Vážené kolegyně a kolegové, milé studentky a studenti,
rád bych vás oslovil se začátkem nového akademického roku na naší univerzitě. 

Chci přivítat více než tři tisíce nových studentů, kteří úplně poprvé vstupují do učeben, laboratoří a prostor fakult Univerzity Pardubice. Věřím, že přinesete novou energii na naši vysokou školu, zamilujete si svoje obory, oblíbíte svoje pedagogy a se stejnou vášní si také budete užívat náš kampus, blízkost centra Pardubic nebo genius loci prostředí Fakulty restaurování v Litomyšli.  

Být vysokoškolákem znamená přemýšlet nad tím, kam chci v životě směřovat, ale také se zajímat a být součástí komunity. Claim naší univerzity „Najdi svoji identitu“ vystihuje šanci najít během studia sám sebe. Jsem si jistý, že během studia i zapojením se do aktivit univerzitních spolků nebo do sportovních a dalších akcí, které se na univerzitě nebo ve městě dějí, můžete najít přátelství na celý život. Ale také udělat z Pardubic opravdu univerzitní město. Jako absolvent Univerzity Pardubice to mohu potvrdit. 

Dovolím si přivítat v novém akademickém roce také naše kolegy, pedagogy a všechny zaměstnance univerzity. Chtěl bych vám popřát úspěch ve všech pracovních výzvách, které vás čekají, dobré vztahy s kolegy, přísliby nových spoluprací a dostatek trpělivosti a zaujetí. Všichni máme ten stejný cíl. Chceme být součástí respektované univerzity, která mladým lidem poskytuje kvalitní vzdělání i bezpečné zázemí a nám dobré podmínky pro práci. 

Jsme jedna komunita, jedna univerzita. Přeji všem úspěšný akademický rok.

Těším se na spolupráci!

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D., 
rektor

Fakulta zdravotnických studií společně se Střední zdravotnickou školou Pardubice opět pořádají akci Den krajského zdravotnictví, který se koná ve dnech 18. a 19. října na Fakultě zdravotnických studií v Pardubicích.

Co můžete očekávat:

Nepromeškejte jedinečnou příležitost nahlédnout do světa zdravotnických profesí. Představíme vám, co obnáší práce praktické sestry, všeobecné sestry, porodní asistentky, radiologického asistenta, zdravotnického záchranáře, zdravotně-sociálního pracovníka a jakou mají tyto profese vysokou uplatnitelnost na trhu práce.

Těšíme se, že tuto událost pořádáme pod záštitou náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Pardubického kraje, paní Ing. Michaely Matouškové, MPA.

Jak proběhl Den krajského zdravotnictví?

Fakulta zdravotnických studií hostila Den krajského zdravotnictví | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 
milé studentky, milí studenti

Univerzitě Pardubice a jejímu rektorovi záleží na komunikaci, proto vás i tento akademický rok zveme na pravidelná setkání a chaty.

Máte otázky k financování vysokých škol? Zajímáte se o plánované změny?  

Přijďte ve středu 20. září na setkání s rektorem a ptejte se na vše, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. 

Od 14:00 do 15:30 bude rektor odpovídat na vaše otázky v bistru LABORKA, na Fakultě chemicko-technologické. 

Využijte příležitosti a potkejte se s rektorem UPCE. 

Na setkání s vámi se těší
prof. Libor Čapek, rektor Univerzity Pardubice

Univerzita Pardubice navštívila studenty čtyř gymnázií v Pardubickém kraji. Během dvou týdnů naši akademici a studenti prezentovali středoškolákům možnosti studia i vědecké poznatky zábavnou formou.  

Stovky žáků gymnázií v Pardubicích, Chrudimi, Poličce a v Jevíčku se aktivně zapojily do pokusů a výkladů našich fakult. Nadchli je nejen chemické pokusy, ale také zajímavé informace z dopravy a bezpečnosti provozu. Absolvovali ekonomické kvízy a otestovali si také svoje jazykové znalosti němčiny. Sami si také vyzkoušeli hmatové vjemy, prostudovali rentgenologické snímky a poznali funkce zdravotnických modelů.

