Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

PEDIATRICS IN THERESIENSTADT GHETTO
Autoři: Horáčková Kateřina | Ševčovičová Andrea | Hrstka Zdeněk | Wichsová Jana | Zaviš Monika
Rok: 2020
Druh publikace: článek v odborném periodiku
Název zdroje: Central European Journal of Public Health
Strana od-do: 155–160
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Pediatrie v ghettu Terezín Hlavním cílem této studie je popsat nejčastější dětské nemoci vyskytující se v terezínském ghettu během druhé světové války, stejně jako aplikovaná protiepidemická opatření. Částečným cílem je popsat lékařskou a ošetřovatelskou péči o nemocné dětské vězně. Údaje byly získány metodou syntézy primárních a sekundárních údajů s nejvyšším významem po odpovídající kritice externích zdrojů. Vybrané monografie, paměti, deníky přeživších, Řády dne Rady starších a Zprávy židovské samosprávy Terezína z let 1941 až 1945, Archiv Židovského muzea v Praze, Muzeum ghetta, Muzeum dějin polských Židů ve Varšavě, Online elektronická sbírka ústních historických rozhovorů a svědectví. Platnost předložených závěrů je zajištěna porovnáním údajů z několika zdrojů. Mezi nejčastější infekce v Terezínských dětech patřila enteritida, spála, infekční žloutenka, spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice, černý kašel, pneumonie, zánět středního ucha a břišní tyfus. Většina těchto infekcí měla zcela atypickou symptomatologii nebo komplikace. Děti byly hospitalizovány v dětských nemocnicích, v dětských pokojích nemocnic pro dospělé a infirmaries v dětských domovech. I když diagnostické metody měly vysoký standard, možnosti léčby byly velmi omezené. Mezi nejčastější léčby patří odpočinek na lůžku, strava a studený obklad. Příležitostně byly k dispozici chemoterapeutické látky (např. sulfonamidový lék Prontosil) a aspirin. Protie epidemická opatření v ghettu se zaměřila na hygienu, posílení imunity dětí, očkování a hubení škůdců. Pediatrie; ghettu; Terezín
eng PEDIATRICS IN THERESIENSTADT GHETTO The main objective of this study is to describe the most common childhood diseases occurring in Theresienstadt ghetto during the Second World War as well as applied anti-epidemic measures. A partial objective is to describe medical and nursing care of sick child prisoners. The data was obtained by the method of synthesis of primary and secondary data with the highest importance after adequate external source criticism. Selected monographs, memoirs, survivor diaries, Orders of the day by the Council of the Elders and Reports of the Jewish self-government of Theresienstadt from 1941 to 1945, the Archives of the Jewish Museum in Prague, the Ghetto Museum, the Museum of the History of Polish Jews in Warsaw, Post Bellum online electronic collection of oral historical interviews, and witness accounts. The validity of the presented conclusions is ensured by comparing data from several sources. The most common infections in Theresienstadt children were enteritis, scarlet fever, infectious jaundice, measles, mumps, rubella, varicella, black cough, pneumonia, otitis media, and typhoid fever. Most of these infections had an entirely atypical symptomatology or complications. Children were hospitalized in children's hospitals, in children's rooms of hospitals for adults and infirmaries in children's homes. Albeit diagnostic methods had a high standard, options of treatment were very limited. The most common treatments included bed rest, diet and cold compress. Occasionally, chemotherapeutic agents (e.g. a sulfonamide drug Prontosil) and Aspirin were available. The anti-epidemic measures in the ghetto focused on hygiene, enhancing children's immunity, vaccination and pest control. PEDIATRICS; THERESIENSTADT; GHETTO