Fakulta zdravotnických studií a Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se účastní projektu vývoje platformy pro inteligentní digitální ochranu zdraví (PIDOZ)

Projekt je financován Evropskou unií a zašťituje ho Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavním řešitelem projektu je společnost Principal engineering. Výstupem  má být vytvoření platformy, která pomůže efektivně chránit občany před různými virovými repiračními onemocněními. Projekt bude zahájen v srpnu a trvat bude dva roky.

Fakulta zdravotnických studií se v projektu zaměří především na inovativní technologie používáné nejen při prevenci, ale také v diagnostice a léčbě virových respiračních onemocněních. Proděkanka pro internacionalizaci a rozvoj Kateřina Horáčková dodává: "Platforma má za cíl detekovat včasný výskyt respiračních infekcí a instruovat uživatele k efektivním řešením pro ochranu zdraví jednotlivce i celé populace".

Nejen studenti záchranáři se na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice účastní „modelovek“.  Také studenti programu Zdravotně sociální péče (ZSP) absolvovali v letošním květnu tuto praktickou a oblíbenou aktivitu.

Nácvik modelových situací probíhá ve spolupráci s Katedrou klinických oborů (KKO). Vyučující Mgr. Jindra Holeková z oddělení urgentní péče KKO společně se studenty 2. a 3. ročníku Zdravotnického záchranářství připraví a nasimulují několik opravdu specifických situací, které však mohou nastat již při reálné studijní praxi nebo při výkonu budoucí profese.  

„Jedná se o pravidelnou studijní aktivitu navazující na výuku první pomoci ve druhém ročníku. Letos výjimečně byla spojená pro druhý a třetí ročník. V loňském roce se kvůli pracovní povinnosti studentů modelovky bohužel nerealizovaly," doplňuje Mgr. Adéla Michková, Ph.D., vedoucí oddělení Zdravotně sociální práce.

Modelovky pro budoucí zdravotně-sociální pracovníky mají jiný ráz.

Studenti záchranáři dostanou v rámci celé simulace předběžné hlášení z dispečinku, k jaké situaci jedou. Mají tedy přibližnou představu o tom, co je na místě čeká.
Nácvik modelových situací budoucích zdravotně-sociálních pracovníků je o přípravě na převážně nečekané situace. Situace, které nastanou v daný okamžik nebo se před nimi odehrají. Co za obraz na ně čeká za zavřenými dveřmi bytu?  Jako např. u scénáře „kontrola pracovnice OSPODu v problematické rodině, která najde na místě intoxikovanou matku a dítě v bezdeší“ nebo „vyhrocující se hádka manželského páru na mediačním sezení“.  Už při nácviku nastávaly situace, které prověřované studenty překvapily a bylo obtížné na ně reagovat pohotově. Před nimi se odehrávala konkrétní scéna, jejíž vývoj předem neznali.

Abychom vám ještě více přiblížili nácvik těchto modelových situací, zde je ukázka scénářů, se kterými studenti pracovali. Budoucí záchranáři v roli herců a zároveň těch, kteří dávají zpětnou vazbu po konkrétní simulaci a studenti ZSP v roli těch, kteří musí reagovat a poskytnou tak důležitou první pomoc.

1. V domově pro osoby se zdravotním postižením Ráby dostal autistický dvacetiletý muž záchvat po tom, co ho chtěla nová zaměstnankyně zabavit. Narušila mu automatismy a ještě ho pohladila – má poraněnou hlavu, kýve se ze strany na stranu, kvílí, zhoršuje se při přiblížení neznámé osoby. Stimulem je puštění konkrétní písničky, nebo plyšák…. Rána na hlavě není na šití, nejspíš to je od poškrábání.
2. Máte mediační sezení s manželi, kteří se nemohou domluvit na podmínkách rozvodu. Jsou u vás poprvé. Od začátku se slovně napadají. Po další hádce muž ženu fyzicky napadne. Ta, jelikož to nečeká, padá k zemi, ale poraní se o roh stolu a je v bezvědomí. Muž panikaří a utíká z místnosti – bezvědomí, spolupráce s PČR.
3. Pracovnice OSPODu jde na kontrolu do problematické rodiny, kde najde intoxikovanou matku a dítě v bezdeší – KPR.
4. Jdete z oběda a slyšíte volání o pomoc. Pád paraplegika na vozíku ze schodů – zlomenina levé pažní kosti, komoce.
5. Několik matek v azylovém domě se domluvilo, že společně uvaří oběd. Jedna se nemohla společné přípravy jídla zúčastnit, ale jídlo také dostala. Bylo to dobré, moc jí to chutnalo, ale po chvíli začala červenat, má kopřivku, vše ji svědí, je alergická na ořechy. Po chvíli se jí už špatně dýchá, nemůže se zvednout ze židle. V pokoji má Epipen, Ventolin a Zyrtec – alergická reakce.
6. Opaření obou rukou a levého stehna u nevidomé klientky stacionáře Světluška.

