Publikace detail

Využití matematického modelu zevního zvukovodu k interpretaci audiometrických nálezů u profesionální nedoslýchavosti.

Autoři: Mejzlík Jan | Pellant Karel | Škvor Zdeněk

Rok: 2003

Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster

Název zdroje: 66. Kongres České společnosti otorinolaryngologie hlavy a krku s mezinárodní účastí

Název nakladatele:

Místo vydání:

Strana od-do:

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Využití matematického modelu zevního zvukovodu k interpretaci audiometrických nálezů u profesionální nedoslýchavosti.	Audiometrické křivky nemocných s profesionální nedoslýchavostí vykazují většinou maximum sluchových ztrát v oblasti frekvencí 3-6 kHz.Jedna z teorií vysvětlující uvedené audiometrické nálezy se opírá o akustické vlastnosti zevního zvukovodu. K objasnění této teorie hledali autoři souvislosti mezi akustickými vlastnostmi zevního zvukovodu a audiometrickými nálezy u nemocných s profesionální nedoslýchavostí.Při řešení dané problematiky byly porovnávány v ýsledky audiometrick ých vyšetření provedených celkem u 1478 nemocných pracujících v riziku hluku se dvěmi povrchovými modelacemi zevních zvukovodů přenesených programem ANSYS do konečněprvkového systému (ve kterých byly provedeny výpočty akustických tlaků v zevním zvukovodu) a s hodnotami akustických tlakŮ v zevních zvukovodech 6 spánkov ých kostí kadaverózních dárců. Rozbor souboru nemocných s profesionální nedoslýchavostí prokázal,Že maxima postižení sluchu byla zjištěna na frekvenci 4kHz u 37% nemocných,na frekvenci 6kHz u 36%nemocných,na frekvenci 8kHz u 14%nemocných,na frekvenci 3kHz u 6% nemocných,na frekvenci 0,25kHz u 4%nemocných,na frekvenci 2kHz u 2%nemocných,na frekvenci 1kHz u 2% nemocných a na frekvenci 0,5 kHz u 1%nemocných. Měřením akustického tlaku na modelech zevního zvukovodu byla zjištěna maxima na frekvencích 2,2kHz a 7,2kHz,zatím co experimentální měření na kadaverózních dárcích prokázala maxima akustického tlaku v zevním zvukovodu v rozmezích 2,5-3,2kHz a 5-10kHz. Z uvedených výsledků autoři uzavírají, že výpočty i experiment prokazují vliv zevního zvukovodu na rozložení akustického tlaku v oblasti bubínku, zatím co souvislost těchto měření s typickými audiometrickými nálezy u profesionální nedoslýchavosti se nepodařilo prokázat.	xxxx
eng	The Mathematical Models of the External Auditory Canals for Interpretations the audiometrical curves in noise induced hearing loss	The most of the audiometrical curves in noise induced hearing loss (NIHL) embodied the maximum permanent auditory treshold shift at the frequency 4 kHz. The external audtory canal resonance is one of the discussed explanations of the audiometrical findings. Matherials and methods: The 1478 patients suffering from NIHL were examined and their audiograms were analysed. The mathematical models of the external auditory canals were made and the acoustical analysis were provided. The external ear canal acoustics of 6 cadaverous temporal bones were established. The results od audiograms and the mathematical modelations and cadaverous temporal bones evaluation vere compated. Results: Localisations of maxima auditory treshold shift in the in he group of 1478 patients: 4kHz 37%, 6kHz 36%, 8kHz 14%, 3kHz 6%, 0,25kHz 4%, 2kHz 2%, 1kHz 2%, 0,5 kHz 1%. Localisations of maxima acoustic pressure in mathematical modelations 2,2kHz and 7,2kHz. Localisations of maxima acoustic pressure in experiment with cadaverous temporal bones 2,5-3,2kHz and 5-10kHz. Conclusion: The external ear canal acoustics influenced sound pressure level distribution at the tympanoc membrane. The connection between the audiometrical findings in NIHL was not find.	xxxxx

Search

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Klinická pracoviště

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte