Dokázali byste říct, jestli vám dění kolem koronaviru přineslo něco pozitivního? Stejnou otázku jsme položili i děkanům našich fakult a prorektorům univerzity. Kdo byl rád za čas s rodinou, a kdo se těšil zpět na fakultu?

Nedávno pomáhala seniorce, když ji napadl příbuzný. Snažila se najít bydlení matce, která právě porodila holčičku. A psychickou podporu poskytla i rodičům, kterým ve vysokém stupni těhotenství zemřelo dítě. Její práce je náročná. Ale zároveň má obrovský smysl. Za svůj přístup získala absolventka Fakulty zdravotnických studií Alena Rohlíková ocenění ministerstva práce a sociálních věcí.

Pracujete jako zdravotně-sociální pracovník v Chrudimské nemocnici. Nejste tedy zdravotní sestra ani sociální pracovník. Co je náplní vaší práce?

Moje profese se řadí mezi nelékařský zdravotnický personál. Mohu například nahlížet do zdravotnické dokumentace, to je největší rozdíl mezi sociálním pracovníkem a zdravotně-sociálním pracovníkem. Zajišťuji terénní zdravotní nebo sociální služby tak, aby navazovaly na hospitalizaci v nemocnici. S pacientem podáváme žádosti do pobytových sociálních zařízení a poskytuji sociální poradenství. Absolventi tohoto oboru získají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotně-sociálního pracovníka bez odborného dohledu.

Chtěla jste vždycky pomáhat?

Možná to bude znít jako fráze, ale ano, chtěla jsem pomáhat lidem. Pro studium sociální práce jsem se rozhodla na Střední zdravotnické škole v Chrudimi. Velmi mě inspirovala paní učitelka, také sociální pracovnice, která pracovala a stále pracuje v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech. Tam jsem dělala téměř pět let dobrovolníka u dětí i dospělých s těžkým mentálním a kombinovaným postižením. A že ve zdravotnictví zůstanu, jsem se rozhodla při praxi v Hamzově odborné léčebně v Luži-Košumberku. Působila jsem v ní téměř tři roky a mnoho jsem se tam naučila.

Co musíte dennodenně řešit?

Sociální dávky, služby, důchody, pomáhám pacientům při řešení problémů s neschopenkami. Dále se zabývám podáním žádosti o omezení ve svéprávnosti a ustanovení opatrovníka, který bude jednat v zájmu pacienta, když toho sám není schopen kvůli svému zdravotnímu stavu. Má práce je o komunikaci. O psychosociální podpoře pacienta, ale i jeho rodiny.

Na kterém oddělení se pohybujete nejčastěji?

Většinou mám předem připravený plán, kam půjdu. Každý den je jiný. Někdy jsem potřeba na neurologii, někdy řeším půl dne případy na novorozeneckém oddělení. Telefonicky komunikuji s rodinami, úřady a institucemi. Poté vše zapisuju do zdravotnické dokumentace. To je také velmi důležité, aby kolegové, lékaři a ostatní nelékařský personál, věděli, co se s pacientem řeší po stránce sociální.

Pracuji na oddělení LDN, kde jsou převážně pacienti seniorského věku s mnoha zdravotními problémy. Na neurologickém oddělení docházím za pacienty, kteří byli hospitalizováni například po prodělané cévní mozkové příhodě, na interním oddělení řešíme také pacienty, kteří mají mnoho zdravotních problémů a utrpěla i jejich soběstačnost. Na porodnicko- gynekologickém oddělení poskytuji poradenství ženám se závažnou diagnózou převážně onkologického charakteru.

Setkáváte se s různými životními příběhy…

Ano. Například jsem řešila seniorku po napadení rodinným příslušníkem, matku od novorozené holčičky, která neměla kam jít. Matku, která brala drogy. Rodiče, kterým ve vysokém stupni těhotenství zemřelo dítě.  Maminka ho porodila přirozeně, potřebovala o tom mluvit. Chtěla informace k mateřské dovolené, neschopence, návratu do práce, ale v první řadě pochopení, lidský přístup a podporu v této náročné situaci.

Mateřská i při úmrtí dítěte?

Ano. Rodička má nárok na 14 týdnů mateřské, která nemůže skončit dříve, než 6 týdnů po narození dítěte.

