Představení nových studentských zástupců Akademického senátu FZS. 

Senát je tu nejen od toho, aby se účastnil svým schvalováním tvorby důležitých dokumentů a kroků, které jsou s životem univerzity nebo fakulty spojeny, ale slouží také jako možnost sdílení informací a potřeb mezi akademiky a studenty na jedné straně a vedením na straně druhé. Díky svému postavení může předkládat celou řadu věcí, které studenty trápí a které by rádi řešili v rámci fakulty, ale i univerzity jako celku.

Jak říká předseda senátu FZS Ondřej Podeszwa: „Senát je jedinečná instituce v životě fakulty i univerzity, která má nezastupitelné místo jako hlas z akademického i senátního prostředí.“ a dodává: „Uvědomme si třeba jen tu skutečnost, že senát volí děkana, v případě univerzity rektora, schvaluje rozpočet a strategické plány, to všechno jsou velmi silné kompetence senátu a má řadu dalších.“

V každém senátu musí na základě Vysokoškolského zákona být zastoupena také studentská obec. Jejich počet je vymezen zmíněným zákonem a studenti tak spolurozhodují o důležitých krocích fakulty. Protože jsou tito senátoři z řad studentů, dokáží lépe vnímat potřeby studentů, co je třeba trápí a co by chtěli změnit.

„Je řada věcí, které již vzešly jako podnět od studentských senátorů a podařilo se je realizovat. Studentský hlas v senátu proto vnímám jako velmi důležitý také proto, že fakulta je tu primárně pro studenty a naší snahou je vytvořit maximální podporu nejen pro studium, ale i společně trávený čas na fakultě,“ říká předseda senátu FZS.

„Proto pokud by měl kdokoli ze studentstva potřebu něco řešit, není nic jednoduššího, než se obrátit na kohokoli ze senátu a skrze něj vznést dotaz či prosbu na určitou změnu nebo konání a vyvolat tím diskusi na dané téma. Nejschůdnější se jeví asi využití studentských zástupců v senátu. Jsou zvoleni studentstvem, mají jejich důvěru a mohou také asi nejlépe pochopit problém, který se v řadách studujících objeví,“ popisuje Ondřej Podeszwa.

Senát je nedílnou součástí života fakulty. Studenti se skrze něj mohou ještě více zapojit do života fakulty a vyjadřovat se k tomu, kam se fakulta, potažmo univerzita ubírá. Další informace o našem fakultním senátu včetně našich současných studentských zástupců najdete na webu Složení Akademického senátu | Fakulta zdravotnických studií (upce.cz).

O zkušenosti ze senátu se s námi podělil Hynek Ludvík, student 3. ročníku Zdravotnického záchranářství.

Jak na možnost být v senátu s odstupem času nahlíží, a co vzkazuje studentům?          

„Jestli se nepletu, jsem v Akademickém senátu FZS od roku 2019. Kdybych se měl vrátit zpátky a znovu se rozhodnout o kandidování, vybral bych si stejně. Akademický senát není jen formální instituce pro schvalování dokumentů. Je to hlavně i o setkávání akademiků se studenty a o možnosti společné diskuze. Studentská komora nehraje druhé housle, její názor je na zasedání vždy vítán a studentský pohled na věc může případnou diskuzi oživit. Vždy mě těší, když studenti jeví zájem o činnost senátu a případně sami přicházejí s vlastními nápady a podněty. Pokud někdo uvažuje nad kandidaturou v příštích volbách, budu velmi rád, pokud se do dalších voleb přihlásí a v příštím funkčním období zaujme mé místo.“

Stejně jako nově zvolení studenti Marcel Homolka z 1. ročníku a Radim Hlinák ze 2. ročníku programu Radiologická asistence.  
Abychom vám nové studentské zástupce přiblížili, trochu jsme je vyzpovídali. 