„Modelové situace byly přizpůsobeny mému oboru a představovaly situace, se kterými se mohu setkat i ve své praxi sociálního pracovníka. Pro mne osobně měly velký přínos zejména v získání nových informací o poskytování první pomoci. Líbil se mi přístup všech studentů záchranářů, kteří velmi dobře naplňovali své role a zároveň dokázali představit a následně vysvětlit správný postup při poskytování první pomoci v daných situacích“, ocenila Eliška Veselá, studentka 3. ročníku ZSP.

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice je spoluřešitelkou mezinárodního projektu My Operating Room Nurse Coach – MyORCO (Kouč perioperační sestry). Fakulta zdravotnických studií se do projektu zapojila spolu se zástupci Finska, Švédska, Řecka, Francie, a  hlavním řešitelem Belgií. Na řešení projektu se podílí jak vysoké školy, tak profesní organizace perioperačních sester. Projekt potrvá až do roku 2023 a je podpořen Evropskou asociací sálových sester (EORNA) a Českou asociací sester (ČAS).      

Cílem projektu je harmonizace a zlepšení kvality odborného vzdělávání všeobecných sester v odbornosti/specializaci – perioperační sestra ve státech EU. Dalším cílem je podpora inovativních přístupů a digitálních technologií pro výuku a učení. Výstupem projektu budou sady instruktážních videí, prezentující základní dovednosti perioperačních sester i dovednosti dle jednotlivých klinických oborů, pedagogická uživatelská příručka a internetová platforma. Více než stovka instruktážních videí bude připravena dle podrobných scénářů, které vypracují zúčastnění odborníci z jednotlivých zemí.

Ve státech EU patří specializace/odbornost perioperační sestry vedle sestry pro intenzivní péči mezi nejčastěji realizované specializace pro všeobecné sestry v rámci EU. Česká republika vzdělávání perioperačních sester realizuje formou specializačního vzdělávání či navazujícího magisterského studia se specializací. Výuka je přesně definována věstníkem MZ ČR a jeho inovace je na základě nejnovějších poznatků a potřeb klinické praxe. Nemalý podíl na kvalitě specializačního vzdělání perioperačních sester má i ČAS, Sekce perioperačních sester a EORNA.

Řešitelky projektu Mgr. Jana Wichsová, Ph.D., Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D., Mgr. Magdaléna Vojtěchová, MBA za Českou republiku doplňují: „Pro naši fakultu je možnost zapojit se do unikátního mezinárodního projektu velkou příležitostí. Výstupy z projektu budou součástí výuky v navazujících magisterských studijních programech se specializací Perioperační péče, Perioperační péče v gynekologii a porodnictví realizovaných Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice“.

Michaela Zákoutská
Centrum péče o zdraví, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Datum 12.5. je na fakultě každoročně ve znamení oslav Mezinárodního dne sester, který je spojen s narozením významné anglické ošetřovatelky a průkopnice v ošetřovatelství, Florence Nightingale. V rámci tohoto významného dne také navazujeme na loňský Rok sester a porodních asistentek a další akce, které musely být z důvodu pandemie Covid-19 odloženy. Ošetřovatelství je obor, jehož význam celospolečensky stoupá.

"Všech sester a porodních asistentek si velice vážíme. Tímto jim chceme poděkovat za jejich péči, obětavost a nasazení, a za to, že v první linii zvládaly péči o pacienty. Našim studentům i absolventům pak děkujeme, že zvládli nejen studium, ale také plnění praxí, a mnoho z nich i další pomoc ve zdravotnických zařízeních a dobrovolnickou činnost", říká proděkanka pro internacionalizaci a rozvoj PhDr. Kateřina Horáčková, PhD.

A jak konkrétně naše fakulta podporuje význam ošetřovatelství a jiných nelékařských oborů?

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE: Téma ošetřovatelství jsme podpořili mimo jiné pořádáním dubnové Mezinárodní konference Kvalita a její perspektivy s podtitulem Odkaz Florence Nightingalové na cestě k moderní péči, kde vystoupili přední čeští i zahraniční odborníci zastupující jednotlivé nelékařské obory.

DEN KRAJSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ: V září plánujeme realizovat výstavu fotografií Jsem sestra při příležitosti pořádání Dne krajského zdravotnictví.

