Popularizační akce Noc vědců letos spustila jako svůj předvoj pátrání po Českém Vševědovi 2022. Najít nejlepšího popularizátora nebo popularizátorku české vědy se pokusí fanoušci vědy. Podpořit už teď můžete vědce Univerzity Pardubice.

Hlasujte na sociální síti Facebook v události Český Vševěd 2022. Z celkem 12 soutěžních kol po jednotlivých týdnech vzejdou finalisté, kteří se 13. září 2022 utkají v brněnském kině Scala. 

Do 17. dubna můžete hlasovat pro Ing. Petra Vnenka z Dopravní fakulty Jana Pernera, který  se svým videem plným informací o kolejnicích s tenzometrem bojuje o vaši přízeň. Níže přikládáme odkaz, kde můžete hlasovat pomocí lajků.

Hlasovat

V termínu od 27. června do 2. července pak budete moci na stejné Facebookové události hlasovat pro Jana Vlacha z Fakulty chemicko-technologické.

Soutěž má naladit návštěvníky Noci vědců 2022, která se už tradičně koná poslední zářijový pátek. Letos to bude 30. září 2022 a téma je Všemi smysly. Noc vědců chce bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou „obyčejní lidé“, kteří dělají práci přínosnou pro společnost, dokáží ji poutavě představit a pobavit.

Na Noc vědců se můžete letos těšit také na Univerzitě Pardubice. Zavede vás opět do kampusu univerzity a prostor Fakulty chemicko-technologické.

Jeho profesní dráha trvala skoro 60 let. Karel Havlíček jednoznačně posunul obor chirurgie. Nedávno za to dostal prestižní ocenění Rytíř českého lékařského stavu.

Ještě v mladém věku na chirurgickém oddělení okresního typu prakticky založil obor hrudní chirurgie a vylepšil dětskou chirurgii. Podílel se na založení traumacentra a oddělení neurochirurgie. V Pardubicích strávil nepřetržitě 56 let. Operoval víc než 10 000 pacientů. „V paměti utkví operace, které se nezdařily anebo byly velmi obtížné. Ty zdařilé se většinou berou jako samozřejmost. Člověka nejvíc trápí, když se něco z jakýchkoliv důvodů nepovedlo.“

Rytířů je málo

Na Rytíře českého lékařského stavu pasuje úspěšné doktory od roku 1996 Česká lékařská komora. Havlíček je teprve 28. takto oceněnou osobností. „Je to velmi složitý proces, výsledek naprosto nejistý. Nikdy jsem s ničím podobným nepočítal, nikdy jsem nic podobného neočekával. Bylo to pro mě velké překvapení.“

Se svou profesní dráhou už podle svých slov definitivně skončil. Zůstává jenom emeritním přednostou chirurgického oddělení Pardubické nemocnice. „Občas se jenom jdu podívat, jak se jim vede. Jsem rád, pokud jsou úspěšní.“

Předání mouder dalším generacím

Karel Havlíček 25 let učil na střední zdravotnické škole v Pardubicích, 20 let vedl výuku mediků na Lékařské fakultě v Hradci Králové a další řádku let studenty na Univerzitě Pardubice. Letos si Fakulta zdravotnických studií připomíná 15 let od svého vzniku. „Vyučuje se tam ošetřovatelství, ale jsou tam i další směry jako záchranář, rentgenový laborant a jiné specializace.“ 

Mladším kolegům vždy doslova otevíral dveře do světa. „Měli jsme možnost jezdit do USA, přednášet na různých konferencích po celém světě. Kongresy a přednášky patří k práci každého specialisty. Bez vystupování na těchto shromážděních prakticky není možný žádný posun. Týkalo se to i mých lékařů.“

Start v dřevních časech

Havlíček byl levák, s čímž tehdejší chirurgie vůbec nepočítala. „Nejdřív jsem se musel naučit operovat pravou. Levorucí chirurgové už dnes normálně operují, za dob mého mládí tomu tak nebylo.“ Navíc neměl ani správný původ, takže si na studium musel rok počkat. „Taková byla doba,“ konstatuje.

Chirurgie bývala považovaná za velmi prestižní obor a byl o ni velký zájem. „V současné době už není až tak populární. Přednost se většinou dává jiným disciplínám. Medicína se velmi feminizuje. Za dobu těch padesáti roků se chirurgie posunula neskutečným způsobem, a to od klasické k laparoskopické a výhledově k robotizaci.

Rozhovor je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

V nedožitých 91 letech zemřel dne 28. března 2022 mistr reliéfní plastiky, přední český medailér a autor medailí a spoluautor pečetě Univerzity Pardubice - akademický sochař Zdeněk Kolářský, s nímž Univerzita Pardubice měla tu čest spolupracovat uplynulých více než 20 let.