Radime, 

proč jste se rozhodl kandidovat do senátu?
Do senátu jsem původně ani neměl pomyšlení kandidovat. Ale oslovil mě můj vedoucí bakalářské práce pan doktor Blanař, že bych mohl být vhodným kandidátem. V tomto faktu mě podpořili i mí spolužáci. Tak jsem si řekl, že to zkusím. Jelikož už jsem členem disciplinární komise, mohla by být pro mě i kandidatura další novou zkušeností.

Něco nám o sobě prozraďte.
Kdybych měl popsat sám sebe, tak bych se popsal jako kombinace introverta a extroverta vzhledem k tomu, v jaké společnosti jsem. Jsem přátelský, komunikativní a rád naslouchám. Velmi rád pomáhám lidem. Mou velkou výhodou, ale i slabinou je to, že jsem perfekcionista. Když si usmyslím, že něco dokážu, tak na tom budu pracovat do té doby, dokud se mi to nepodaří. Tato vlastnost ale velmi pozitivně ovlivnila mé studium, za co jsem velmi rád.
Jakožto pilný student trávím mnoho času u počítače a knížek. To mi ale nedělá žádný problém, jelikož jsem do učení blázen, což mohou spolužáci potvrdit
Mým velkým srdcovým zájmem je hudba. Poslouchám hudbu v podstatě kdykoliv je to možné. Rád trávím čas s přáteli a hlavně s mou milovanou přítelkyní Luckou, která mě v mém studiu plně podporuje, za co jí moc děkuji. Miluji tanec. I když by můj pravidelný teplákový outfit mohl ostatní lidi zmást, občas nosím také honosný gotický kostým. Patřím totiž do skupiny historického a scénického tance. Mou další velkou zálibou je silový trénink a celkově posilování, i když na to zrovna nevypadám. Před koronavirovou krizí jsem v podstatě každý druhý den trávil v posilovně. Teď mi tato aktivita velmi chybí. Moc se těším, až se posilovny znovu otevřou. V neposlední řadě je mou velkou oblibou chození na procházky s naší fenkou Tiffany, kterou naprosto zbožňuji.

A co nám na sebe prozradil Marcel?

Ptáte se proč jsem se rozhodl jít do senátu a co od toho očekávám?
Chtěl jsem do toho jít i sám, ale stále jsem trochu váhal. Nakonec mi v rozhodnutí pomohla třída. Jsme skvělý kolektiv. Je nás v ročníku asi 22, tak je to úplně super. Kolektivem bych to přirovnal asi ke střední. Je nás málo a všichni se známe.  Jsem prý velice komunikativní a extrovertní jedinec. Ano, to souhlasí. Navíc jsem na střední škole zastával funkci předsedy třídy, takže snad mám nějaké zkušenosti. Co od této funkce očekávám? Kdyby se měl náhodou v budoucnu vyskytnout nějaký problém, tak bych byl rád, kdybych měl možnost jej řešit. Nejsem rád, když o problému vím, ale nemůžu s ním nic udělat.“

A co mám rád? Pěstování rostlin, rybolov, obecně sportovní aktivity. Ve vesnici, ze které pocházím, máme tým malé kopané, kde zastávám funkci vedoucího. Mám rád počítačové hry, ale naopak i výlety v přírodě a v neposlední řadě samozřejmě mou přítelkyni. A na co bych nechtěl zapomenout, mám rád práci v nemocnici.

Čich hraje důležitou roli v sociálních vztazích a kvůli jeho absenci se dá ztratit i zaměstnání. Až dvacet procent lidí přitom trpí poruchou ztráty čichu. O jeden z pěti smyslů dočasně přicházejí i pacienti s covidem. Jak znovu začít cítit vůni? Lídr excelentního vědeckého týmu na Fakultě zdravotnických studií MUDr. Jan Vodička, Ph.D., v rozhovoru představuje unikátní projekt k vyšetření chuti v době epidemie, mluví o léčbě a tréninku čichu i jeho propojení s chutí.