OPERAČNÍ SÁL: Úsilí o zvýšení kvality výuky dokládá i nově vybudovaný operační sál pro praktickou výuku, určen studentům napříč nabízenými studijními programy, nejvíce však pro studijní program Perioperační péče a Perioperační péče v gynekologii a porodnictví. Fakulta vlastní mnoho moderních a vysoce sofistikovaných simulátorů, které zvládají simulovat nepřeberné množství akutních zdravotních obtíží.  

DALŠÍ VELKÉ PROJEKTY: Z dalších velkých projektů je nutné zmínit projekt TA ČR „Kompetentní sestra pro 21. století: analýza a návrh optimalizace vzdělávání a výkonu profese všeobecných sester“ Cílem projektu je vytvoření Kompetenčního modelu pro vzdělávání a výkon profese všeobecná sestra a Certifikované metodiky pro stanovování potřeby personálního zajištění profese všeobecných sester pro zajištění zdravotní péče v kontextu demografických změn v České republice a návrhů na optimální počty studentů, kteří by měli být v příštích letech přijímáni do kvalifikačního studia Všeobecná sestra (VOŠ a VŠ). Záměrem projektu je také  analýza a optimalizace kompetencí, potažmo vzdělávání všeobecných sester.

Význam oboru ošetřovatelství se snažíme zdůraznit především tím, že usilujeme o kvalitní výuku našich studentů a tím do praxe přivádíme novou generaci odborníků připravených čelit novým výzvám v rámci péče o nemocné a současně s respektem k historickému odkazu i etickým normám medicíny a ošetřovatelství. Kvalitu výuky se nově snažíme zvýšit pomocí několika projektů. Jedním z nich je mezinárodní projekt ERASMUS+ „My Operating Room Nurse Coach“, který se věnuje podpoře odborného vzdělávání všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v perioperační péči.   

V unikátním projektu MENTORING-STÍNOVÁNÍ student v rámci výkonu odborné praxe naváže na mentora, kterého kopíruje v jeho měsíčním rozpisu služeb. Tento způsob vedení odborné praxe přiblíží studentovi realitu práce na konkrétním pracovišti a nemocnici. Zkušený mentor předává studentovi své zkušenosti, spojuje teorii s praxí. 

Další projekt zaměřený zejména na zvýšení připravenosti studenta k řešení nových nečekaných problémů (akutních stavů, týmové spolupráce, komunikace v týmu, aj.) v reálné praxi prostřednictvím efektivního nácviku řešení konkrétních problémů je program Skill Lab. Kromě zmíněného se snažíme posílit a zdůraznit preventivní roli ošetřovatelství, např. při prevenci civilizačních onemocnění, a to u populace bez rozdílu pohlaví, věku a sociálního statutu. Tuto oblast podtrhuje spolupráce se Státním zdravotním ústavem.

CHARITATIVNÍ ROZMĚR OŠETŘOVATELSTVÍ: podporujeme např. formou dobrovolnictví, dobročinných akcí a sbírek pro potřebné. 

Zvyšovat prestiž ošetřovatelství a dalších nelékařských profesí je společným zájmem všech zaměstnanců fakulty. O změně společenského vnímání profese všeobecné sestry, ale i jiných nelékařských zdravotnických povolání svědčí též rekordní zájem přihlášených uchazečů o studium na naší fakultě https://bit.ly/3aYGfEc.

Mgr. Miroslava Jiráková, MBA
Centrum péče o zdraví, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

Vědci z Univerzity Pardubice chtějí zjednodušit testování chutě. Pracují proto na samovyšetřovacích sadách. Díky nim a mobilní aplikaci by si měl zvládnout své chuťové pohárky prověřit každý sám doma. Vědět, jak na tom s chutí jsme, je totiž poměrně důležité. I drobné a v běžném životě nepozorovatelné slábnutí tohoto smyslu může upozornit na některá civilizační onemocnění.

Dosavadní standardní rychlé testy chutě provádějí třeba na klinice ORL pardubické nemocnice. Biomedicínský technik nejdříve namáčí vatové štětičky v různě ochucených roztocích, následně je přikládá na vyplazený jazyk pacienta.

Test absolvují například lidé trpící problémy se středním uchem. „Nerv, který zajišťuje chuť, jde přes střední ucho až k jazyku. U některých středoušních zánětů chuť nefunguje a pacient si to často neuvědomuje,“ vysvětluje přednosta kliniky ORL Jan Vodička. 

Chuť je podle něj neprávem opomíjeným smyslem. „Je to oblast medicíny, o které se málo ví. Když se kohokoliv zeptáte, jaký by obětoval smysl, většina lidí řekne, že chuť nebo čich. Jsou to smysly, které zůstávají stranou, přesto jsou pro náš život důležité.“

Kromě virových onemocnění může porucha chuti signalizovat i dlouhodobější komplikace. „Oblast chuti je velmi důležitá pro metabolická onemocnění, jako je cukrovka nebo hypertenze,“ popisuje lékař. I proto je podle něj dobré vědět, jak na tom člověk s chutí je. 

