Dovolujeme si oznámit, že ve dnech 22. 5. a 29. 5. 2019 bude studijní oddělení FZS z důvodu konání přijímacího řízení 2019/2020 zavřené.
V případě neodkladné záležitosti nás můžete kontaktovat prostřednictvím emailu.
Děkujeme za pochopení.
Co účastníkům dal Erasmus+?
Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.
Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.
Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“
Studie ukázaly především toto:
Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.
Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy.
Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.
Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.
Souvislosti
V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.
Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.
V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.
Článek byl převazt z europa.eu.
Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.
„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.
Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.
Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.
V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.
Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu.
Na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice proběhl slavnostní akademický obřad instalace nové děkanky, docentky Jany Holé.
Spolu s proděkanem pro studium a vzdělávávací činnost PhDr. Zdeňkem Hrstkou, Ph.D. a proděkankou pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy doc. Petrou Mandysovou Ph.D., MSN tvoří nové vedení fakulty.
Téměř třicítka studentů Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice oboru Zdravotnický záchranář prochází také speciálním potápěčským kurzem. Se záchranou na vodě se vysokoškoláci seznamují v areálu vodních sportů loděnice Univerzity Pardubice, kde se učí ovládat plavidla, ale také v bazénu pardubického aquacentra. Tam trénují ponory a zkouší techniky obrany zachránce (plavčíka). Další lekce potápění absolvují v lomu Leštinka na Chrudimsku.
Během kurzu si budoucí záchranáři osvojují záchranářské dovednosti ve vodě, naučí se orientovat v terénu a řešit krizové situace. „Náplní kurzu je potápění s ABC, teorie potápění s dýchacím přístrojem, seznámení se s fyzikálními a fyziologickými aspekty potápění, diagnostikou potápěčských nehod. Studenti provádí zkušební ponory na bazénu a ve volné vodě a trénují záchranu na tekoucí vodě,“ uvedl Mgr. Jan Němec z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice.
Na závěr týdenního výcviku musí studenti prokázat záchranářské dovednosti při praktické zkoušce.
Dva dny skvělých hudebních vystoupení, tři velká pódia, bohatý doprovodný program pro vysokoškoláky i ostatní návštěvníky. To vše na jednom místě, na louce u koupaliště Cihelna. Absolvent Univerzity Pardubice David Audrlický pořádal Pardubický majáles už po jednadvacáté a letos s rekordní účastí.
Jste absolvent Univerzity Pardubice. Co jste studoval?
Studoval jsem Fakultu chemicko-technologickou, nejdříve tři roky chemie, pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, takže jsem skončil u ekonomiky, managementu a marketingu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době studentský B-klub, tak na studentská léta vzpomínám velmi rád.
Jaký byl tehdy majáles?
Byl studentskou party s několika, většinou regionálními, hudebními skupinami, odehrával se mezi bloky studentských kolejí, kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek a podlážek, na záchod se chodilo na koleje a občerstvení se prodávalo z pokojů v přízemí. Návštěvnost se počítala v řádu stovek.
Proč jste se rozhodl majáles i studentský ples pořádat?
Majáles v té době pořádal většinou ten, kdo provozoval studentský klub, takže na nás přešlo pořadatelství skoro automaticky. Co se týče plesu, i jeho pořádání souviselo se studentským klubem, kde bylo „centrum“ studentského života. Zároveň jsem v té době pracoval i jako provozní ABC klubu, kde se ples pořádal, takže jsme obojí propojili.
IX. ročník mezinárodní odborné konference a soutěže záchranářských posádek LEŠŤ 2019 - TOXIC LANCE 2019
a Mezinárodní soutěž v třídění systémem S.T.A.R.T.
zaměřený na Organizaci zásahu při nehodách s hromadným postižením osob a mezinárodní cvičení multifunkčních jednotek RCHBO
pod názvem: „POUČME SA Z MINULOSTI - LEŠŤ 2019“
Fakulta zdravotnických studíí měla své zastoupení v těchto soutěžních skupinách:
STUDENTI:
3. místo a pohár získal tým Swoxx team: Kristýna Svobodová, Martin Suchý, Václav Holý
5. místo tým FAČR (v přehledu výsledků chybně napsáno Fletcher): Radek Zemánek, Mojmír Sršeň, Jan Žaloudek
(všichni 3. ročník ZZ)
PROFESIONÁLOVÉ:
tým Amatéři na třetí: Ondřej Semrád ( 3. ročník ZZ) :+ 2 externí členové (mimo FZS)
tým Crush and trouble: Mgr. Jindra Holeková (pedagog FZS obor ZZ) + 2 externí členové
Blahopřejeme k dosaženým výsledkům a děkujeme za reprezentaci FZS.
Dovolujeme si vás pozvat na odbornou konferenci porodních asistentek "TĚHOTENSTVÍ, POROD A ŠESTINEDĚLÍ", kterou pořádá Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity společně s Českou komorou porodních asistentek, Moravskoslezským spolkem porodních asistentek, Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Západočeské univerzity v Plzni.
Konference se koná 1.června 2019 v aule Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Registrace do 20. 5. 2019 na adrese: https://lf.osu.cz/uom/23259/registrace/
Podrobnější informace na: https://lf.osu.cz/uom/23261/tehotenstvi-porod-a-setinedeli/
Za organizační výbor UOM OSU
Markéta Babičová
Termíny státních závěrečných zkoušek na FZS:
10. 6. - 14. 6. 2019
17. 6. - 21. 6. 2019
Termín slavnostního akademického obřadu: 8. 7. 2019
Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. dnes jmenoval do funkce děkanky Fakulty zdravotnických studií doc. Ing. Janu Holou, Ph.D. Docentka Holá se stává první ženou, děkankou, v historii fakulty. Fakultu povede od 1. května 2019.
Jmenovaná děkanka pro Český rozhlas Pardubice uvedla: „Nedomnívám se, že je důležité, jestli fakultu vede muž nebo žena. Důležitá je vize a pojetí této funkce. Kromě reprezentační úlohy má taky vysoce manažerský charakter. Měla by se rozvíjet vnější spolupráce s našimi partnery, tedy zdravotnickými zařízeními a Nemocnicemi Pardubického kraje.“
s děkankou Holou od Českého rozhlasu Pardubice