Kolik lidí ročně přijde o čich?

Přibližně 20 procent lidí trpí poruchou čichu a 5 procent v populaci ztratilo čich úplně. Velká část pacientů si poruchu čichu vůbec neuvědomuje. Jedná se například o pacienty s Parkinsonovou chorobou, u nichž je porucha čichu typická, ale na vyšetření chodí zcela výjimečně.

Jak důležitý je čich pro člověka?

Obecně ženy vnímají poruchu čichu daleko intenzivněji. U kuchařů nebo degustátorů vína ztráta čichu může znamenat i ztrátu zaměstnání. Čich a chuť se uplatňují při konzumaci stravy, kdy si kontrolujeme kvalitu požívaného jídla. Čich může upozornit na nebezpečné látky v prostředí a důležitá role je také sociální. Pacienti bez tohoto smyslu nevědí, jak sami voní, nebo se nemohou zapojit do debaty o jídle a pití při společné večeři.

Čím to je, že po prodělání nemoci COVID-19 někdo ztratí čich a chuť na krátkou dobu, a jiný se s problémy může potýkat mnohem déle?

U naprosté většiny pacientů dochází k úpravě poruch čichu do 4 týdnů. U některých lidí mohou poruchy trvat déle. To je velmi pravděpodobně v důsledku rozsáhlejšího postižení čichového epitelu.

Co když se ani po měsíci čich nevrátí. Pak vyhledat odborníka?

Odborníka je ideální vyhledat, pokud poruchu čichu pozorujeme asi 4 týdny a nejsou známky zlepšení. Poruchy čichu se mohou projevovat u onemocnění COVID-19 několik dní, nicméně u části osob mohou trvat měsíce. Nejsou výjimkou pacienti, u nichž se porucha čichu po prodělání virového onemocnění upraví až po několika letech.

Zajímavé je, že řada lidí po prodělání koronaviru cítí pachy. Jak je to možné?

Přibližně 18 procent pacientů s poruchou čichu po onemocnění COVID-19 udává změněné vnímání vůní. Často je popisují jako nelibé pachy, například vůni spálené gumy. Tento jev nazýváme parosmie. Předpokládá se, že některé z čichových receptorů nefungují zcela správně a čichový vjem je tak změněný. Podle některých studií se může jednat o projev regenerace čichu.

Jak léčíte pacienty, kteří po prodělání covidu přišli o čich a chuť?

Nejdříve provedeme základní vyšetření a testujeme čich pomocí standardních metod. Na naší klinice pomocí Testu parfémovaných fixů a Sniffin‘ Sticks testu, a také vyšetřujeme chuť pomocí chuťových proužků. U nejasné příčiny vzniku poruchy čichu doplňujeme vyšetření magnetickou rezonancí a vyšetření na protilátky proti viru SARS-CoV-2. Pak navrhneme léčbu.

Když člověk ztratí čich, dojde vždy také ke ztrátě chuti?

Vztah fungování čichu a chuti je velmi úzký. Obecně u pacientů s poruchou čichu dochází i k mírnému zhoršení chuťové funkce. Důležité je, že lidé uvádějí poruchy chuti slovy, že jim jídlo chutná jinak. Často se přitom jedná o tzv. retronazální poruchu čichu.

Při polknutí stravy dochází k uvolnění pachových látek přes nosohltan do dutiny nosní. Tím se čich významně uplatňuje na čichovém a chuťovém vjemu přijímané stravy. Velmi často pak zjistíme zcela ztracený čich a zachované chuťové schopnosti. Proto se ptáme pacientů, kterým jídlo chutná jinak než dřív, zda stále cítí slanou, sladkou, hořkou a kyselou chuť.

Může člověk ztratit pouze chuť?

Poruchy chuti bez poruch čichu jsou velmi výjimečné.