Domácí testy chuti a čichu

Lékař Jan Vodička se problematice věnuje dlouhodobě. Působí na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Spolu s kolegy si řekl, že dosavadní test chuti zjednoduší, aby si ho každý mohl udělat sám doma. 

Pandemie covidu-19 výzkum urychlila. Finanční dotace celé věci napomohla.

děkanka Jana Holá

„Kamera, která vás v aplikaci snímá, je tam proto, abychom viděli, že si test provádíte správně,“ vysvětluje lékař. Pak už jen stačí jednoduché kliknutí na tabletu a výsledky lékař vidí okamžitě na počítači. 

Už před časem odborníci z Univerzity Pardubice vytvořili podobné sady na vyšetřování čichu. Porucha těchto smyslů může být přitom jedním z příznaků onemocnění covid-19. I to se na současné práci vědců projevilo. 

„Princip je podobný. Pacient čichá k různým vůním na fixech,“ popisuje děkanka Jana Holá. „Na základě určování vůně se dá odhalit porucha čichu. Citlivost je veliká, aby se zachytila i malá porucha.“ Poruchy čichu mohou kromě covidu-19 signalizovat i vážné neurologické problémy.

Reportáž je se svolením převzatá z Český rozhlas - Radiožurnál

Představení nových studentských zástupců Akademického senátu FZS. 

Senát je tu nejen od toho, aby se účastnil svým schvalováním tvorby důležitých dokumentů a kroků, které jsou s životem univerzity nebo fakulty spojeny, ale slouží také jako možnost sdílení informací a potřeb mezi akademiky a studenty na jedné straně a vedením na straně druhé. Díky svému postavení může předkládat celou řadu věcí, které studenty trápí a které by rádi řešili v rámci fakulty, ale i univerzity jako celku.

Jak říká předseda senátu FZS Ondřej Podeszwa: „Senát je jedinečná instituce v životě fakulty i univerzity, která má nezastupitelné místo jako hlas z akademického i senátního prostředí.“ a dodává: „Uvědomme si třeba jen tu skutečnost, že senát volí děkana, v případě univerzity rektora, schvaluje rozpočet a strategické plány, to všechno jsou velmi silné kompetence senátu a má řadu dalších.“

V každém senátu musí na základě Vysokoškolského zákona být zastoupena také studentská obec. Jejich počet je vymezen zmíněným zákonem a studenti tak spolurozhodují o důležitých krocích fakulty. Protože jsou tito senátoři z řad studentů, dokáží lépe vnímat potřeby studentů, co je třeba trápí a co by chtěli změnit.

„Je řada věcí, které již vzešly jako podnět od studentských senátorů a podařilo se je realizovat. Studentský hlas v senátu proto vnímám jako velmi důležitý také proto, že fakulta je tu primárně pro studenty a naší snahou je vytvořit maximální podporu nejen pro studium, ale i společně trávený čas na fakultě,“ říká předseda senátu FZS.

„Proto pokud by měl kdokoli ze studentstva potřebu něco řešit, není nic jednoduššího, než se obrátit na kohokoli ze senátu a skrze něj vznést dotaz či prosbu na určitou změnu nebo konání a vyvolat tím diskusi na dané téma. Nejschůdnější se jeví asi využití studentských zástupců v senátu. Jsou zvoleni studentstvem, mají jejich důvěru a mohou také asi nejlépe pochopit problém, který se v řadách studujících objeví,“ popisuje Ondřej Podeszwa.

Senát je nedílnou součástí života fakulty. Studenti se skrze něj mohou ještě více zapojit do života fakulty a vyjadřovat se k tomu, kam se fakulta, potažmo univerzita ubírá. Další informace o našem fakultním senátu včetně našich současných studentských zástupců najdete na webu Složení Akademického senátu | Fakulta zdravotnických studií (upce.cz).

O zkušenosti ze senátu se s námi podělil Hynek Ludvík, student 3. ročníku Zdravotnického záchranářství.

Jak na možnost být v senátu s odstupem času nahlíží, a co vzkazuje studentům?          

