Perioperační sestrou ve službách armády

14. 1. 2022

Fakulta zdravotnických studií pokračuje v podpoře nelékařských zdravotnických profesí kampaní  #MISTOVETVEMSRDCI

Chceme ukázat atraktivitu a smysluplnost vysokoškolského studia zdravotnických nelékařských oborů a vysokou uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce. Formou rozhovorů, článků, reportáží a příběhů společně s námi nahlédnete do života zdravotníků.

 


Dnes Vám představíme Mgr. Karla Odložilíka,  vrchní sestru 6. polní nemocnice Agentury vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Armády České republiky       


Jaká byla cesta, která Vás zavedla k oboru ošetřovatelství?

Po ukončení studia na gymnáziu jsem se nedostal na „medicínu“, proto volba byla jasná. Vždy jsem chtěl pracovat ve zdravotnictví. Můj plán, stát se záchranářem, narušila dvouletá praxe na centrálních operačních sálech v Přerovské nemocnici. Nechtěl jsem zahodit dvouleté zkušenosti ze sálu, a proto jsem zůstal u „instrumentařiny“. Magické prostředí operačního sálu je mou srdcovou záležitostí již 25. rokem.

Jste naším absolventem. Proč jste si pro navazující magisterské studium vybral Univerzitu Pardubice?

Navazující magisterské studium v oboru perioperační péče na UPCE jsem zvolil, protože toho času bylo jediným v ČR a dále jsem dostal na tuto školu pozitivní doporučení od vlastní neteře, která již studium absolvovala.

Když se zaměříme na Váš profesní život, co děláte v současnosti? Jaká je náplň Vaší práce?

V současné době pracuji jako vrchní sestra 6. polní nemocnice Agentury vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Armády České republiky. Náplní mé práce je starat se o nelékařské zdravotnické pracovníky 6. polní nemocnice, kteří stážují po celé ČR, jak ve vojenských nemocnicích, tak také v civilních zdravotnických zařízeních. Souběžně stážuji v Nemocnici Přerov na pozici perioperační sestra na ortopedicko-traumatologických sálech.

Co Vás na práci baví nejvíc?

Na instrumentařině mě nejvíce baví týmová spolupráce, vědět, že se na svého kolegu můžete spolehnou na 100 %. Na ortopedických sálech, v superaseptickém prostředí, se neodpouští jediná chybička.

Člověk by měl mít čas i na relax. Máte nějaké koníčky?

Bydlím v rodinném domě s manželkou, dvěma dcerami a psem. To jsou mé koníčky. Nejvíce si odpočinu při projížďce na kole s vypnutým mobilem. 
 

Co považujete za nejhezčí moment své kariéry?

Nejhezčí moment kariéry? Rozhodně záchrana lidského života při akutní operaci. Jeden konkrétní případ, záchrana norského diplomata vážně raněného při pumovém útoku ve vojenské zahraniční misi.
 

A můžete říct konkrétní příběh pacienta, na kterého nikdy nezapomenete?

Pacient, na kterého nikdy nezapomenu? V průběhu působení ve francouzské nemocnici v Kábulu (v Afghánistánu), nám přivezli pět těžce raněných francouzských vojáků, střelná poranění. Bylo velmi emotivní vnímat, s jakým nasazením byla jejich záchrana realizována. Zároveň jsem cítil velkou důvěru francouzských lékařů, se kterými jsme na záchraně raněných vojáků kooperovali.

 

Čeho byste chtěl ještě ve svém profesním životě dosáhnout? Případně je něco, co by se podle Vás mělo v daném oboru změnit?

Cíle mého profesního života mám téměř splněny, na pozici vedoucího pracovníka chci kontinuálně pokračovat v propagaci nelehkého a záslužného povolání zdravotní sestry. Chtěl bych, aby se zvyšovala prestiž sester, což se i díky Covid pandemii naštěstí v posledních letech děje. S oběma kolektivy, ve kterých pracuji (vojenský i civilní), jsem spokojen. V obou případech znám kolegy velmi dlouho, samozřejmě s některými spolupracuji radši než s jinými, což považuji za přirozené.

 

Jaký podle Vás musí být člověk, aby zvládal práci ve Vašem oboru, ale aby ho i bavila?

Aby člověk zvládal práci ve zdravotnictví, musí být, dle mého názoru empatický, a hlavně týmový hráč.

 

Má práce zdravotníka pod Armádou ČR nějaká specifika?

Práce zdravotníka pro Agenturu vojenského zdravotnictví Armády ČR je velmi specifická. Kromě specializace ve zdravotnickém oboru jsme průběžně školeni a prověřováni v konkrétních vojenských znalostech a činnostech. Například jazykové znalosti, tělesná příprava, chemická příprava, střelecká příprava, „urgentní péče v poli“ a samozřejmě pravidelné preventivní lékařské prohlídky a psychotesty, před výjezdem do zahraniční operace.

 

Co byste vzkázal našim studentům nebo zájemcům o studium?

Studium na FZS UPce bych určitě doporučil dalším uchazečům především pro možnost získání nových znalostí, dovedností, ale také kontaktů. Pokud má někdo ambice stát se vedoucím pracovníkem, samozřejmě Mgr. titul může být do budoucna jedním z kritérií pro jmenování. Všem zájemcům o studium nelékařských zdravotnických profesí bych vzkázal, že je to velmi těžká práce, ale zároveň krásná a obohacující.

 

Centrum péče o zdraví, Fakulta zdravotnických studií