Pracujete na projektu „Vyšetření chuti v době epidemie COVID s využitím telemedicíny“. Získal jste na něj i grant. Můžete jej blíže představit?

Jde o vytvoření testovacího setu pro samovyšetření chuti, který se skládá z testovacích proužků a aplikace pro telefony a tablety s kamerou. Aplikace, respektive software, bude sloužit jako interaktivní návod k vykonání samovyšetření, kontrolní prostředek správného provedení samovyšetření, prostředek pro sběr dat od vyšetřované osoby a pro stanovení výsledku vyšetření. Dále jako médium pro volitelné elektronické zaslání výsledku testu ošetřujícímu lékaři.

Na jakém principu fungují chuťové proužky?

Chuťové proužky slouží k vyšetření čtyř základních chuťových kvalit – tedy sladké, slané, hořké a kyselé. Na každém proužku, který tvoří buď filtrační papír nebo folie, je nanesena chuťová látka. Proužek si pacient přiloží na jazyk a musí uvést, jakou chuť cítí.

Jak jste propojený s Centrem transferu technologií a znalostí?

S CTTZ spolupracujeme, jejich pomoc vnímám především v oblasti zařazení výsledků naší práce do praxe a do komerční oblasti.

Jak probíhá spolupráce?

Spolupráce nyní probíhá mezioborově, tedy nejen na Fakultě zdravotnických studií, ale také se zástupci Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty chemicko-technologické. Účastní se také Pardubická nemocnice, NPK, a.s. V plánu je spolupráce s Centrem pro čich a chuť v Drážďanech a také s ORL klinikou v Ženevě. Vyšetření chuti chuťovými proužky je prováděno již mnoho let, metoda vznikla v Německu. Naším cílem je, aby si chuť mohli vyšetřovat pacienti sami a samotný postup vyšetření byl pro pacienty atraktivnější.

Mohou tyto proužky ukázat na možnost, že je člověk pozitivní na covid?

V současnosti se určitě jedná pouze o doplňkový test vyšetření u nemocných s COVID-19. Test si neklade za cíl nahradit antigenní testování nebo test PCR. Umožňuje nicméně stanovit funkci našich chuťových buněk. Poruchy chuti se objevují nejen u nemocných s COVID-19, ale také s neurologickými a metabolickými nemocemi.

Pacientům, kteří přišli během covidu o čich, doporučujete tzv. čichový trénink. Co to znamená?

V současnosti je to jediný postup, u nějž byl prokázán efekt na zlepšení čichu. Pacienti dvakrát denně volně čichají ke čtyřem vůním – růži, eukalyptu, hřebíčku a citronu po dobu několika minut. Čichový trénink je nutné aplikovat dlouhodobě, alespoň půl roku.

Dělá čichový trénink divy?

Podle dostupných studií divy dělá. Moje osobní zkušenost je taková, že záleží především na přístupu pacientů. Mnoho z nich přestane čichový trénink aplikovat po několika dnech. Čichový trénink vyžaduje aktivní přístup, který je klíčový pro účinek léčby. Nutné je také v čichovém tréninku vytrvat.

Pokud nezabere ani čichový trénink, existují léky, které stav zlepší?

U sinonazálních poruch čichu jsou účinné kortikoidy podávané do úst nebo do žíly. Nově je u těchto pacientů účinná také biologická léčba. U ostatních léků nebyl efekt spolehlivě prokázán, proto je pacientům nedoporučujeme. Zkoumaly se vitamíny, alfa lipoová kyselina, minerály (jako například zinek) a další.

Dá se operativním zákrokem ztráta čichu vrátit?

Chirurgicky lze čich navrátit pouze u části pacientů s dlouhodobým zánětem dutiny nosní a vedlejších nosních dutin. Provádí se tzv. endoskopické ošetření, kdy pod kontrolou optiky ošetříme vedlejší nosní dutiny.

Pacienti, kteří přišli o čich během života, tvrdí, že si „skrze hlavu“ dokáží vybavit chuť určitého jídla. Je to možné?