Univerzita v pohybu bavila a vzdělávala žáky Gymnázia Pardubice, Dašická, Gymnázia Polička, Gymnázia Josefa Ressela, Chrudim a Gymnázia Jevíčko. 

Vážené absolventky, vážení absolventi, 

věnujte, prosím, pozornost následujícím pokynům k průběhu akademických obřadů spojených s udílením bakalářských a magisterských titulů na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Tato událost se uskuteční ve čtvrtek 5. října 2023 v prostorách Auly Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice.
 

1. bakalářská sponze pro studijní programy:

B5341R009 Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra (prezenční studium)
B0913P360004 Všeobecné ošetřovatelství (prezenční studium)
B5341R009 Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra (kombinované studium)
B0913P360004 Všeobecné ošetřovatelství (kombinované studium)
B5349R007 Porodní asistence, obor Porodní asistentka

Začátek obřadu bude v 11.30. Dostavte se, prosím, už 10.30 kvůli prezentaci a nácviku.
 

2. bakalářská sponze pro studijní programy:

B5345R021 Specializace ve zdravotnictví, obor Zdravotnický záchranář
B0913P360008 Zdravotnické záchranářství
B5345R010 Spec.ve zdravotnictví, obor Radiologický asistent
B5350R031 Zdravotně sociální péče, obor Zdravotně-sociální pracovník
B0988P240002 Zdravotně sociální péče 

Začátek obřadu bude ve 14.00. Dostavte se, prosím, už ve 13.00 kvůli prezentaci a nácviku.
 

Promoce navazujících magisterských studijních programů

N5341T014 Ošetřovatelská péče v interních oborech
N5345T038 Specializace ve zdravotnictví – Perioperační péče
N0913P360006 Specializace v ošetřovatelství — Perioperační péče
N5345T035 Specializace ve zdravotnictví — Perioperační péče v gynekologii a porodnictví
N0913P360005 Specializace v porodní asistenci – Perioperační péče
 

Začátek obřadu bude ve 9.00. Dostavte se, prosím, už ve 8.00 kvůli prezentaci a nácviku.
 

Informace pro studenty a jejich doprovod:

• V případě plánované nepřítomnosti informujte studijní oddělení, kde si můžete pod domluvě se studijní referentkou vyzvednout diplom osobně.
   
• Slavnostní obřad nebude umožněn opozdilcům a nevhodně oblečeným studentům/hostům.
   
• Rodiče a hosté budou mít přístup do budovy 15 minut před zahájením obřadu a po zahájení musí setrvat na svých místech (je třeba zvážit případnou přítomnost dětí do 6 let).

Těšíme se na Vaši účast.
 

Univerzita Pardubice je v pohybu a nechyběla ani na Sportovním parku Pardubice. Na populárně-naučném a zážitkovém stanovišti Science Point prezentovali naši studenti a akademici vědu poutavou formou.

Od pondělí až do neděle jsme po celé dny nabízeli malým i velkým zájemcům interaktivní ukázky, kvízy a demonstrace z nejrůznějších oborů všech našich 7 fakult. Návštěvníci se zapojili do sportování s angličtinou, sledovali, co oko sportovce nevidí a vyzkoušeli si, jak se bezpečně pohybovat na silnici. Poslední dny si natrénovali ošetření různých poranění, nechali se ohromit chemickými pokusy a zábavnou moderní technikou.

Prohlédněte si týden na univerzitním Science Point v naší fotogalerii. Děkujeme všem popularizátorům vědy i tisícům návštěvníků.

Náš student Martin Burda přivezl z univerziády nejcennější kov - zlatou medaili! Naši studenti a současně vrcholoví sportovci se účastnili společně s další stovkou českých reprezentantů Letních světových univerzitních her v Číně. V šestém největším tamním městě Chengdu se hry konaly od 28. července do 8. srpna 2023. 