„Jestli se nepletu, jsem v Akademickém senátu FZS od roku 2019. Kdybych se měl vrátit zpátky a znovu se rozhodnout o kandidování, vybral bych si stejně. Akademický senát není jen formální instituce pro schvalování dokumentů. Je to hlavně i o setkávání akademiků se studenty a o možnosti společné diskuze. Studentská komora nehraje druhé housle, její názor je na zasedání vždy vítán a studentský pohled na věc může případnou diskuzi oživit. Vždy mě těší, když studenti jeví zájem o činnost senátu a případně sami přicházejí s vlastními nápady a podněty. Pokud někdo uvažuje nad kandidaturou v příštích volbách, budu velmi rád, pokud se do dalších voleb přihlásí a v příštím funkčním období zaujme mé místo.“

Stejně jako nově zvolení studenti Marcel Homolka z 1. ročníku a Radim Hlinák ze 2. ročníku programu Radiologická asistence.  
Abychom vám nové studentské zástupce přiblížili, trochu jsme je vyzpovídali. 

Radime, 

proč jste se rozhodl kandidovat do senátu?
Do senátu jsem původně ani neměl pomyšlení kandidovat. Ale oslovil mě můj vedoucí bakalářské práce pan doktor Blanař, že bych mohl být vhodným kandidátem. V tomto faktu mě podpořili i mí spolužáci. Tak jsem si řekl, že to zkusím. Jelikož už jsem členem disciplinární komise, mohla by být pro mě i kandidatura další novou zkušeností.

Něco nám o sobě prozraďte.
Kdybych měl popsat sám sebe, tak bych se popsal jako kombinace introverta a extroverta vzhledem k tomu, v jaké společnosti jsem. Jsem přátelský, komunikativní a rád naslouchám. Velmi rád pomáhám lidem. Mou velkou výhodou, ale i slabinou je to, že jsem perfekcionista. Když si usmyslím, že něco dokážu, tak na tom budu pracovat do té doby, dokud se mi to nepodaří. Tato vlastnost ale velmi pozitivně ovlivnila mé studium, za co jsem velmi rád.
Jakožto pilný student trávím mnoho času u počítače a knížek. To mi ale nedělá žádný problém, jelikož jsem do učení blázen, což mohou spolužáci potvrdit
Mým velkým srdcovým zájmem je hudba. Poslouchám hudbu v podstatě kdykoliv je to možné. Rád trávím čas s přáteli a hlavně s mou milovanou přítelkyní Luckou, která mě v mém studiu plně podporuje, za co jí moc děkuji. Miluji tanec. I když by můj pravidelný teplákový outfit mohl ostatní lidi zmást, občas nosím také honosný gotický kostým. Patřím totiž do skupiny historického a scénického tance. Mou další velkou zálibou je silový trénink a celkově posilování, i když na to zrovna nevypadám. Před koronavirovou krizí jsem v podstatě každý druhý den trávil v posilovně. Teď mi tato aktivita velmi chybí. Moc se těším, až se posilovny znovu otevřou. V neposlední řadě je mou velkou oblibou chození na procházky s naší fenkou Tiffany, kterou naprosto zbožňuji.

A co nám na sebe prozradil Marcel?

Ptáte se proč jsem se rozhodl jít do senátu a co od toho očekávám?
Chtěl jsem do toho jít i sám, ale stále jsem trochu váhal. Nakonec mi v rozhodnutí pomohla třída. Jsme skvělý kolektiv. Je nás v ročníku asi 22, tak je to úplně super. Kolektivem bych to přirovnal asi ke střední. Je nás málo a všichni se známe.  Jsem prý velice komunikativní a extrovertní jedinec. Ano, to souhlasí. Navíc jsem na střední škole zastával funkci předsedy třídy, takže snad mám nějaké zkušenosti. Co od této funkce očekávám? Kdyby se měl náhodou v budoucnu vyskytnout nějaký problém, tak bych byl rád, kdybych měl možnost jej řešit. Nejsem rád, když o problému vím, ale nemůžu s ním nic udělat.“

A co mám rád? Pěstování rostlin, rybolov, obecně sportovní aktivity. Ve vesnici, ze které pocházím, máme tým malé kopané, kde zastávám funkci vedoucího. Mám rád počítačové hry, ale naopak i výlety v přírodě a v neposlední řadě samozřejmě mou přítelkyni. A na co bych nechtěl zapomenout, mám rád práci v nemocnici.

Čich hraje důležitou roli v sociálních vztazích a kvůli jeho absenci se dá ztratit i zaměstnání. Až dvacet procent lidí přitom trpí poruchou ztráty čichu. O jeden z pěti smyslů dočasně přicházejí i pacienti s covidem. Jak znovu začít cítit vůni? Lídr excelentního vědeckého týmu na Fakultě zdravotnických studií MUDr. Jan Vodička, Ph.D., v rozhovoru představuje unikátní projekt k vyšetření chuti v době epidemie, mluví o léčbě a tréninku čichu i jeho propojení s chutí.