S Univerzitou Pardubice spolupracoval mistr Kolářský téměř čtvrt století, již od roku 1999. V letech 1999-2000, pro padesátileté výročí založení školy, navrhl pro univerzitu jak bronzovou Pamětní medaili univerzity, tak stříbrnou Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice „PRO MERITIS“. Poté následovala série malých medailí příležitostných - pro univerzitu jednostranná a oboustranná pro její fakulty (2006-2010). V roce 2004 pro vestibul univerzitní auly v Pardubicích vytvořil umělec monumentální reliéf Arnošta z Pardubic, po němž nese největší přednášková síň univerzity své jméno. Pro rok 2010 a šedesátileté výročí založení vysoké školy vznikl ve spolupráci s mistrem Kolářským speciální kalendář. V roce 2009-2010 byla podle Kolářského návrhu rovněž vytvořena ražba pozlaceného typáře univerzitního pečetidla coby součást nové pečetní soupravy Univerzity Pardubice, která tak vznikla spojením díla dvou významných akademických sochařů – Zdeňka Kolářského a Jindřicha Plotici, autora univerzitních insignií. V roce 2011 pak vydala Fakulta filozofická Univerzity Pardubice za významného přispění samotného umělce obsažnou celobarevnou monografii „Mezi orlem a pannou“ prezentující výběr z rozsáhlého autorského díla Zdeňka Kolářského a podílela se na vzniku samostatného kabinetu a stálé expozice mincovního a medailérského díla Zdeňka Kolářského ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Akademický sochař Zdeněk Kolářský (nar. 1931), mistr reliéfní plastiky a přední český medailér, žil a tvořil v rodném Kostelci nad Orlicí, kam se v polovině devadesátých let natrvalo vrátil z pražské metropole. Rozsah jeho díla, jímž zaujímá významnou pozici mezi českými medailéry, je neuvěřitelně široký a stopy jeho děl se dají vysledovat prakticky po celém světě, ať již v soukromých sbírkách, nebo expozicích veřejných numismatických fondů.

Zdeněk Kolářský vystudoval železnobrodskou sklářskou školu, kde zprvu maloval a brousil sklo, poté pod vedením profesora Jana Černého zpracovával tavené sklo do forem, což byl tehdy ojedinělý postup při tvorbě skleněné plastiky. Tomu se věnoval i při studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Štipla. Po absolutoriu se začal zabývat též volnou a propagační grafikou a tyto zkušenosti zdatného kreslíře a grafika mnohonásobně zúročil na své další tvůrčí cestě sochaře a medailéra.

V roce 1964 se umělec poprvé zúčastnil soutěže na pamětní minci vyhlášené Československou státní bankou a se svým návrhem hned zvítězil. Následovaly realizované návrhy jak oběžných korunových, tak pamětních mincí, obsáhlá je Kolářského medailérská práce pro mezinárodní výstavy poštovních známek Praga či další filatelistické výstavy u nás.

Jako autor rozsáhlé tvorby reliéfního umění vytvořil pro různá města nejen svého rodného kraje, pro různé události a příležitosti řadu děl – pamětních desek, plastik, reliéfů, plaket a medailí, jeho díla zdobí i významné pražské budovy a prostory. Nejčetnějšími položkami v Kolářského díle jsou realizace medailí, pamětních desek, volných plastik a bust významných osobností, návrhy medailí oslavil známé výtvarné, hudební i literární tvůrce, stejně jako představitele české i světové vědy. Samostatnou kapitolu tvoří umělcova dlouholetá spolupráce s řadou českých univerzit na vzniku insignií, medailí a pečetidel.

Zdeněk Kolářský získal za svůj život řadu čestných cen a mezinárodních uznání, v září 2017, v předvečer státního svátku ČR, převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha Stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu České republiky.

Zdeněk Kolářský - autor univerzitních medailí | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Díky premiérové akci inspirované celostátní aktivitou dobrovolníků Ukliďme Česko je kampus Univerzity Pardubice zase o něco hezčí. Moc děkujeme ekologicky smýšlejícím vysokoškolákům, kteří se neváhali i při nepříznivém počasí zapojit.

Nejpočetnější skupinou, která včera nasbírala plné pytle odpadků, byli studenti a akademici z Fakulty chemicko-technologické. Podívejte se na momentky z akce. 

Bývalé koleje Univerzity Pardubice začnou sloužit jako bytové jednotky pro ukrajinské občany prchající před válkou. Budova poskytne zázemí více než 200 lidem.

Dvanáctipatrovou budovu ve Studentské ulici, která dříve sloužila jako koleje a následně také jako administrativní budova, nabídlo vedení Univerzity Pardubice městu jako možné ubytování pro válečné uprchlíky, kteří do Pardubic přicházejí. Bývalé vysokoškolské koleje univerzita využívá jako náhradní prostory v případě, že se některá jiná budova rekonstruuje. „Nyní univerzita využívá spodní tři patra, která uvolníme během května. Jinak bude budova volná pro ubytování minimálně do konce kalendářního roku. Dokážeme v ní ubytovat více než 200 lidí,“ upřesnil kvestor Univerzity Pardubice Petr Gabriel.  