Matěj Burda, student Fakulty chemicko-technologické, byl součástí největšího českého úspěchu na světových univerzitních hrách za posledních 30 let. Společně se svým týmem basketbalistů porazil ve finále Brazílii a získal zlato. Matěj nám po turnaji sdělil svoje pocity: „Těžko se mi stále hledají slova. V takové euforii jsem asi v životě nebyl, je to jeden z největších úspěchů mé dosavadní kariéry! Nikdo nečekal, že bychom se mohli dostat tak daleko. Jsem za to hrozně rád, byli jsme super parta a táhli jsme všichni za jednoho a dokázali jsme to jako tým. Byla to pro mě obrovská zkušenost, hrát v hale před 12 tisíci diváků, poznat čínskou kulturu a být na jednom místě s dalšími 15 tisíci sportovců. Moc jsem si to užil a beru to jako jeden z nejhezčích zážitku vůbec.”

Matěj je členem programu UNIS, který podporuje mladé sportovce při jejich studiích a zároveň hraje nejvyšší basketbalovou soutěž za BK Pardubice.

Mezi velké naděje české reprezentace na univerziádě patřil také plavec Jan Čejka, který studuje Fakultu elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. V Chengdu se probojoval úspěšně do finále na 200 m znak, ve kterém skončil na skvělém 5. místě. „Univerziádu jsem si strašně moc užil, byla to opravdu velkolepá akce a já jsem velice vděčný za možnost reprezentovat Českou republiku a Univerzitu Pardubice. Mám velkou radost z toho že se mi povedlo probojovat se až do finále, jen mě trochu mrzí, že se mi nepodařilo zaplavat osobní rekord nebo rychlejší čas. Na bazéně i v celém Českém týmu panovala super atmosféra a všichni jsme se podporovali,” zhodnotil hry Jan. 

Oběma našim zástupcům děkujeme za fantastickou reprezentaci a přejeme mnoho úspěchů v dalších sportovních kláních! 

Foto: Česká asociace univerzitního sportu/archiv Matěje Burdy/archiv Jana Čejky 

Operační sál ve válečné zóně je jeho teritoriem. Karel Odložilík, sálová sestra ve službách armády a absolvent Fakulty zdravotnických studií, zažil na osmi zahraničních misích útoky na základnu, velké množství zraněných a ztráty, na které nelze zapomenout. Získal ale přátele a cenné zkušenosti.

Co je úkolem perioperační neboli sálové sestry?

Perioperační sestra pracuje na operačním sále a stará se o pacienta před, v průběhu operace a po ní. Před operací společně se sanitářem a anesteziologickou sestrou pacienta přebírá, kontroluje jméno, datum narození, druh operace, případně stranu, která má být operována.  Na správné straně pak udělá nesmazatelným fixem značku. Dále kontroluje alergickou anamnézu. V průběhu operace je sálová sestra buď instrumentářkou, která asistuje operační skupině, nebo takzvanou obíhavou sestrou, která rozbaluje sterilní materiál a je spojkou mezi sterilní skupinou a okolím. Po konci zákroku převáží pacienta na dospávací pokoj nebo jednotku intenzivní péče.

Působíte jako perioperační sestra v armádě. Jaká byla první mise? 

Na první misi se samozřejmě nedá zapomenout. Je to už 20 let. Na podzim roku 2002 jsem přistál na letišti v afghánském Kábulu a ocitl se v úplně jiném světě. Při transportu z letiště na naši základnu, kde se polní nemocnice nacházela, jsem pozoroval místní obyvatele, afghánskou architekturu, divokost tamní dopravy. Bylo to velmi působivé a hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí.

Hrozilo vám tam nějaké nebezpečí?

V naší polní nemocnici jsme poskytovali také humanitární péči. Díky tomu jsme o práci neměli nouzi a zároveň jsme se byli oblíbení u místních obyvatel, což bylo velmi výhodné i z bezpečnostního hlediska. Během tří měsíců, které jsem tam strávil, nedošlo k jedinému útoku na naši základnu, takže jsme se tam cítili v bezpečí.