Kolik lidí ročně přijde o čich?

Přibližně 20 procent lidí trpí poruchou čichu a 5 procent v populaci ztratilo čich úplně. Velká část pacientů si poruchu čichu vůbec neuvědomuje. Jedná se například o pacienty s Parkinsonovou chorobou, u nichž je porucha čichu typická, ale na vyšetření chodí zcela výjimečně.

Jak důležitý je čich pro člověka?

Obecně ženy vnímají poruchu čichu daleko intenzivněji. U kuchařů nebo degustátorů vína ztráta čichu může znamenat i ztrátu zaměstnání. Čich a chuť se uplatňují při konzumaci stravy, kdy si kontrolujeme kvalitu požívaného jídla. Čich může upozornit na nebezpečné látky v prostředí a důležitá role je také sociální. Pacienti bez tohoto smyslu nevědí, jak sami voní, nebo se nemohou zapojit do debaty o jídle a pití při společné večeři.

Čím to je, že po prodělání nemoci COVID-19 někdo ztratí čich a chuť na krátkou dobu, a jiný se s problémy může potýkat mnohem déle?

U naprosté většiny pacientů dochází k úpravě poruch čichu do 4 týdnů. U některých lidí mohou poruchy trvat déle. To je velmi pravděpodobně v důsledku rozsáhlejšího postižení čichového epitelu.

Co když se ani po měsíci čich nevrátí. Pak vyhledat odborníka?

Odborníka je ideální vyhledat, pokud poruchu čichu pozorujeme asi 4 týdny a nejsou známky zlepšení. Poruchy čichu se mohou projevovat u onemocnění COVID-19 několik dní, nicméně u části osob mohou trvat měsíce. Nejsou výjimkou pacienti, u nichž se porucha čichu po prodělání virového onemocnění upraví až po několika letech.

Zajímavé je, že řada lidí po prodělání koronaviru cítí pachy. Jak je to možné?

Přibližně 18 procent pacientů s poruchou čichu po onemocnění COVID-19 udává změněné vnímání vůní. Často je popisují jako nelibé pachy, například vůni spálené gumy. Tento jev nazýváme parosmie. Předpokládá se, že některé z čichových receptorů nefungují zcela správně a čichový vjem je tak změněný. Podle některých studií se může jednat o projev regenerace čichu.

Jak léčíte pacienty, kteří po prodělání covidu přišli o čich a chuť?

Nejdříve provedeme základní vyšetření a testujeme čich pomocí standardních metod. Na naší klinice pomocí Testu parfémovaných fixů a Sniffin‘ Sticks testu, a také vyšetřujeme chuť pomocí chuťových proužků. U nejasné příčiny vzniku poruchy čichu doplňujeme vyšetření magnetickou rezonancí a vyšetření na protilátky proti viru SARS-CoV-2. Pak navrhneme léčbu.

Když člověk ztratí čich, dojde vždy také ke ztrátě chuti?

Vztah fungování čichu a chuti je velmi úzký. Obecně u pacientů s poruchou čichu dochází i k mírnému zhoršení chuťové funkce. Důležité je, že lidé uvádějí poruchy chuti slovy, že jim jídlo chutná jinak. Často se přitom jedná o tzv. retronazální poruchu čichu.

Při polknutí stravy dochází k uvolnění pachových látek přes nosohltan do dutiny nosní. Tím se čich významně uplatňuje na čichovém a chuťovém vjemu přijímané stravy. Velmi často pak zjistíme zcela ztracený čich a zachované chuťové schopnosti. Proto se ptáme pacientů, kterým jídlo chutná jinak než dřív, zda stále cítí slanou, sladkou, hořkou a kyselou chuť.

Může člověk ztratit pouze chuť?

Poruchy chuti bez poruch čichu jsou velmi výjimečné.

Pracujete na projektu „Vyšetření chuti v době epidemie COVID s využitím telemedicíny“. Získal jste na něj i grant. Můžete jej blíže představit?

Jde o vytvoření testovacího setu pro samovyšetření chuti, který se skládá z testovacích proužků a aplikace pro telefony a tablety s kamerou. Aplikace, respektive software, bude sloužit jako interaktivní návod k vykonání samovyšetření, kontrolní prostředek správného provedení samovyšetření, prostředek pro sběr dat od vyšetřované osoby a pro stanovení výsledku vyšetření. Dále jako médium pro volitelné elektronické zaslání výsledku testu ošetřujícímu lékaři.

Na jakém principu fungují chuťové proužky?

Chuťové proužky slouží k vyšetření čtyř základních chuťových kvalit – tedy sladké, slané, hořké a kyselé. Na každém proužku, který tvoří buď filtrační papír nebo folie, je nanesena chuťová látka. Proužek si pacient přiloží na jazyk a musí uvést, jakou chuť cítí.

