinical image can develop dramatically in the first hours after onset and frequently the etiology remains unclear. Dyspnoea, dysphagia, retrosternal or interscapular pain usually follows. In the differential diagnosis, not only traumatic etiology but also other acute conditions must be considered – e. g. acute coronary syndrome etc. The size of emphysema varies, also head and chest area can also be affected. Pneumomediastinum or partial pneumothorax are also often presented. The primarily aim of this paper is to discuss a diagnostic and therapeutic possibilities, not to determine the incidence of emphysema. Methodology: This is a retrospective multicenter study involving patients from three regional ENT departments – Pardubice Hospital, Hradec Králové University Hospital and Liberec Hospital over a period of 15 years (2005–2020). Only clinically significant emphysema, emphysema of unclear origin and emphysema requiring intensive care were in-rolled. Results: In a group of 15 patients, there are the following causes of cervical emphysema – 3 laryngeal injuries, 3 Hamman’s syndromes, 2 tracheal intubations, 2 traumas of swallowing pathways, 2 in COVID-19 disease, 1 tonsillectomy, 1 urgent tracheostomy and 1 sneezing. Etiologically, the Valsalva maneuver is an important (co)factor, dominating especially in adolescents and young adults (53%, 8 patients). Traumatic etiology occurred at the age of 17–53 years (33%, 5 patients). Iatrogenic involvement is more common over the age of 55 years. Pneumomediastinum occurred in 47% and partial pneumothorax in 40% of patients. Four of those initially unclear cases are discussed in detail. Conclusion: Imaging methods and endoscopic examination are indicated in a patient with cervical emphysema of unclear origin. Prophylactic use of broad-spectrum antibio tics,	cervical emphysema; diagnostic; therapy