Na jiných misích jste útok na základnu zažil?

Občas nějaké útoky přišly, ale nic hrozného se naštěstí nestalo. Když se člověku nic nestane, nevnímá to tak dramaticky. Prostě to beru tak, že je to součástí mé profese. Je třeba to přejít, nemůžu se nechat vykolejit.

Na sále musíte mít chladnou hlavu. Jak se dá odpoutat od toho, co se děje okolo? 

Každá sálová sestra musí na sále i v běžné nemocnici zvládat stresující situace a fungovat pod tlakem, takže jsem na toto byl připravený. Zásadní rozdíl jsem tam nevnímal. Polní nemocnice je navíc většinou lokalizovaná v týlu (prostor za frontou – pozn. red.), kde není nebezpečí tak enormní, jako když se ze základny vyjíždí.

Co je potřeba, aby mohla perioperační sestra vyjet na misi?

Kromě odpovídajícího vzdělání je jedním z předpokladů fyzická zdatnost a znalost anglického jazyka. Další podmínka je dobrý zdravotní a psychický stav. Každý voják před nasazením musí projít důkladným zdravotním vyšetřením a psychologickým testováním.  Celá skupina projde před odjezdem intenzivním komplexním výcvikem, který je samozřejmě uzpůsobený místu nasazení. Přizpůsobuje se lokalitě, do které se jede, národnostem, které tam žijí, ale třeba i geografickým podmínkám nebo epidemiologické situaci. 

Na kolika misích jste byl?

Zúčastnil jsem se osmi zahraničních operací. Když jsem jel poprvé, byl jsem ve stresu a představoval jsem si, co všechno se může stát. Když jsem měl jet po osmé, uvědomil jsem si, že už mise vnímám jako méně nebezpečné. Už jsem toho dost zažil, takže mě máloco překvapí. Vždy ale záleží na místě, kde působíme, na zabezpečení základny, a také na bezpečnostní a politické situaci v lokalitě.

Jaký je váš nejsilnější pozitivní a negativní zážitek z mise? 

Když jsem odjížděl na první misi, tak mi moje kolegyně řekla památnou větu: „Kájo, na misi poznáš přátele na celý život.“ To musím potvrdit.  Zážitek z mise je velmi intenzivní a poznáte lidi mnohem víc, protože s nimi trávíte čtyřiadvacet hodin denně. Za pozitivní považuji právě nové kontakty a přátelství, která jsem tam navázal. Mezi negativní zážitky patří, že jsme mnohdy řešili závažná zranění a záchrana životů na operačním sále byla velmi emotivní a působivá. Na to člověk nikdy nezapomene.

Jaký je poměr žen a mužů v této profesi, která je tak fyzicky i psychicky náročná? 

V tomto případě se počty neliší od civilního zdravotnictví, kde nelékařský zdravotnický personál tvoří většinou ženy. Stejné je to u armády. Ženy musejí zvládat i nebezpečné mise, zkrátka protože není tolik „chlapů sester“. V naší 6. polní nemocnici je zhruba 60 procent žen a 40 procent mužů. 

Jak vypadá den sálové sestry na misi?

Běžný den je velmi podobný dni standardní perioperační sestry v české nemocnici. I po zvládnutí plánovaných operací na konkrétní den, musí být tým neustále v pohotovosti. V případě potřeby musíme okamžitě doběhnout na pracoviště a být schopni operovat akutní zákroky. Specifikem je hromadný příjem raněných, při kterém se okamžitě aktivuje celá nemocnice. Všechna pracoviště musí být do předem stanoveného limitu připravena na příjem velkého počtu raněných. Takže i když máme volno, musíme být 24/7 na vysílačce. 

A jak vypadá váš den po návratu z mise? 

