Published: 10.05.2021
Představení nových studentských zástupců Akademického senátu FZS.
Senát je tu nejen od toho, aby se účastnil svým schvalováním tvorby důležitých dokumentů a kroků, které jsou s životem univerzity nebo fakulty spojeny, ale slouží také jako možnost sdílení informací a potřeb mezi akademiky a studenty na jedné straně a vedením na straně druhé. Díky svému postavení může předkládat celou řadu věcí, které studenty trápí a které by rádi řešili v rámci fakulty, ale i univerzity jako celku.
Jak říká předseda senátu FZS Ondřej Podeszwa: „Senát je jedinečná instituce v životě fakulty i univerzity, která má nezastupitelné místo jako hlas z akademického i senátního prostředí.“ a dodává: „Uvědomme si třeba jen tu skutečnost, že senát volí děkana, v případě univerzity rektora, schvaluje rozpočet a strategické plány, to všechno jsou velmi silné kompetence senátu a má řadu dalších.“
V každém senátu musí na základě Vysokoškolského zákona být zastoupena také studentská obec. Jejich počet je vymezen zmíněným zákonem a studenti tak spolurozhodují o důležitých krocích fakulty. Protože jsou tito senátoři z řad studentů, dokáží lépe vnímat potřeby studentů, co je třeba trápí a co by chtěli změnit.
„Je řada věcí, které již vzešly jako podnět od studentských senátorů a podařilo se je realizovat. Studentský hlas v senátu proto vnímám jako velmi důležitý také proto, že fakulta je tu primárně pro studenty a naší snahou je vytvořit maximální podporu nejen pro studium, ale i společně trávený čas na fakultě,“ říká předseda senátu FZS.
„Proto pokud by měl kdokoli ze studentstva potřebu něco řešit, není nic jednoduššího, než se obrátit na kohokoli ze senátu a skrze něj vznést dotaz či prosbu na určitou změnu nebo konání a vyvolat tím diskusi na dané téma. Nejschůdnější se jeví asi využití studentských zástupců v senátu. Jsou zvoleni studentstvem, mají jejich důvěru a mohou také asi nejlépe pochopit problém, který se v řadách studujících objeví,“ popisuje Ondřej Podeszwa.
Senát je nedílnou součástí života fakulty. Studenti se skrze něj mohou ještě více zapojit do života fakulty a vyjadřovat se k tomu, kam se fakulta, potažmo univerzita ubírá. Další informace o našem fakultním senátu včetně našich současných studentských zástupců najdete na webu Složení Akademického senátu | Fakulta zdravotnických studií (upce.cz).
O zkušenosti ze senátu se s námi podělil Hynek Ludvík, student 3. ročníku Zdravotnického záchranářství.
Jak na možnost být v senátu s odstupem času nahlíží, a co vzkazuje studentům?
„Jestli se nepletu, jsem v Akademickém senátu FZS od roku 2019. Kdybych se měl vrátit zpátky a znovu se rozhodnout o kandidování, vybral bych si stejně. Akademický senát není jen formální instituce pro schvalování dokumentů. Je to hlavně i o setkávání akademiků se studenty a o možnosti společné diskuze. Studentská komora nehraje druhé housle, její názor je na zasedání vždy vítán a studentský pohled na věc může případnou diskuzi oživit. Vždy mě těší, když studenti jeví zájem o činnost senátu a případně sami přicházejí s vlastními nápady a podněty. Pokud někdo uvažuje nad kandidaturou v příštích volbách, budu velmi rád, pokud se do dalších voleb přihlásí a v příštím funkčním období zaujme mé místo.“
Stejně jako nově zvolení studenti Marcel Homolka z 1. ročníku a Radim Hlinák ze 2. ročníku programu Radiologická asistence.
Abychom vám nové studentské zástupce přiblížili, trochu jsme je vyzpovídali.
Radime,
proč jste se rozhodl kandidovat do senátu?
Do senátu jsem původně ani neměl pomyšlení kandidovat. Ale oslovil mě můj vedoucí bakalářské práce pan doktor Blanař, že bych mohl být vhodným kandidátem. V tomto faktu mě podpořili i mí spolužáci. Tak jsem si řekl, že to zkusím. Jelikož už jsem členem disciplinární komise, mohla by být pro mě i kandidatura další novou zkušeností.
Něco nám o sobě prozraďte.
Kdybych měl popsat sám sebe, tak bych se popsal jako kombinace introverta a extroverta vzhledem k tomu, v jaké společnosti jsem. Jsem přátelský, komunikativní a rád naslouchám. Velmi rád pomáhám lidem. Mou velkou výhodou, ale i slabinou je to, že jsem perfekcionista. Když si usmyslím, že něco dokážu, tak na tom budu pracovat do té doby, dokud se mi to nepodaří. Tato vlastnost ale velmi pozitivně ovlivnila mé studium, za co jsem velmi rád.
Jakožto pilný student trávím mnoho času u počítače a knížek. To mi ale nedělá žádný problém, jelikož jsem do učení blázen, což mohou spolužáci potvrdit
Mým velkým srdcovým zájmem je hudba. Poslouchám hudbu v podstatě kdykoliv je to možné. Rád trávím čas s přáteli a hlavně s mou milovanou přítelkyní Luckou, která mě v mém studiu plně podporuje, za co jí moc děkuji. Miluji tanec. I když by můj pravidelný teplákový outfit mohl ostatní lidi zmást, občas nosím také honosný gotický kostým. Patřím totiž do skupiny historického a scénického tance. Mou další velkou zálibou je silový trénink a celkově posilování, i když na to zrovna nevypadám. Před koronavirovou krizí jsem v podstatě každý druhý den trávil v posilovně. Teď mi tato aktivita velmi chybí. Moc se těším, až se posilovny znovu otevřou. V neposlední řadě je mou velkou oblibou chození na procházky s naší fenkou Tiffany, kterou naprosto zbožňuji.
A co nám na sebe prozradil Marcel?
Ptáte se proč jsem se rozhodl jít do senátu a co od toho očekávám?
Chtěl jsem do toho jít i sám, ale stále jsem trochu váhal. Nakonec mi v rozhodnutí pomohla třída. Jsme skvělý kolektiv. Je nás v ročníku asi 22, tak je to úplně super. Kolektivem bych to přirovnal asi ke střední. Je nás málo a všichni se známe. Jsem prý velice komunikativní a extrovertní jedinec. Ano, to souhlasí. Navíc jsem na střední škole zastával funkci předsedy třídy, takže snad mám nějaké zkušenosti. Co od této funkce očekávám? Kdyby se měl náhodou v budoucnu vyskytnout nějaký problém, tak bych byl rád, kdybych měl možnost jej řešit. Nejsem rád, když o problému vím, ale nemůžu s ním nic udělat.“
A co mám rád? Pěstování rostlin, rybolov, obecně sportovní aktivity. Ve vesnici, ze které pocházím, máme tým malé kopané, kde zastávám funkci vedoucího. Mám rád počítačové hry, ale naopak i výlety v přírodě a v neposlední řadě samozřejmě mou přítelkyni. A na co bych nechtěl zapomenout, mám rád práci v nemocnici.