Musíte umět mluvit s lidmi a vžít se do jejich psychického stavu. Jaké momenty vás dostávají?

Těch je mnoho… Mám obrovskou radost, když se od pacienta nebo jeho rodiny s odstupem času dozvím, že se jim daří dobře.  Jako jeden z mnoha uvedu případ, kdy jsme se velmi snažili s pacientkou a její rodinou zajistit bydlení v jednom sociálním zařízení. Pacientka tam dnes žije čtyři roky, volala mi, že je moc spokojená. Z toho člověk musí mít radost! A těší mě, že s řadou pacientů jsem v kontaktu i po skončení naší spolupráce.

Je těžké srovnat své emoce?

Někdy pláču. A pláču hodně, protože je náročné emocionálně ustát některé situace. Třeba když mi zavolají z oddělení, abych navštívila rodiče po ztrátě dítěte. V pozitivním smyslu mě rozplakala i maminka, která mi po 14 dnech napíše zprávu, jak moc byla ráda, že jsem s ní a s jejím manželem hovořila o jejich mrtvorozeném dítěti. Oni potřebovali vědět, co a jak dál dělat, ale potřebovali i prosté lidské bytí. Jen o dítěti mluvit.

Co bylo za poslední měsíce nejnáročnější?

Zdravotně-sociálním pracovnicím přibylo poměrně dost práce.  Tím, že byl nouzový stav, téměř žádná organizace nejezdila provádět svá sociální šetření před přijetím například do domovů pro seniory. Nejezdily ani kolegyně z úřadu práce, které řeší příspěvky na péči a posuzují soběstačnost pacienta. Najednou to bylo jen na nás.

Mluví s vámi pacienti také o koronaviru?

Samozřejmě. Ono se jich to velmi dotýká. Máme zakázané návštěvy, rodiny za nimi nemohou, a to se odráží na psychickém prožívání. Sice si s rodinami volají, ale to není ono. Osobní kontakt je k nezaplacení, nejen u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů.

Co vám dalo studium na Fakultě zdravotnických studií?

Škola mi dala teoretický základ, na kterém jsem mohla stavět na praxi, a pak i v zaměstnání. Na studium vzpomínám moc ráda. Poznala jsem skvělé lidi, se kterými jsem dosud v intenzivním kontaktu, a to nejen pracovně. Velmi mě ovlivnili učitelé, zejména docentka Marie Macková. Dovedla mě na cestu, kterou teď jdu. Byla naší ročníkovou vedoucí, vedla mi bakalářskou práci. Právě díky ní jsem se začala zajímat o paliativní péči u dětí, i u těch ještě nenarozených.

Za svůj přístup k pacientům jste získala ocenění Gratias od ministerstva práce a sociálních věcí. Jak se to stalo?

Navrhla mě moje nadřízená Gabriela Medunová, která pracuje jako manažerka ošetřovatelské péče a zároveň náměstkyně ošetřovatelské péče v Chrudimské nemocnici. Už samotná nominace přímo od nadřízené je ocenění nejvyšší. Náš vztah je založený na respektu, vzájemné úctě a důvěře.

A já si toho ocenění moc vážím. Taky je to motivace, abych pracovala tak, jako dosud. Naplno a z přesvědčení, že ta práce má smysl.

Proč si myslíte, že jste ocenění získala?

Nastavila jsem prakticky, jak má práce zdravotně-sociální pracovnice vypadat. Ukázala jsem, jak je takový pracovník v týmu důležitý. Navázala jsem zcela nově spolupráci s porodnicko-gynekologickým oddělením naší nemocnice. Tím chci říct, že za necelý rok se nám toho hodně povedlo. Ale usínat na vavřínech nemůžeme, vždy je co zlepšovat.