Po návratu z mise působíme ve stážových zařízení, což jsou i civilní nemocnice. Já pracuji na ortopedicko-traumatologických sálech přerovské nemocnice, kde je neustále hodně práce. Obzvláště teď po pandemii covidu, kdy se čekací doby prodloužily a v operacích máme skluz. Můj den začíná tím, že se nad plánem operací na daný den domluvíme, kdo co bude dělat. Po operačním programu pak následuje úklid, doplnění materiálu na sály a objednávky spotřebovaného materiálu. Potom sály připravíme na další operační den a sloužící tým čeká na případné akutní operace. K tomu ještě plníme harmonogram dne. Například sterilizujeme materiály, připravujeme dezinfekční prostředky, a také zabezpečuje transport biologického materiálu. 

Sloužil jste také v polní nemocnici pro covidové pacienty. Jakou jste tam měl roli?

Působil jsem na pozici vrchní sestry tohoto záložního zařízení a byl jsem zde jako odborník za nelékařský personál. V horizontu pár dní jsme připravili polní nemocnici pro 500 pacientů. Ti se tam měli umístit ve chvíli, kdy by se vyčerpaly kapacity v klasických zdravotnických zařízeních. Byli jsme připraveni na pacienty, kteří už nebyli v kritickém stavu, a na nemocné s lehčím průběhem. Nemocnice se ale nakonec naštěstí nevyužila. 

Jak polní nemocnice vypadala? 

Byly to obrovské temperované haly na pražském výstavišti. V nich jsme mobilními zástěnami vytvořili několik sektorů po 50 lůžkách. Tyto haly byly propojené filtry se zázemím pro veškerý personál.

Lze polní nemocnici vybavit tak, aby se přibližovala standardům, které známe z klasické nemocnice? 

Vše je závislé na místě nasazení. Záleží na tom, jestli budujete nemocnici ve stanech nebo ve zděných budovách, a zda je v nich teplo, světlo, voda, odpady, elektrická energie a další. V těchto improvizovaných podmínkách je velmi těžké zajistit hygienické epidemiologické standardy. Nikdy se nemůžeme přiblížit klasickým zděným budovám, kde je filtrační zařízení, vstupní filtry, ve kterých se operační skupina převléká a podobně. Co se přístrojů a materiálu týče, to už je stejné jako v běžné nemocnici. Byli jsme ale například součástí mezinárodní nemocnice u Britů, kde byly stany, a tam voják přišel v uniformě, umyl si ruce, hodil na sebe operační plášť a šlo se na sál. Zkrátka vždy záleží na tom, co je k dispozici.

Po 20 letech služby vás čeká odchod z armády. Proč tato změna?

Důvody jsou čistě osobní. Naše Agentura vojenského zdravotnictví se nachází v Hradci králové a já bydlím u Olomouce. Jako voják trávím hodně času mimo domov, což chci změnit. Chci být více doma se svou rodinou. Je čas, abych ji upřednostnil. 

A budete dál dělat svoji práci?

Vracím se na operační sály v přerovské nemocnici, kde jsem před pětadvaceti lety začínal a kam stále chodím vypomáhat. Znám celý personál. Je to místo, které mi není cizí, a práce je mi blízká.

Pojďme se vrátit zpátky v čase. Proč jste šel před lety studovat Fakultu zdravotnických studií?

V době, kdy jsem studoval, byla Univerzita Pardubice jediná, která nabízela magisterské studium perioperační péče. Navíc jsem měl od své neteře, která již dříve perioperační péči v Pardubicích studovala, pozitivní recenze.

Jak na studium vzpomínáte?

Vzpomínám na to rád. Rozšířil jsem si znalosti a dovednosti, ale také kontakty. Poznal jsem mnoho zajímavých profesionálů a ještě po 25 letech praxe na operačních sálech pro mě bylo studium přínosné. Velmi oceňuji také přednášky na téma management a statistika, ze kterých dnes na pozici vrchní sestry, kdy mám pod sebou tým 60 lidí, velmi čerpám. 