Jak jste propojený s Centrem transferu technologií a znalostí?

S CTTZ spolupracujeme, jejich pomoc vnímám především v oblasti zařazení výsledků naší práce do praxe a do komerční oblasti.

Jak probíhá spolupráce?

Spolupráce nyní probíhá mezioborově, tedy nejen na Fakultě zdravotnických studií, ale také se zástupci Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty chemicko-technologické. Účastní se také Pardubická nemocnice, NPK, a.s. V plánu je spolupráce s Centrem pro čich a chuť v Drážďanech a také s ORL klinikou v Ženevě. Vyšetření chuti chuťovými proužky je prováděno již mnoho let, metoda vznikla v Německu. Naším cílem je, aby si chuť mohli vyšetřovat pacienti sami a samotný postup vyšetření byl pro pacienty atraktivnější.

Mohou tyto proužky ukázat na možnost, že je člověk pozitivní na covid?

V současnosti se určitě jedná pouze o doplňkový test vyšetření u nemocných s COVID-19. Test si neklade za cíl nahradit antigenní testování nebo test PCR. Umožňuje nicméně stanovit funkci našich chuťových buněk. Poruchy chuti se objevují nejen u nemocných s COVID-19, ale také s neurologickými a metabolickými nemocemi.

Pacientům, kteří přišli během covidu o čich, doporučujete tzv. čichový trénink. Co to znamená?

V současnosti je to jediný postup, u nějž byl prokázán efekt na zlepšení čichu. Pacienti dvakrát denně volně čichají ke čtyřem vůním – růži, eukalyptu, hřebíčku a citronu po dobu několika minut. Čichový trénink je nutné aplikovat dlouhodobě, alespoň půl roku.

Dělá čichový trénink divy?

Podle dostupných studií divy dělá. Moje osobní zkušenost je taková, že záleží především na přístupu pacientů. Mnoho z nich přestane čichový trénink aplikovat po několika dnech. Čichový trénink vyžaduje aktivní přístup, který je klíčový pro účinek léčby. Nutné je také v čichovém tréninku vytrvat.

Pokud nezabere ani čichový trénink, existují léky, které stav zlepší?

U sinonazálních poruch čichu jsou účinné kortikoidy podávané do úst nebo do žíly. Nově je u těchto pacientů účinná také biologická léčba. U ostatních léků nebyl efekt spolehlivě prokázán, proto je pacientům nedoporučujeme. Zkoumaly se vitamíny, alfa lipoová kyselina, minerály (jako například zinek) a další.

Dá se operativním zákrokem ztráta čichu vrátit?

Chirurgicky lze čich navrátit pouze u části pacientů s dlouhodobým zánětem dutiny nosní a vedlejších nosních dutin. Provádí se tzv. endoskopické ošetření, kdy pod kontrolou optiky ošetříme vedlejší nosní dutiny.

Pacienti, kteří přišli o čich během života, tvrdí, že si „skrze hlavu“ dokáží vybavit chuť určitého jídla. Je to možné?

Určitě ano, čich je velmi úzce spojen s paměťovými oblastmi mozku. I po letech si lidé při určitém pachovém vjemu vzpomenou na situaci, kterou v minulosti prožili, nebo se „vrátí do dětství“ právě díky pachové stopě.

Jste lídrem excelentního týmu univerzity, čím se ve výzkumu zabýváte?

Náš výzkum se v oblasti čichu zabývá především problematikou vnímání libosti pachových látek a problematikou dýchání při čichové stimulaci, tzv. respirační olfaktometrie. V oblasti chuti se pak snažíme najít ideální metodu pro záchyt chuťových poruch. Zájem je také v oblasti sluchu a včasného záchytu jeho poruch.

Nejčastější příčiny poruch čichu

Povirové

vznikají po prodělaném virovém onemocnění horních cest dýchacích

je způsobena respiračními viry (RS viry, viry chřipky) a v dnešní době především virem SARS CoV-2, způsobujícím onemocnění COVID-19

postižen může být čichový epitel, který je napadán přímo virem (např. COVID-19), čichové nervy nebo čichová centra (např. u herpetických virů).

Sinonazální

vznikají při onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin, nejčastěji se jedná o dlouhodobý zánět s tvorbou nosních polypů

je způsobena částečně ucpáním nosu, kdy se molekuly pachových látek nedostanou k čichovému epitelu, a částečně se jedná o zánět v oblasti čichového epitelu

Poúrazové

vznikají po úrazech hlavy, typický je např. pád na zátylek

je způsobena přetrháním nervových vláken procházejících spodinou lební nebo v důsledku kontuze (pohmoždění) v oblasti čichových center

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Dovolujeme si oznámit omezení provozu studijního oddělení FZS z důvodu organizace akademických obřadů a zápisů do 1. ročníků.