Určitě ano, čich je velmi úzce spojen s paměťovými oblastmi mozku. I po letech si lidé při určitém pachovém vjemu vzpomenou na situaci, kterou v minulosti prožili, nebo se „vrátí do dětství“ právě díky pachové stopě.

Jste lídrem excelentního týmu univerzity, čím se ve výzkumu zabýváte?

Náš výzkum se v oblasti čichu zabývá především problematikou vnímání libosti pachových látek a problematikou dýchání při čichové stimulaci, tzv. respirační olfaktometrie. V oblasti chuti se pak snažíme najít ideální metodu pro záchyt chuťových poruch. Zájem je také v oblasti sluchu a včasného záchytu jeho poruch.

Nejčastější příčiny poruch čichu

Povirové

vznikají po prodělaném virovém onemocnění horních cest dýchacích

je způsobena respiračními viry (RS viry, viry chřipky) a v dnešní době především virem SARS CoV-2, způsobujícím onemocnění COVID-19

postižen může být čichový epitel, který je napadán přímo virem (např. COVID-19), čichové nervy nebo čichová centra (např. u herpetických virů).

Sinonazální

vznikají při onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin, nejčastěji se jedná o dlouhodobý zánět s tvorbou nosních polypů

je způsobena částečně ucpáním nosu, kdy se molekuly pachových látek nedostanou k čichovému epitelu, a částečně se jedná o zánět v oblasti čichového epitelu

Poúrazové

vznikají po úrazech hlavy, typický je např. pád na zátylek

je způsobena přetrháním nervových vláken procházejících spodinou lební nebo v důsledku kontuze (pohmoždění) v oblasti čichových center

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Dovolujeme si oznámit omezení provozu studijního oddělení FZS z důvodu organizace akademických obřadů a zápisů do 1. ročníků.

Studijní oddělení bude uzavřeno ve dnech:

• 29. 6. 2021 
• 1. 7. 2021
• 2. 7. 2021 
• 7. 7. 2021 

Neodkladné záležitosti studentů bude vyřizovat kancelář č. 02008 (Lenka Kuthanová, Kristýna Bendová), T: 466 037 541.

V průběhu letních prázdnin dochází k úpravě úředních hodin:

PO - PÁ        8:00 - 12:00

Na unikátní absolventské síti my.upce.cz vzniká nový Mentorský program pro absolventy Univerzity Pardubice. Nabízí pomoc a příležitost všem aktivním absolventům. Snaží se najít a nabídnout zkušené průvodce, propojuje kontakty a pomáhá absolventům v cestě za vysněnou prací. Jednoduše spojuje zkušené absolventy (mentory) s absolventy - juniory (mentees).

Díky osobní online spolupráci mohou mentoři předat své dlouholeté pracovní zkušenosti a know-how mladým absolventům, kteří hledají praxi, stáž nebo jiné uplatnění v pracovní sféře. 

Univerzita v rámci programu navázala spolupráci s primářem oddělení klinické biochemie v Nemocnici Benešov Liborem Kuboškem, který je absolventem Fakulty chemicko-technologické.  A také s IT specialistou a vývojářem Lukášem Havrdou, který je také absolventem Fakulty chemicko-technologické.  

Kontakt:

Bc. Anna Sedláková 
absolventi@upce.cz 

Kulatý stůl vzdělavatelů v porodní asistenci při příležitosti Mezinárodního dne porodních asistentek.

Profese porodní asistentky je náročné povolání, které má dlouhou historii. Od nepaměti mezi námi byly ženy, které pomáhaly těhotným s jejich těhotenstvím, porodem, poporodním obdobím i péčí o narozené děťátko.  