Bc. Alena Rohlíková (29)

Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Chrudimi, obor sociální péče. Na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice získala v programu Zdravotně sociální péče titul bakalář. Po studiu až do loňského června působila na pozici zdravotně-sociální pracovnice v Hamzově odborné léčebně v Luži- Košumberku. Od té doby pracuje v Chrudimské nemocnici (Nemocnice Pardubického kraje a.s.). Sociální práci v organizaci pozvedla na vyšší úroveň. Aktivně se vzdělává formou celoživotního vzdělávání a studiem odborných publikací. Letos v březnu získala ocenění Gratias, které od roku 2017 uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vybraným sociálním pracovníkům za kvalitně odváděnou práci. Ve svém volném čase ráda čte, chodí do přírody, sleduje filmy nebo maluje. Má ráda zvířata.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí studenti,

zažili jsme dobu, která změnila naše pracovní i osobní životy. Čas, který nám rutinu změnil v novinku a z komfortu udělal zcela nečekanou výzvu. Myslím, že jste stejně jako já rádi, že se můžeme pomalu vracet k normálnímu provozu. Ke kontaktu se studenty, s kolegy a k zázemí, na které jsme zvyklí.

Je to ten pravý čas, kdy se sluší poděkovat. Rád bych poděkoval Vám všem, za trpělivost a práci v neobvyklých podmínkách.

Velmi děkuji studentkám a studentům i zaměstnancům, kteří jste aktivně pracovali v první linii - v nemocnicích a v ústavech. Studentům a zaměstnancům, kteří analyzovali vzorky pacientů a pomohli Pardubické nemocnici zrychlit vyšetření. Ale i těm, co v karanténě svých domovů vyráběli štíty pro zdravotníky, šili roušky seniorům, pekli pro záchranáře, zdravotní sestry a hasiče či aktivně pomáhali jiným způsobem.

Chci také poděkovat učitelům za trpělivost a cílevědomost při organizaci distančních forem výuky, a všem zaměstnancům univerzity za ochotu a nasazení udržet i v pandemii chod univerzity i kolejí. Děkuji rovněž studentům, kteří zvládají studium v tomto neobvyklém semestru v domácím prostředí a dokázali se nečekané situaci přizpůsobit a ukázat samostatnost. Schopnost se adaptovat a přizpůsobit novým okolnostem je velmi cenná zkušeností, která nás posiluje.

Překonat nečekané se podařilo společně nám všem. A děkuji Vám za to a přeji nám všem zdravé dny.

Jiří Málek

rektor

Zájemci o studium na vysoké škole mají právě teď druhou šanci stát se studenty Univerzity Pardubice. Některé ze sedmi fakult nabízí možnost přihlásit se do druhého kola přijímacího řízení až do srpna podle toho, jaké zaměření si uchazeči vyberou. 

Univerzita Pardubice - Najdi svoji identitu.

Výsledky přijímacího řízení

Fakulta filozofická

• Fakulta vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení – přihlášky je možné podávat do 14. 8. 2022 pro bakalářské a do 21. 8. 2022 pro magisterské studium. 
• Veškeré informace naleznete na stránkách fakulty nebo v odkazu. 

Dopravní fakulta Jana Pernera

Bakalářské a navazující magisterské studium

• K bakalářskému studiu v prezenční či kombinované formě můžete podat přihlášku do 15. 8. 2022. 
• Do navazujícího magisterského studia se můžete přihlásit do 15. 8. 2022
• Vaše dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu studijni.dfjp@upce.cz. Sledujte nás také našich sociálních sítích - Facebooku a Instagramu. Bližší informace čtěte na fakultních stránce k přijímacímu řízení. 

Fakulta elektrotechniky a informatiky

• Do bakalářského studia se můžete hlásit do 23. srpna 2022.
• Informace k přijímacímu řízení naleznete na stránkách fakulty.

Stále se rozhodujete, která fakulta a její obor jsou pro vás tím pravým? Studovat můžete dopravu, ekonomiku, chemii, IT nebo taky zdravotnictví, filozofii a historii i restaurování památek. Vyberte si správné zaměření. 

Najdi svoji identitu

Dovolujeme si oznámit vydání nových pravidel:

Opatření děkanky č. 7/2020

Právě dnes 12. 5. 2020 vrcholí kampaň Nursing now, která má za cíl podpořit postavení zdravotních sester. Dnes uplynulo 200 let od narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. Byla hrdinkou své doby, zlepšila zdravotnickou péči, pomáhala zachraňovat životy vojákům v krymské válce.
 