Studijní oddělení bude uzavřeno ve dnech:

• 29. 6. 2021 
• 1. 7. 2021
• 2. 7. 2021 
• 7. 7. 2021 

Neodkladné záležitosti studentů bude vyřizovat kancelář č. 02008 (Lenka Kuthanová, Kristýna Bendová), T: 466 037 541.

V průběhu letních prázdnin dochází k úpravě úředních hodin:

PO - PÁ        8:00 - 12:00

Na unikátní absolventské síti my.upce.cz vzniká nový Mentorský program pro absolventy Univerzity Pardubice. Nabízí pomoc a příležitost všem aktivním absolventům. Snaží se najít a nabídnout zkušené průvodce, propojuje kontakty a pomáhá absolventům v cestě za vysněnou prací. Jednoduše spojuje zkušené absolventy (mentory) s absolventy - juniory (mentees).

Díky osobní online spolupráci mohou mentoři předat své dlouholeté pracovní zkušenosti a know-how mladým absolventům, kteří hledají praxi, stáž nebo jiné uplatnění v pracovní sféře. 

Univerzita v rámci programu navázala spolupráci s primářem oddělení klinické biochemie v Nemocnici Benešov Liborem Kuboškem, který je absolventem Fakulty chemicko-technologické.  A také s IT specialistou a vývojářem Lukášem Havrdou, který je také absolventem Fakulty chemicko-technologické.  

Kontakt:

Bc. Anna Sedláková 
absolventi@upce.cz 

Kulatý stůl vzdělavatelů v porodní asistenci při příležitosti Mezinárodního dne porodních asistentek.

Profese porodní asistentky je náročné povolání, které má dlouhou historii. Od nepaměti mezi námi byly ženy, které pomáhaly těhotným s jejich těhotenstvím, porodem, poporodním obdobím i péčí o narozené děťátko.  

Již téměř 20 let se porodní asistentky vzdělávají na bakalářském stupni studia, a některé i na magisterském stupni. Porodní asistentka je v současnosti chápána jako prestižní profese. Její kvalitní vzdělávání jde ruku v ruce se spoluprací napříč vzdělávacími institucemi a s klinickou praxí. K této spolupráci napomáhají i profesní organizace porodních asistentek v mnoha vyspělých zemích světa. Stejně tak v České republice aktivně pracují tři profesní organizace porodních asistentek a další organizace podporující tuto profesi.

Jednou z profesních organizací porodních asistentek je Česká komora porodních asistentek, z.s. (ČKPA), která svou činností přispívá k rozvoji profese porodních asistentek, hájí zájmy svých členek a přispívá k rozvoji vzdělávání v oblasti porodní asistence. Proděkanka pro studium a vzdělávací činnost Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Mgr. Markéta Moravcová, Ph.D., která je také viceprezidentkou ČKPA, spolu s vedoucí katedry porodní asistence a zdravotně sociální práce Mgr. Helenou Poláčkovou, uspořádaly Kulatý stůl vzdělavatelů v porodní asistenci. Osloveni byli zástupci všech 12 vysokých škol v České republice, které vzdělávají budoucí porodní asistentky. Jednalo se o úplně plně první setkání tohoto typu a proběhlo v online formě. Společná diskuze proběhla ve velmi příjemné atmosféře, o čemž svědčí i pozitivní zpětná vazba zúčastněných a společná dohoda o pravidelném setkávání. Organizace příštího setkání se ujaly kolegyně z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

Setkání u kulatého stolu bylo pořádáno Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice ve spolupráci s ČKPA, a proto v úvodu proběhla diskuze zaměřená na potřeby vzdělavatelů a na možnosti využití profesní organizace pro propagaci profese a motivaci našich studentek. Dále se účastnice zaměřily na témata ve vzdělávání budoucích porodních asistentek, která jsou komplikovaná a mají svá úskalí, jako jsou například podmínky odborné praxe studentek. Proděkanka Moravcová k tématu doplňuje: „Největší přínos tohoto setkání spatřujeme ve sdílení zkušeností, v diskuzi nad složitými otázkami realizace výuky a v uvědomění si faktu, že v tom nejsme sami.“ Organizátorky věří, že tato setkání prohloubí spolupráci mezi vysokými školami a přispějí ke sjednocení vzdělávání v porodní asistenci a neustálému zvyšování úrovně výstupních znalostí a dovedností našich absolventek.

Mgr. Miroslava Jiráková, MBA