Již téměř 20 let se porodní asistentky vzdělávají na bakalářském stupni studia, a některé i na magisterském stupni. Porodní asistentka je v současnosti chápána jako prestižní profese. Její kvalitní vzdělávání jde ruku v ruce se spoluprací napříč vzdělávacími institucemi a s klinickou praxí. K této spolupráci napomáhají i profesní organizace porodních asistentek v mnoha vyspělých zemích světa. Stejně tak v České republice aktivně pracují tři profesní organizace porodních asistentek a další organizace podporující tuto profesi.

Jednou z profesních organizací porodních asistentek je Česká komora porodních asistentek, z.s. (ČKPA), která svou činností přispívá k rozvoji profese porodních asistentek, hájí zájmy svých členek a přispívá k rozvoji vzdělávání v oblasti porodní asistence. Proděkanka pro studium a vzdělávací činnost Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Mgr. Markéta Moravcová, Ph.D., která je také viceprezidentkou ČKPA, spolu s vedoucí katedry porodní asistence a zdravotně sociální práce Mgr. Helenou Poláčkovou, uspořádaly Kulatý stůl vzdělavatelů v porodní asistenci. Osloveni byli zástupci všech 12 vysokých škol v České republice, které vzdělávají budoucí porodní asistentky. Jednalo se o úplně plně první setkání tohoto typu a proběhlo v online formě. Společná diskuze proběhla ve velmi příjemné atmosféře, o čemž svědčí i pozitivní zpětná vazba zúčastněných a společná dohoda o pravidelném setkávání. Organizace příštího setkání se ujaly kolegyně z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

Setkání u kulatého stolu bylo pořádáno Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice ve spolupráci s ČKPA, a proto v úvodu proběhla diskuze zaměřená na potřeby vzdělavatelů a na možnosti využití profesní organizace pro propagaci profese a motivaci našich studentek. Dále se účastnice zaměřily na témata ve vzdělávání budoucích porodních asistentek, která jsou komplikovaná a mají svá úskalí, jako jsou například podmínky odborné praxe studentek. Proděkanka Moravcová k tématu doplňuje: „Největší přínos tohoto setkání spatřujeme ve sdílení zkušeností, v diskuzi nad složitými otázkami realizace výuky a v uvědomění si faktu, že v tom nejsme sami.“ Organizátorky věří, že tato setkání prohloubí spolupráci mezi vysokými školami a přispějí ke sjednocení vzdělávání v porodní asistenci a neustálému zvyšování úrovně výstupních znalostí a dovedností našich absolventek.

Mgr. Miroslava Jiráková, MBA

Střední zdravotnická škola Pardubice je historicky první fakultní školou Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Smlouvu o spolupráci obě instituce podepsaly za účelem propojení středního a vysokého školství, a vzájemné spolupráce při rozvíjení znalostí a schopností studentů a žáků. Dalším společným cílem je propojit střední a vysoké školství při výchově a vzdělávání špičkových odborníků, a také šířit povědomí o významu ošetřovatelství a jiných nelékařských zdravotnických profesí.

Proděkanka pro internacionalizaci a rozvoj PhDr. Kateřina Horáčková, PhD. doplňuje: „Spolupráce se středními školami je jednou ze strategických priorit FZS. Se Střední zdravotnickou školou Pardubice sdílíme jeden areál a spolupracujeme dlouhodobě. Statut první fakultní školy vnímám jako upevnění a prohloubení spolupráce, která bude oboustranně přínosná. Od spolupráce očekáváme zejména záchyt nadaných studentů, kteří budou pokračovat ve studiu na naší fakultě. Plánů máme mnoho. Doufáme, že epidemiologická situace nám dovolí zrealizovat naši první společnou akci, a to je Den krajského zdravotnictví, který bychom chtěli společně zrealizovat 23. 9. 2021. Posláním této akce je žákům základních a studentům středních škol představit význam zdravotnických profesí, jejich perspektivu, společenskou relevanci a vysokou uplatnitelnost na trhu práce, zejména v Pardubickém kraji.“