I dnešní doba má své hrdiny, koronavirus je těžkou zkouškou nejen pro české zdravotníky. V první linii se ocitla i absolventka Fakulty zdravotnických studií Kristýna Pospíchalová, staniční sestra sloužící na kardiologickém oddělení interní kliniky pardubické nemocnice.

„V osmé třídě na základní škole jsem se přihlásila do volitelného předmětu první pomoci, moc mě to zajímalo a bavilo. Pak jsem si uvědomila, že chci touto cestou pokračovat dál,“ vzpomíná Kristýna. Doma ji nakonec podpořili a po studiu na střední zdravotnické škole získala i magisterský titul v oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Když se ohlédne nazpět, tak by své rozhodnutí nezměnila. A to i přesto, že v současné koronavirové době její diář hraje všemi barvami. Je potřeba neustále pracovat s daty, měnit služby, starat se o chod oddělení, kde slouží. A to všechno dohromady skloubit s osobním životem. Je totiž nejen manželkou, ale i matkou dvou malých dětí. Naštěstí má velkou podporu od rodiny.

Počítání pomůcek a riziko nákazy

Kristýna slouží na koronární jednotce, kde lékaři a sestry poskytují zdravotní péči pacientům s infarktem myokardu, plicními emboliemi a dalšími srdečními poruchami, které vyžadují neodkladnou intenzivní péči. Starají se o pacienty z širokého okolí a udržet provoz museli i během nouzového stavu. „Pacienty k nám záchranka přiváží prakticky netestované. Takže jsou všichni suspektní. Řada z nich má podobné příznaky, jako jsou u COVIDu. Jsou dušní, cítí se slabě,“ přibližuje svou práci zdravotní sestra, která zajišťuje chod tohoto oddělení. A to od personálního pokrytí, režimu práce až po zajištění léků a pomůcek, což právě nyní není zcela jednoduché. Navíc je neustále ve vysoce rizikovém prostředí. Kvůli COVIDu prošla i domácí karanténou.

Maminka dvou malých dětí přesto říká, že situace se už pomalu vrací do normálních kolejí, ale v době nouzového stavu pracovali v systému skupinek zdravotníků, kteří se nesměli potkat. Změnil se kompletně režim práce, předávání směn, převlékání personálu, museli se izolovat pacienti. „Chodili jsme zvlášť jíst, předávali si službu s minimalizací osobního kontaktu, prostřednictvím podrobné písemné dokumentace k jednotlivých pacientům a za pomoci interního nemocničního telefonu. Do toho jsme počítali pomůcky, jestli jich bude dostatek.“ K tomu všemu musela Kristýna fungovat jako matka od malých dětí. „ Hodně pomáhal manžel, který má sám zdravotnické vzdělání. Musel se zkrátka naučit i prát a »válčil« doma s dětmi sám,“ říká s úsměvem Kristýna a pokračuje: „Velmi nám pomohlo otevření školky určené právě pro zdravotníky a další děti rodičů ze složek integrovaného záchranného systému.“

Náročná rozhodnutí a nutná spolupráce

Podle Kristýny Pospíchalové byla situace kolem COVIDu skutečně výjimečná a nová. Veškerý zdravotnický personál byl neustále pod velkým rizikem nákazy. O to náročnější bylo dělat rozhodnutí, nastavovat opatření společně s ostatními staničními sestrami, vrchní sestrou a primářem oddělení. Neustále se radili a vymýšleli nejschůdnější možnosti. Nebylo to snadné ani pro sloužící sestry, záchranáře, ošetřovatelky. „Často jsme měnili a upravovali služby, podle toho kdo byl pozitivní na COVID-19 či měl symptomy. Kolegyně a kolegové tak musely být k dispozici na telefonu, aby v případě potřeby posílili třeba i noční službu. Měnily se různé postupy práce, museli jsme několik hodin vydržet v overalu při ošetřování suspektního pacienta. Nepříjemné bylo mít přes obličeje respirátory, které zapáchaly nebo nedoléhaly. Dvojitá vrstva rukavic snižovala citlivost v prstech,“ popisuje situaci, kterou si nikdo nevybral. Zároveň si cení toho, jak ji nakonec všichni zvládli. „A abych nezapomněla, velmi mile nás překvapila i podpora veřejnosti v podobě darů, povzbuzujících slov a gest. Moc si toho vážíme a děkujeme.“ 

Mgr. Kristýna Pospíchalová

Absolventka Střední zdravotnické školy Mělník a oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Působila v Nemocnici Mělník, Pardubické nemocnici, a v rámci studijních stáží také ve FN Hradec Králové, FN Bulovka v Praze a v nemocnici ve finské Vaase. Absolvovala specializační vzdělání v intenzívní péči. Působí jako mentorka pro praxi zahraničních studentů. Její současné pracoviště je kardiovaskulárním centrem prvního stupně, poskytuje tedy v tomto oboru komplexní péči.

TEXT: Věra Přibylová /FOTO: Kristýna Pospíchalová

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ SE PŘIPOJILA KE KAMPANI NURSING NOW

a v rámci její podpory představila tváře různých nelékařských ošetřovatelských profesí.

INFORMACE K 1. KOLU PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ do bakalářských studijních programů

Dle úpravy pravidel k přijímacímu řízení na základě současného stavu a dle zákona č. 188/2020 Sb. o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů  byly stanoveny termíny přijímací zkoušky: 

 11. 6. 2020  pro bakalářský studijní program:

• Všeobecné ošetřovatelství - prezenční forma studia

• Zdravotnické záchranářství

12. 6. 2020  pro bakalářský studijní program:

• Porodní asistence

Místo konání přijímací zkoušky:
Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky, náměstí Čs. legií 565, 530 02 Pardubice. Místnost bude upřesněna na pozvánce.

INFORMACE O ZRUŠENÍ PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK do vybraných bakalářských studijních programů a navazujících magisterských programů

Dle úpravy pravidel k přijímacímu řízení na základě současného stavu a dle zákona č. 188/2020 o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů nebudou muset uchazeči o studium v bakalářském studijním programu a v navazujícím magisterském studijním programu splnit podmínku písemné přijímací zkoušky.

Týká se uchazečů o tyto studijní programy:

Bakalářské studium:

• Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Radiologický asistent;

• Zdravotně sociální péče;

• Všeobecné ošetřovatelství - kombinovaná forma studia

Navazující magisterské studium:

•  Ošetřovatelství, studijní obor Ošetřovatelství v interních oborech;

•  Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Perioperační péče;

•  Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví

Všichni uchazeči budou přijati do studia bez přijímací zkoušky.
Uchazeči, kteří nepředložili úředně ověřenou kopii bakalářského vysokoškolského diplomu, budou přijati podmíněně.

Prosíme uchazeče, kteří obdrží bakalářský vysokoškolský diplom během května nebo června, aby přinesli úředně ověřenou kopii dokumentu v den zápisu do studia. Pokud podmíněně zapsaný student nepředloží úředně ověřenou kopii bakalářského vysokoškolského diplomu do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021, pozbude po uplynutí této lhůty přijetí a zápis do studia platnosti a účinnosti.

Pozvánka na zápis do 1. ročníku studia Vám bude zaslána společně s rozhodnutím o přijetí / rozhodnutím o podmínečném přijetí do 30 dnů od vydání nové směrnice, která upravuje přijímací řízení.

Přijímací řízení - kritéria, směrnice

Vážené studentky, vážení studenti,

dovolujeme si oznámit, že v období od 5. 5. do 30. 6.2020 dochází k úpravě úředních hodin studijního oddělení a sekretariátů kateder.

Na obou pracovištích bude zajištěn provoz každý den v čase 8:00 – 13:00 hodin a ve dnech pondělí – středa – čtvrtek i v čase 13:00 – 15:30 hodin.

S pozdravem

Studijní oddělení FZS

K nákupu na eshopu UPCE vám darujeme univerzitní roušku s ručně malovaným motivem. Co kus, to originál. 

Proveďte nákup v minimální hodnotě 399 Kč a jako bonus získáte některou z jedinečných roušek. Nechte se překvapit, jaký vzor vám přibalíme do objednávky. 

 Prohlédněte si v galerii ukázku vzorů nebo si pusťte krátké video s jejich ukázkou.

Chci svoji originální roušku

Akce platí do vyčerpání zásob.
Rouška je ručně malovaná barvami na textil. Pro uchování barev doporučujeme sterilizovat praním na max. 60°C  a následně vyžehlit.

ENGLISH

Shop at the UPCE e-shop and get the university face mask with a hand-painted motif for free. Each piece is an original.

Make a purchase of a minimum CZK 399 and as a bonus you will receive one of the unique masks Let yourself be surprised by the pattern we choose for you.

View our face mask patterns in the gallery or watch a short video.

The promotion is valid while the stock lasts.

The face mask is hand-painted with textile paints. To preserve the colors, we recommend sterilizing by washing at a maximum of 60°C and then ironing.

Nemocnice Pardubického kraje vytvořila unikátní systém pro koordinaci testování, na kterém se významnou měrou podílejí také studenti a pracovníci Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Ostrý provoz call centra byl zahájen již 20. března a jednalo se o první spuštěný organizovaný systém na principu drive thru v zemi.

Vznik COVID Info Teamu

Záměr vznikl v Pardubické nemocnici hned v první polovině března, kdy se koronavirus začal šířit i v ČR.  U jeho vzniku byla Petra Křížová, sestra kontroly infekcí oddělení klinické mikrobiologie, která se domluvila s Kateřinou Horáčkovou z FZS o personálním zajištění prostřednictvím studentů fakulty. Nejprve bylo nutné najít vhodné a spolehlivé nástroje pro provoz call centra, které bude zajišťovat testování za maximálně bezpečných podmínek a eliminovat vzájemný kontakt klientů s podezřením na Covid-19. To byla práce pro IT odborníky z NEMPK, kteří se velice rychle dohodnuli s T-Mobile a společností Daktela, poskytovatelem technologie. V rekordně krátké době provedli testovací provoz a zaškolení obsluhy call centra.

Zjednodušeně řečeno – klient přijede osobním autem na určené místo ve stanovený čas, stáhne okénko a personál vybavený ochrannými pomůckami mu z nosohltanu odebere vzorek k testování. Klient odjíždí, aniž by vystoupil z auta. Odběr vzorku u klientů, kteří se z nějakého důvodu nemohou dostavit sami, zajišťuje výjezdová skupina záchranné zdravotnické služby. Po vyhodnocení vzorku klienta kontaktují pracovníci hygienické stanice s výsledkem.

Pro obsluhu call centra byli osloveni studenti a také akademici FZS, kteří s rozběhem call centra pomáhali. Vedoucí Katedry ošetřovatelství FZS Kateřina Horáčková říká: „Cíleně jsme oslovili studenty vyšších ročníků, kteří mají za sebou již určité zkušenosti s komunikací s lékaři a pacienty a mají základní znalosti z hygieny, mikrobiologie a epidemiologie. Sami jsme byli překvapeni, jak se studenti vše rychle naučili, sehráli se a dokázali velmi erudovaně odpovídat na dotazy zejména od pacientů. Podpora ze strany akademických pracovníků byla nutná pouze první tři dny. Dnes jsme pro ně k dispozici v případě nečekané situace jako je např. nemoc, kdy je nutné zajistit náhradu.“

12 hodin každý den v týdnu

V call centru pracuje deset studentů ve dvou směnách každý den v týdnu v čase 7 – 19 hodin. Telefonicky přijímají indikace k testování z KHS, e-mailem od obvodních lékařů. Klienty zadají do systému, kontaktují je a objednají na volný termín na odběrové místo nebo vyšlou výjezdovou skupinu. Aktuálně pracují v Pardubickém kraji dvě odběrová místa, v Pardubicích a Litomyšli. Možná to zní jednoduše, ale jejich práce zdaleka jednoduchá není. Musí reagovat na změny podmínek, zohledňovat ochranu dat, vyhodnocovat nečekané dotazy i situace.
„Ze spolupráce se studentkami FZS jsme nadšení," říká Petra Křížová. „Nečekali jsme tak vysokou a profesionální úroveň jejich práce, velmi nám pomáhají a usnadňují naši práci. Jsou vysoce flexibilní, rychle a bezchybně se naučily pracovat s používanými systémy, správně vyhodnocují, kdy je potřeba kontaktovat odborný personál,“ pokračuje.  „Oceňujeme také jejich empatii a lidskost, se kterou komunikují s klienty. Nemáme k nim jedinou výtku,“ doplňuje ji MUDr. Bareková, zástupkyně primářky Oddělení klinické mikrobiologie.

