Published: 12.05.2020
Právě dnes 12. 5. 2020 vrcholí kampaň Nursing now, která má za cíl podpořit postavení zdravotních sester. Dnes uplynulo 200 let od narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. Byla hrdinkou své doby, zlepšila zdravotnickou péči, pomáhala zachraňovat životy vojákům v krymské válce.
I dnešní doba má své hrdiny, koronavirus je těžkou zkouškou nejen pro české zdravotníky. V první linii se ocitla i absolventka Fakulty zdravotnických studií Kristýna Pospíchalová, staniční sestra sloužící na kardiologickém oddělení interní kliniky pardubické nemocnice.
„V osmé třídě na základní škole jsem se přihlásila do volitelného předmětu první pomoci, moc mě to zajímalo a bavilo. Pak jsem si uvědomila, že chci touto cestou pokračovat dál,“ vzpomíná Kristýna. Doma ji nakonec podpořili a po studiu na střední zdravotnické škole získala i magisterský titul v oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Když se ohlédne nazpět, tak by své rozhodnutí nezměnila. A to i přesto, že v současné koronavirové době její diář hraje všemi barvami. Je potřeba neustále pracovat s daty, měnit služby, starat se o chod oddělení, kde slouží. A to všechno dohromady skloubit s osobním životem. Je totiž nejen manželkou, ale i matkou dvou malých dětí. Naštěstí má velkou podporu od rodiny.
Počítání pomůcek a riziko nákazy
Kristýna slouží na koronární jednotce, kde lékaři a sestry poskytují zdravotní péči pacientům s infarktem myokardu, plicními emboliemi a dalšími srdečními poruchami, které vyžadují neodkladnou intenzivní péči. Starají se o pacienty z širokého okolí a udržet provoz museli i během nouzového stavu. „Pacienty k nám záchranka přiváží prakticky netestované. Takže jsou všichni suspektní. Řada z nich má podobné příznaky, jako jsou u COVIDu. Jsou dušní, cítí se slabě,“ přibližuje svou práci zdravotní sestra, která zajišťuje chod tohoto oddělení. A to od personálního pokrytí, režimu práce až po zajištění léků a pomůcek, což právě nyní není zcela jednoduché. Navíc je neustále ve vysoce rizikovém prostředí. Kvůli COVIDu prošla i domácí karanténou.
Maminka dvou malých dětí přesto říká, že situace se už pomalu vrací do normálních kolejí, ale v době nouzového stavu pracovali v systému skupinek zdravotníků, kteří se nesměli potkat. Změnil se kompletně režim práce, předávání směn, převlékání personálu, museli se izolovat pacienti. „Chodili jsme zvlášť jíst, předávali si službu s minimalizací osobního kontaktu, prostřednictvím podrobné písemné dokumentace k jednotlivých pacientům a za pomoci interního nemocničního telefonu. Do toho jsme počítali pomůcky, jestli jich bude dostatek.“ K tomu všemu musela Kristýna fungovat jako matka od malých dětí. „ Hodně pomáhal manžel, který má sám zdravotnické vzdělání. Musel se zkrátka naučit i prát a »válčil« doma s dětmi sám,“ říká s úsměvem Kristýna a pokračuje: „Velmi nám pomohlo otevření školky určené právě pro zdravotníky a další děti rodičů ze složek integrovaného záchranného systému.“
Náročná rozhodnutí a nutná spolupráce
Podle Kristýny Pospíchalové byla situace kolem COVIDu skutečně výjimečná a nová. Veškerý zdravotnický personál byl neustále pod velkým rizikem nákazy. O to náročnější bylo dělat rozhodnutí, nastavovat opatření společně s ostatními staničními sestrami, vrchní sestrou a primářem oddělení. Neustále se radili a vymýšleli nejschůdnější možnosti. Nebylo to snadné ani pro sloužící sestry, záchranáře, ošetřovatelky. „Často jsme měnili a upravovali služby, podle toho kdo byl pozitivní na COVID-19 či měl symptomy. Kolegyně a kolegové tak musely být k dispozici na telefonu, aby v případě potřeby posílili třeba i noční službu. Měnily se různé postupy práce, museli jsme několik hodin vydržet v overalu při ošetřování suspektního pacienta. Nepříjemné bylo mít přes obličeje respirátory, které zapáchaly nebo nedoléhaly. Dvojitá vrstva rukavic snižovala citlivost v prstech,“ popisuje situaci, kterou si nikdo nevybral. Zároveň si cení toho, jak ji nakonec všichni zvládli. „A abych nezapomněla, velmi mile nás překvapila i podpora veřejnosti v podobě darů, povzbuzujících slov a gest. Moc si toho vážíme a děkujeme.“
Mgr. Kristýna Pospíchalová
Absolventka Střední zdravotnické školy Mělník a oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Působila v Nemocnici Mělník, Pardubické nemocnici, a v rámci studijních stáží také ve FN Hradec Králové, FN Bulovka v Praze a v nemocnici ve finské Vaase. Absolvovala specializační vzdělání v intenzívní péči. Působí jako mentorka pro praxi zahraničních studentů. Její současné pracoviště je kardiovaskulárním centrem prvního stupně, poskytuje tedy v tomto oboru komplexní péči.
TEXT: Věra Přibylová /FOTO: Kristýna Pospíchalová