Fakulta zdravotnických studií investuje do odborného vybavení a pořídila například laboratoř, která simuluje operační sál….

To je výborná zpráva, protože z vlastní zkušenosti vím, že praktická výuka perioperační péče je nejpřínosnější. Nejen že vidíte, jak to na sále reálně vypadá, ale můžete zde imitovat a trénovat různé činnosti. Studenti si také mohou prohlédnout nástroje a přístroje, což jim dá rozhodně víc než pouhý obrázek v knize.

Mgr. Karel Odložilík (1975)

• V roce 2011 absolvoval Vysokou školu zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislavě.
• Magisterské vzdělání v oboru perioperační péče si doplnil na Fakultě zdravotnických studií UPCE, kde promoval v roce 2020.
• Má za sebou více než 25letou praxi na operačních sálech civilních i armádních nemocnic. 
• Jako perioperační sestra ve službách armády vyjel na osm zahraničních misí.
• Působil jako vrchní sestra polní nemocnice v Letňanech pro 500 pacientů s koronavirem. 
• Volný čas rád tráví se svou rodinou, na zahradě nebo jízdou na kole.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

UPCE vítá nové studenty. Už na několika fakultách Univerzity Pardubice se zapsali ke studiu noví vysokoškoláci.  

Vítáme nové prváky na naší univerzitě a přejeme úspěšné studium! Semestr odstartujeme akcí Příliv nejen pro prváky, ale pro všechny studenty a studentky v úterý 26. září přímo v kampusu UPCE.

Studentka Dominika Josefová zorganizovala díky podpoře projektu Rozjeď to Univerzity Pardubice a Statutárního města Pardubice zcela novou kulturní a sportovní akci. U Památníku Zámeček v Pardubicích uspořádala 1. ročník Dobročinného běhu a pochodu po stopách Silver A, do kterého se zapojila více než stovka účastníků. 

Tato unikátní akce v sobotu 10. června dokázala zábavně propojit sport s historií města Pardubice a zároveň pomoci hendikepovaným sportovcům. Díky všem přihlášeným organizátorka vybrala skvělých 25 555 Kč, které poputují na konto Atletiky Bez Bariér.

Zájemci si mohli vybrat mezi 8 km dlouhým během vedoucím přes Nemošickou stráň nebo komentovaným pochodem s průvodcem, který vedl účastníky po významných historických místech souvisejících s paravýsadkem Silver A. Podpořit studentku a zahájit akci přišel také rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek. 

Více než 50 jedinců si vybralo komentovaný pochod s průvodcem, jednalo se převážně o rodiny s dětmi nebo starší zájemce. Z ohlasů některých účastníků bylo zřejmé, že si akci užili. „Výborně zvládnutá akce a alespoň za mě jste top a fandím Vám i týmu, bez kterého by vše určitě nevzniklo. Moc si považuji toho, že se mladí lidé nejenom baví, jak všude vidíme, ale také se zajímají. Památník Zámeček jsem určitě nenavštívila naposledy a formou, jakou jste to dnes udělali Vy, je to způsob, který se osvědčil,“ napsala hned po skončení akce jedna z návštěvnic.

Spoustu běžců zdolalo trať se skvělým výsledným časem. „Trasa běhu byla opravdu krásná,“ chválili si běžci v cíli cestu přes Nemošickou stráň a kolem vodní plochy Na Podkově, které patří mezi jedny z nejhezčích přírodních míst v Pardubičkách. Z mužů se na prvních třech místech umístili: Václav Rohlík, Hynek Bittner a David Kubias. Mezi ženami dominovala Markéta Krátká následovaná Renatou Haasovou a Eliškou Skoumalovou.

První ročník akce hodnotí hlavní organizátorka Dominika Josefová a spoluorganizátoři (Městský obvod Pardubice IV, Památník Zámeček) jako úspěšný a rozhodně plánují akci pořádat i příští rok. Přidejte se v roce 2024 i vy!