Ředitelka SZŠ Pardubice, Mgr. Monika Máslová říká: „Mottem naší školy je vychovat všestranně připraveného odborníka ve své profesi. Jako fakultní škola s FZS Pardubice bychom chtěli vzájemnou spoluprací rozvíjet znalosti a schopnosti našich žáků, zejména talentovaných. Společně bychom podpořili jejich zapojení do mimoškolních aktivit a přijetí absolventů ke studiu na vysoké škole. Propojením středoškolského a vysokoškolského studia si slibujeme součinnost při výchově a vzdělávání zdravotnických pracovníků. Významná je pro nás i vzájemná spolupráce našich pedagogů a akademických pracovníků v oblasti přípravy žáků na jejich budoucí povolání.“

I přes nepřízeň současné "covidové doby" jsme zvládli další posun v realizaci praktické části výuky u budoucích zdravotnických záchranářů. 

Od roku 2014 je součástí studijního programu  Zdravotnický záchranář jeho praktické části i Kurz řidičských a navigačních dovedností. Součástí kurzu, jak již název napovídá, je prověření řidičských schopností skrze jízdu zručnosti nebo absolvování školy smyku. Všechny tyto činnosti se opírají o povinnou teoretickou přípravu. Zmiňované navigační schopnosti získají studenti nejen teoretickými znalostmi, ale právě při práci s radiostanicemi a nácviku orientace v terénu. To vše je základem práce s GPS souřadnicemi.

Jak ovládnout ve smyku vybavenou sanitku?
Díky stále se rozšiřující spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Pardubického kraje se letos povedlo realizovat povinnou část tohoto kurzu s jejich velkým přispěním. Studenti 3. ročníku zdravotnického záchranářství si tak užili adrenalinu školy smyku v několika sanitkách vozového parku ZZSPAK. V předchozích letech byly školy smyku realizovány ve vozech osobních.

"Spolupráce s kolegy z praxe je velmi důležitá a vážíme si ji, protože vždy přispívá k dalšímu zvýšování kvality studia, a tím i vyšší připravenosti studentů do praxe," dodává Mgr. Jindra Holeková, vyučující a garantka odborné praxe zdravotnických záchranářů a záchranářka v jedné osobě. A přidává poděkování kolegovi Michalu Maškovi, externímu pedagogovi a záchranáři pardubické záchranky za skvělou organizaci celého kurzu, a také všem lektorům kurzu z řad řidičů ZZSPAK.

Univerzita Pardubice láme rekordy v přihláškách. Největší zájem je o studium na Fakultě zdravotnických studií.

​Zhruba 5 500 přihlášek už dorazilo na Univerzitu Pardubice. Enormní zájem je o vzdělávání na Fakultě zdravotnických studií. Pandemie potvrdila středoškolákům a jejich rodičům, že práce ve zdravotnictví je potřebná a prestižní.

Největší zájem je o studium na Fakultě zdravotnických studií. Tyto vysokoškolské studenty hojně využívala době pandemie zdravotnická zařízení napříč Pardubickým krajem. 

Zdravotní sestra je nyní obor, který chce na pardubické univerzitě studovat největší počet lidí. Zatímco loni se do studijního programu Všeobecné ošetřovatelství hlásilo 256 lidí, letos je to 452 zájemců.

Poprvé v historii překročil zájem o studium nelékařských studijních programů hranici jednoho tisíce uchazečů. Ve srovnání s minulým rokem je to přibližně o 30 procent více. 

„Zvýšený zájem o studium na naší fakultě připisujeme mimo jiné i růstu prestiže zdravotnických nelékařských povolání, jejichž význam a důležitost potvrdila a zviditelnila světová pandemie covidu19,“ říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Jana Holá.

Do bakalářských studijních programů by mělo nastoupit přibližně 400 uchazečů. Největší zájem je právě o studium v bakalářském studijním programu Všeobecné ošetřovatelství, kde eviduje fakulta podaných přihlášek dokonce o 50 procent více.