Jak to vidí COVID Info Team

Ptali jsme se studentek, jak se jejich práce v průběhu posledních týdnů mění. „Nejnáročnější je vždy pondělí, to je nápor největší, často také po víkendu přicházejí změny v podmínkách, na které musíme reagovat,“ říká Veronika Hájková, studentka 3. ročníku oboru Porodní asistentka na FZS. „V průběhu fungování call centra se kapacita testování několikanásobně navýšila. Čím dál častější jsou též kontrolní testy uzdravených pacientů, kdy druhý kontrolní test absolvují všichni členové společné domácnosti. Často jsou evidováni u různých obvodních lékařů a koordinovat testování je v takovém případě logisticky hodně náročné,“ pokračuje.

Její kolegyně Katka Langrová studuje 3. rokem obor Všeobecná sestra, v call centru má na starosti evidenci e-mailových požadavků a odpovědi na ně. „Denně vyřídíme kolem 150 zpráv, velký nápor je během dopoledne, po poledni frekvence klesá a po třetí odpoledne přicházejí požadavky spíš výjimečně,“ říká Katka.

Obě dívky konstatují, že i když se jim o práci někdy i zdá, jsou hrdé, že mohou být užitečné a přispívat k usnadnění práce profesionálních zdravotníků. „Po reportáži ze zahájení práce call centra mi volaly babičky a další příbuzní, že mi drží palce a jsou na mě pyšní,“ usmívá se Veronika Hájková. „Já jsem v době nástupu pandemie měla angínu, po uzdravení jsem hledala uplatnění ve zdravotnictví nebo sociálních službách. Jsem ráda, že jsem součástí COVID Info teamu,“ pochvaluje si své působení Katka.

„Jsme velmi rádi, že akademičtí pracovníci a zejména studenti jsou v této náročné době platnou pomocí. Pyšní jsme o to víc, že tato pomoc je v oblasti, ve které se studenti připravují na svoje budoucí povolání. Nemocnice Pardubického kraje je našim hlavním partnerem a proto považujeme tuto spolupráci za samozřejmou. Chápeme, že vzniklá situace může být komplikací ve studiu. Každopádně všichni akademičtí pracovníci dělají vše proto, aby studenti mohli ukončit studium v řádném termínu. Věříme také, že zkušenosti získané právě v této složité době jim budou přínosem jak ve studiu, tak v budoucím zaměstnání,“ komentuje situaci Kateřina Horáčková.

Pár otázek pro COVID Info team        

•   Stíháte plnit také své studijní povinnosti?

VH: Snad ano, s bakalářskou prací pokračuji podle plánu a již nás kontaktovali učitelé ohledně některých zkoušek, které pravděpodobně proběhnou na dálku on-line.

KL: Součástí mé bakalářské práce je výzkum zde v Pardubické nemocnici, který byl kvůli pandemii pozastaven. Mám ale informaci, že od pondělka bych se mohla na pracoviště vrátit a výzkum dokončit, tak snad vše proběhne podle plánu.

• .Na jaké dotazy nejčastěji odpovídáte?

VH: Ze začátku jsme hodně vysvětlovali, jak se dostat na odběrné místo a jakým způsobem probíhají odběry. Tyto informace se již dostaly do povědomí, takže dotazy ubývají.

KL: Zato přibývají dotazy na kontrolní testování, někdy jsou obvodní lékaři netrpěliví a rádi by odstup mezi dvěma kontrolními testy zkrátili.

• Zasmějete se někdy při práci?

VH: Často. Při předávání požadavků telefonicky logicky občas dojde ke zkomolení jména klienta. Nemůžu z pochopitelných důvodů citovat, ale dochází k opravdu veselým situacím.

KL: Já chci dodat, že vesměs komunikujeme s příjemnými lidmi, ať to jsou hygienici, záchranka, samotní klienti, kteří jsou tím příjemnější, čím je termín objednání kratší. Někdy cítíme trochu nervozity ze strany obvodních lékařů, to ale vyplývá většinou z toho, že se k nim nedostávají včas kompletní informace, jak postupovat.