Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Scintigrafická diagnostika febrilních stavů nejasného původu
Autoři: Plištilová Nikola | Červenková Zuzana | Pospíchal Jan | Lierová Anna
Rok: 2020
Druh publikace: ostatní - článek ve sborníku
Název zdroje: Studentský den nukleární medicíny : sborník abstraktů
Název nakladatele: České vysoké učení technické v Praze
Místo vydání: Praha
Strana od-do: nestránkováno
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Scintigrafická diagnostika febrilních stavů nejasného původu Úvod: Tělesná teplota zdravého člověka kolísá mezi 36–37 °C. Horečka je teplota vyšší než 38 °C. Febrilní stav neznámého původu (FSNP) je teplota vyšší než 38,3 °C trvající více než tři týdny bez vysvětlení intenzivním vyšetřovacím procesem. Příčinou mohou být např. infekce, malignity či zánětlivá onemocnění. Diagnostika etiologie FSNP může být i v dnešní době komplikovaná. Z používaných zobrazovacích modalit mohou být přínosné metody nukleární medicíny (NM). Naše práce se zaměřuje na diagnostiku FSNP a využití dvou nejčastějších metod při diagnostice: pozitronová emisní tomografie (PET) s 18F-fluorodeoxyglukózou (18F-FDG) a 67Ga scintigrafie. Popis problematiky: K lokalizaci zdroje FSNP pomocí NM se v současnosti převážné používá moderní metoda PET s 18F-FDG, popřípadě je možné využít také a již spíše sporadicky 67Ga citrát. Použité aktivované leukocyty a lymfocyty mají zvýšenou glykolýzu, takže 18F-FDG vysoce akumulují, neboli zobrazují metabolizmus glukózy v místě zánětu. 18F je pozitronový zářič a jeho poločas přeměny je 109 minut. Pro vyšetření je charakteristická zvýšená akumulace 18F-FDG. Aplikace radiofarmaka probíhá i.v. aktivitou 370 MBq. 18F-FDG se v těle akumuluje velice rychle již během několika minut. V průběhu 35 minut je zhruba 95 % farmaka zcela navázáno. Vyšetření probíhá za 45–60 minut po aplikaci. Avšak v případě nedostupnosti moderních metod je 67Ga scintigrafie vhodnou využitelnou metodou. Aplikace radiofarmaka probíhá i.v. aktivitou 170 MBq. Mechanismy jeho zvýšené akumulace v oblastech zánětu nejsou zcela přesně známy, jsou patrně multifaktoriální. V krevním oběhu se 67Ga váže na transferin a intracelulárně v leukocytech pravděpodobně na laktoferin. V místě zánětu, kde se nenachází železo, samy infekční patogeny vytváří siderofory, na které se 67Ga fixuje podobně jako na ionty železa. Fyziologická akumulace 67Ga je v játrech, střevech, kostní dřeni a ledvinách. Radiofarmakum se z těla vylučuje močí a stolicí, za 24 hodin se vyloučí 10–20 % (T