„Současná situace odráží vysokou potřebu zejména sester a ukázala, jak společensky relevantní tyto obory jsou,“ zdůrazňuje Holá. Pandemie způsobila obrovský zájem o zdravotnické obory. 

Zatímco loni přišlo na Fakultu zdravotnických studií 863 přihlášek, letos jich je 1 138. To je třicetiprocentní nárůst.

Mezi vyhledávané zdravotnické obory patří například i zdravotnický záchranář. Na fakultu se však více než v minulých letech hlásí také zdravotní sestry z nemocnic, které si doplňují vzdělání, aby mohly přejít na vyšší pracovní pozici.

Loni se jen do kombinovaného studia Všeobecné ošetřovatelství hlásilo cca 70 lidí, letos dostala Fakulta zdravotnických studií 160 přihlášek.

Někoho vede k podání přihlášky fakt, že ve zdravotnictví nebude problém sehnat práci, u jiného uchazeče zase zdravotníci povýšili poté, jak pečovali v první linii o nakažené koronavirem.

Univerzita v číslech

20. dubna 2021 

Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/univerzita-pardubice-zdravotnictvi-prihlasky-pandemie-fakulta.A210417_604031_pardubice-zpravy_skn

Univerzita Pardubice se rozvíjí a mění, a také její magazín má ambice být čtivější, zajímavější. Chce tady být pro všechny čtenáře na univerzitě i zájemce mimo ni.

Nové číslo univerzitního časopisu, které najdete na fakultách a v budovách univerzity a online na webu vyšlo tentokrát pod jinou hlavičkou. Změna názvu vystihuje osobnější i exkluzivní obsah, podporuje soudržnost komunity studentů i akademiků, a reflektuje také unikátnost Univerzity Pardubice. V MY UPCE najdete příběhy našich studentů, rozhovory s excelentními vědci, zprávy z univerzity i nejzajímavější životní cesty našich úspěšných absolventů.

Víte, že jeden z našich absolventů je dnes senátor, který chce zvýšit kvalitu školství, jiný řídí Národní knihovnu a mezi desítkami tisíc bývalých studentů je také zcela originální výtvarnice? To vše si lze přečíst v novém MY UPCE, jehož obálku zdobí originální fotografie kampusu.

Celý obsah nejnovějšího čísla, ale i všech dalších časopisů MY UPCE najdete rovněž v angličtině - v online verzi na webu upce.cz/en. Na další číslo MY UPCE se můžete těšit v červnu.

Přečtěte si nejnovější číslo

ONLINE

Vážená studentko, vážený studente,

rádi bychom vás informovali, že dle usnesení vlády ze dne 19. dubna 2021 č. 393 bude od soboty 24. dubna 2021 podmínkou vstupu na Fakultu zdravotnických studií Univerzity Pardubice prokázání se dokladem o negativním výsledku POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není starší 7 dnů a který byl proveden poskytovatelem zdravotních služeb podle aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k provádění testů nebo Univerzitou Pardubice. Studenti mohou využít možnost bezplatného testování antigenními testy na přítomnost viru SARS-CoV-2 v prostorách Univerzitní auly v Polabinách. Rezervační systém je k dispozici zde: https://reservatic.com/cs/public_services/medila-spol-s-r-o-univerzita-pardubice.

Výjimka platí pro studenty, kteří

• prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní,
• mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů.

POTVZENÍ O NEGATIVNÍM VÝSLEDKU TESTU BUDOU STUDENTI PŘEKLÁDAT VYUČUJÍCÍMU PŘED VSTUPEM DO UČEBNY NEBO KANCELÁŘE (popřípadě i jiným zaměstancům FZS při vstupu do místnosti).

Kompletní souhrnné informace o aktuálních platných podmínkách provozu FZS najdete na studentském intranetu v záložce COVID-19.