Published: 01.04.2020
Jako vystudovaná porodní asistentka o rodičku s koronavirem dosud pečovat nemusela. Stejně jako u nás ani ve Finsku nikdo přesně nezná reálný počet nakažených. „Testují se až lidé nad 70 let, případně lidé z rizikových skupin. Finové mají všeobecně laxní přístup,“ popisuje situaci Blanka Tiainen, absolventka Fakulty zdravotnických studií. Jaký je příběh ženy, která svou práci bere jako poslání?
Do Finska se Blanka Tiainen poprvé podívala během studia v Pardubicích. Odjela tam studovat přes Erasmus program a následně na pracovní stáž. Poté, co se stala porodní asistentkou, rozhodla se do skandinávské země odejít natrvalo. Dnes ve Finsku žije desátým rokem. Pracuje na oddělení porodních sálů a rizikového těhotenství Univerzitní nemocnice v Turku. A současná situace samozřejmě zasáhla i ji.
Porody nepočkají
Její nemocnice zavedla zvýšená opatření, na směnách je zaměstnanců méně, protože některé kolegyně zůstávají v karanténách. „Jsme připravené na to, že nám mohou zrušit dovolené, případně zavolat do práce ve dnech volna. Je spousta nových nařízení, omezili jsme návštěvy a doprovody k porodu. Děti rodíme dál,“ říká Blanka.
I jejího oddělení se dotkla speciální nařízení v nemocnici. „Tyto postupy se mění každou chvíli a občas je náročné se ve změnách orientovat,“ popisuje naše absolventka, která se zrovna vrátila ze čtvrté noční směny. „Tatínci k porodu, stejně jako na oddělení šestinedělí, mohou. Respektive k porodu může přijít pouze jedna osoba. Na oddělení šestinedělí jsme zrušili rodinné pokoje.“ Na oddělení rizikového těhotenství, kde například také vyvolávají porody, návštěvy nemohou. A připravené mají i speciální postupy pro péči o rodičku s koronavirem. Použít v praxi je ale ještě nemuseli.
Zdravotnického materiálu mají dost
V rámci gynekologicko-porodnické kliniky si s kolegyněmi sestrami ve službách standardně vypomáhají. Pokud ji tedy povolají právě tam, nepřekvapí ji to. „Většina z nás je na tuto situaci připravena,“ říká Blanka. Na jiná nemocniční oddělení ji podle jejích slov coby zdravotnici nejspíš posílat ani nebudou. Nestěžují si zatím ani na nedostatek materiálu, dezinfekce ani klasických roušek. Ty ve Finsku dokonce prý nikdo nenosí. „Pokud budou nařízeny povinně, nejsem si jista, zda počet bude dostatečný,“ obává se Blanka.
Situace je podobná České republice. „Jsou zavřené školy, bazény, divadla, knihovny. Ale jinak vše funguje relativně normálně. Je zákaz srocování skupin nad 10 lidí. Ale podle některých lidí se vláda staví k problému poměrně laxně,“ popisuje Blanka. V pátek 20. března přišlo dokonce rozhodnutí, že děti 1. až 3. tříd mohou do školy. Většina z nich stejně zůstává doma. „Nárok jít do školy mají i děti zdravotníků, hasičů a policistů. Nově v posledních dnech přišlo zavření restaurací a barů. Obchodní centra i obchody zatím fungují,“ doplňuje Blanka. Navíc je nyní uzavřená celá oblast Helsinek.
Situace v zemi podobná té naší
Sama dbá také na ochranu své rodiny, jak je zvyklá i z pozice své profese. Dceru momentálně do školy neposílá. Ven sice chodí a snaží se být hodně v přírodě. „V obchodech jsou dezinfekce a často i rukavice, které používám. Dceru do obchodu neberu a ani ji teď nepouštíme k prarodičům,“ říká.
Situaci „doma“ v Česku Blanka sleduje, ale přiznává, že je to až únavné. „Média si často protiřečí. Je poměrně obtížné se v informacích orientovat.“ S rodinou a přáteli je v kontaktu prakticky denně. Děkuje přitom bohu za dnešní techniku. Nejen Finům, ale i do Česka posílá spoustu síly a optimismu. „Buďme rozumní,“ vzkazuje.
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ SE PŘIPOJILA KE KAMPANI NURSING NOW
a v rámci její podpory představila tváře různých nelékařských ošetřovatelských profesí.
