Univerzita PardubiceFakulta zdravotnických studií

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Determinants of Menstrual Hygiene Management Practices Among Adolescents: A Cross-Sectional Study

Autoři: Susanti Henny Dwi | Marta Mima Dian | Kholidah Nurilla | Anggraeni Ika Rizki | Moravcová Markéta | Chung Min-Huey

Rok: 2025

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Nurse Media Journal of Nursing

Strana od-do: 214-226

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Determinanty managementu menstruační hygieny u dospívajících: Průřezová studie	Management menstruační hygieny (MHM) je zásadní pro zdraví a pohodu dospívajících; nicméně v zemích s nízkými a středními příjmy přetrvávají problémy, jako je omezené množství zařízení pro vodu, hygienu a sanitaci, stigma a nedostatek vzdělání. V Indonésii se většina studií zaměřila spíše na znalosti a postoje než na determinanty praktik, což tuto oblast nechává nedostatečně prozkoumanou. Cíl: Cílem této studie bylo identifikovat determinanty praktik managementu menstruační hygieny u dospívajících. Metody: Tato průřezová studie byla provedena online s 365 dospívajícími dívkami, které byly rekrutovány prostřednictvím účelového vzorkování. Mezi nástroje pro sběr dat patřil dotazník o řízení menstruační hygieny (MHM), škála deprese, úzkosti a stresu (DASS-21), vícerozměrná škála vnímané sociální podpory (MSPSS) a demografické dotazníky. Souvislosti byly analyzovány pomocí nezávislých t-testů, Pearsonových korelací a lineární regrese. Výsledky: Bivariační analýza ukázala, že vyšší skóre MHM (mentálního zdravotnictví a péče o muže) bylo významně spojeno s věkem (r=0,290; p=0,000), věkem menarché (r=0,173; p=0,001), úrovní vzdělání (r=0,288; p=0,000), menstruačními cykly (r=0,122; p=0,020), zaměstnáním (r=0,277; p=0,000), příjmem rodiny (r=0,130; p=0,013) a místem bydliště (r=0,132; p=0,012). Naproti tomu anamnéza dysmenorey negativně korelovala s praktikami MHM (r=-0,159; p=0,002). Lineární regresní analýza ukázala, že menstruační cyklus (B=0,408; p=0,028) byl významným pozitivním prediktorem menstruační dysmenorey, zatímco anamnéza dysmenorey (B=-0,160; p=0,020) byla významným negativním prediktorem. Závěr: Dodržování menstruační hygieny bylo u dospívajících obecně dobré. Mezi významné determinanty patřila délka menstruačního cyklu a anamnéza dysmenorey. Zjištění podtrhují důležitost řešení biologických a fyziologických faktorů v rámci osvěty o menstruačním zdraví. Programy veřejného zdraví by měly také zahrnovat osvětu o menstruačním cyklu a strategie léčby dysmeno	adolescent; management hygieny při menstruaci; Indonésie
eng	Determinants of Menstrual Hygiene Management Practices Among Adolescents: A Cross-Sectional Study	Background: Menstrual hygiene management (MHM) is critical for adolescents’ health and well-being; however, challenges such as limited water, sanitation, and hygiene (WASH) facilities, stigma, and lack of education persist in low- and middle-income countries. In Indonesia, most studies have focused on knowledge and attitudes rather than the determinants of practices, leaving this area underexplored. Purpose: This study aimed to identify the determinants of menstrual hygiene management practices among adolescents. Methods: This cross-sectional study was conducted online with 365 female adolescents recruited through purposive sampling. Data collection tools included the Menstrual Hygiene Management (MHM) questionnaire, the Depression Anxiety Stress Scale (DASS-21), the Multidimensional Scale of Perceived Social Support (MSPSS), and demographic questionnaires. Associations were analyzed using independent t-tests, Pearson correlations, and linear regression. Results: Bivariate analysis showed that higher MHM scores were significantly associated with age (r=0.290; p=0.000), age at menarche (r=0.173; p=0.001), education level (r=0.288; p=0.000), menstrual cycles (r=0.122; p=0.020), employment (r=0.277; p=0.000), family income (r=0.130; p=0.013), and place of residence (r=0.132; p=0.012). In contrast, a history of dysmenorrhea was negatively associated with MHM practices (r=-0.159; p=0.002). Linear regression analysis revealed that menstrual cycle (B=0.408; p=0.028) was a significant positive predictor of MHM, while a history of dysmenorrhea (B=-0.160; p=0.020) was a significant negative predictor. Conclusion: Menstrual hygiene management was generally good among adolescents. Significant determinants included menstrual cycle length and history of dysmenorrhea. The findings underscore the importance of addressing biological and physiological factors in menstrual health education. Public health programs should also integrate menstrual cycle education and dysmenorrhea m	Adolescents; menstrual hygiene management; Indonesia