Na každém patře výškové budovy je pět bytových jednotek, které disponují vlastní kuchyní a koupelnou se sprchovým koutem a toaletou. „Jsou to bytové jednotky s vlastním sociálním zařízením, takže věřím, že je tato budova vhodným místem pro trvalejší pobyt a poskytne potřebným důstojné ubytování,“ řekl rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek. V přízemí se nachází prostor recepce, kde bude neustále přítomna ostraha, a také další volné pokoje, v nichž univerzita plánuje zřídit dětskou hernu. 

Univerzita Pardubice zajistila vyklizení a úklid budovy a poskytla také drobný nábytek, jako jsou stoly, komody nebo skříně. O dovybavení bytů se postaralo město. Prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv město zajistilo potřebné množství nafukovacích postelí a skládacích lůžek se spacáky. „Pro nás je to obrovská pomoc. Neumím si představit, že bychom jinde sehnali kapacitu 200 lůžek takto rychle. Chtěli bychom sem během dubna a května nastěhovat naše nové občany, kteří nyní bydlí v různých provizorních řešeních a jsou například ubytovaní v rodinách. Budou moci zůstat tady a některé rodiny s dětmi bychom mohli později přestěhovat do Husovy ulice, kde pro ně připravujeme městské byty,“ přiblížil primátor Města Pardubic Martin Charvát.

Nová univerzitní víceúčelová budova je úspěšně zkolaudovaná. Nyní se objekt dovybaví a od května bude sloužit studentům i zaměstnancům Univerzity Pardubice.

Bezbariérovou budovu budou moci využít studenti s handicapem, kteří uvnitř najdou speciální odpočinkovou místnost s polohovacím lehátkem a také Centrum ALMA. V objektu bude sídlit také Kariérní centrum, Oddělení pro vzdělávání a Poradenské pracoviště APUPA.

Všichni studenti pak budou moci na konzultace, společné úkoly nebo třeba na různé akce využít dvě společenské místnosti, které lze posunem pohyblivé stěny spojit do jedné velké. Pod okny navíc vyroste venkovní učebna, takže na Univerzitě Pardubice bude možné zároveň být na přednášce a slunit se.

V úterý dne 22. března 2022 od 9:00 hodin v ZD ZAS se uskuteční ustavující zasedání Akademického senátu Fakulty zdravotnických studií UPCE.

Program zasedání:

1. Zahájení zasedání
2. Schválení skrutátorů
3. Program zasedání
4. Informace odstupujícího předsednictva o volbách do AS FZS + přivítání nových senátorů
5. Volba předsednictva AS FZS
6. Směrnice děkanky č.1/2022 - Odlišné podmínky pro přijetí uchazečů FZS
7. Změny ve vědecké radě fakulty
8. Různé
9. Ukončení zasedání

Výsledky voleb ze dne 1. - 2. 3. 2022 do obou komor Akademického senátu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Členy Akademického senátu FZS Univerzity Pardubice byli zvoleni tito kandidáti:

Komora akademických pracovníků:

1. Podeszwa Ondřej Mgr. et Mgr.

2. Blanař Vít, Mgr., Ph.D.

3. Kopecký Michal, Mgr. et Mgr.

4. Šoukalová Kristýna, Mgr. Ph.D.

5. Hlaváčková Eva Mgr., Ph.D

6. Škvrňáková Jana, Mgr., Ph.D.

O pořadí 4. - 5. místa rozhodl los.

Komora studentů:

1. Uhlířová Karolína

2. Gajdošová Viktorie

3. Hlinák Radim

Bližší informace a celkové výsledky voleb naleznete v příloze Protokol o průběhu a výsledku voleb do AS FZS.

Akademický senát Fakulty zdravotnických studií ostře odsuzuje veškeré akty agrese proti Ukrajině. Kroky Ruska jasně ukázaly, že mír mezi národy je jedním z nejcennějších výdobytků, kterých se podařilo v Evropě dosáhnout a které nyní Rusko bezprecedentně narušilo. Na naší fakultě poskytujeme vzdělání studentům bez rozdílu národnosti, pohlaví, barvy pleti a dalších rozdílů a v duchu Charty OSN, především jejími články 1 a 2 vyzýváme Rusko k mírovým krokům řešení situace. 

Vyjadřujeme plnou podporu ukrajinskému lidu a ve shodě se zaměřením naší fakulty jmenovitě všem pracovníkům ve zdravotnictví a v sociálních službách. 

Akademický senát FZS se zároveň připojil k prohlášení celouniverzitního senátu UPa.

Na Univerzitě Pardubice studují ve stínu války na Ukrajině mladí lidé napříč kontinenty. Podporujeme naše studenty ve studiu, v jejich aktivitách, vážíme si, že si vybrali naši univerzitu pro svůj další osobnostní rozvoj.

Dovoluji si v tuto chvíli požádat všechny studenty, ale také pedagogy a akademiky bez ohledu na státní příslušnost, aby respektovali demokratické hodnoty a postoj naší země k tomuto válečnému konfliktu.

Zároveň žádám všechny o zachování takového postoje, který nebude diskriminovat jakoukoliv skupinu studentů nebo akademiků.

Žádám o toleranci, vstřícnost, slušnost. A děkuji vám za to.

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
rektor Univerzity Pardubice

foto Milan Reinberk