Univerzita PardubiceFakulta zdravotnických studií

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Editoriál: Překlad zahraničních hodnotících nástrojů – jaká úskalí v sobě může skrývat?

Autoři: Mandysová Petra

Rok: 2019

Druh publikace: ostatní - článek

Název zdroje: Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie

Strana od-do: 39-40

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Editoriál: Překlad zahraničních hodnotících nástrojů – jaká úskalí v sobě může skrývat?	V posledních dvou desetiletích sice došlo k pokroku v metodách překladu zahraničních nástrojů a využití metody zpětného překladu je již považováno za „zlatý standard“. Avšak celá řada dalších souvisejících aspektů bývá řešena jen výjimečně. K těmto opomíjeným aspektům patří otázka rovnocennosti, konkrétně rovnocennosti transkulturní. Při překladu daného nástroje ze zdrojového jazyka do jazyka cílového je totiž důležité získat transkulturně rovnocenný (ekvivalentní) nástroj, který v obou kulturách měří stejný teoretický konstrukt (jev) (WHO, 2019). Kromě překladu je důležité provádět i transkulturní validaci. WHO (2019) doporučuje do tohoto procesu zapojit představitele cílové skupiny (tzn., skupinu zamýšlených uživatelů daného nástroje) a realizovat pre-test přeloženého nástroje či tzv. kognitivní rozhovor k získání zpětné vazby. V celém procesu lze navíc využít další metody, ať už se jedná o metody kvalitativní (např. diskuzi či pozorování) nebo kvantitativní (např. výpočet indexu obsahové validity a modifikovaného kappa) (Mandysová, Herr, 2019). Tyto metody podporují kvalitu výsledných překladů a tím i ošetřovatelskou praxi založenou na důkazech.	Překlad; zahraniční hodnotící nástroje; transkulturní validace
eng	Editorial: Translated versions of foreign assessment instruments – what are the hidden challenges?	In the last two decades, the methods used to translate foreign instruments have advanced, and the use of back translation is now considered the “gold standard”. However, several other related aspects are rarely addressed. The neglected aspects include the issue concerning equivalence, specifically, transcultural equivalence. Specifically, the translation of a given instrument from the source language to the target language should produce an instrument that is transculturally equivalent, i.e. an instrument that measures the same theoretical construct (phenomenon) in both cultures (WHO, 2019). Apart from the translation, it is important to perform transcultural validation. The WHO (2019) stresses that the process should include a pre-test of the translated instrument or a so called cognitive interview by involving representatives of the target group (i.e., a group of intended users of the instrument). Furthermore, the entire process could include other methods, both qualitative methods (e.g., a discussion or observation) and quantitative methods (e.g., content validity indexing and modified kappa calculations) (Mandysová, Herr, 2019). These methods support the quality of the translation and subsequently also the quality of evidence-based nursing practice.	Translation; foreign evaluation instruments; transcultural validation