Pardubice – Dvanáct let pracoval Jan Doležal jako firemní bankéř. Tato práce jej však přestala naplňovat, a tak začal dálkově studovat obor všeobecná sestra na Fakultě zdravotnických studií na Univerzitě Pardubice. Během následujícího studia začal pracovat na oddělení onkologie v Pardubické nemocnici. Právě zde získal podnět na diplomovou práci „Sexualita onkologicky nemocných pacientů,“ za kterou obdržel z rukou radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra Cenu Pardubického kraje za vynikající úroveň diplomové práce.

„Ocenění je motivačním prvkem pro studenty zdravotnických oborů a poprvé bylo uděleno v loňském roce.  Letos jej získala práce, která se zaobírá nanejvýše přirozeným problémem, přitom je nevšední a vznikla i díky potřebě praxe naší nemocnice. Kromě pamětního listu získal absolvent Univerzity Pardubice částku dvanáct tisíc korun,“ sdělil radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr.

Jan Doležal pochází z Pardubic a během svého zaměstnání vystudoval nejprve obor všeobecná sestra. Veškerý svůj volný čas věnoval praxi v místní nemocnici. Po získání bakalářského titulu vystudoval obor Ošetřovatelské péče v interních oborech se specializací v onkologii a geriatrii. Námět na diplomovou práci získal na lůžkovém oddělení komplexního onkologického centra Pardubické nemocnice.

„Podnětem pro mou práci byl dotazník prezentovaný v zahraničí, který se týkal problematiky v oblasti sexuality onkologických pacientů. Zaměřena je však na odborný rozhled studentů zdravotnických škol a ošetřujícího personálu, který nemá mnohdy informace a  hodnotící nástroje věnující se tomuto tématu. Přitom právě zdravotní sestry tráví s pacienty mnoho času a získávají poznatky, které mohou pomoci ošetřujícím doktorům,“ sdělil Jan Doležal.

Téma sexuality podle Jana Doležala  nemá jasnou koncepci a ne všichni odborníci se shodují na její definici a přitom z mnoha studií vyplývá, že právě tato doména je velmi často zdrojem nespokojenosti a problémů onkologických pacientů. Ošetřující personál nemá podle výsledků jeho diplomové práce problém na toto téma s pacienty diskutovat, avšak chybí postupy a nástroje, které by tuto záležitost pomáhaly řešit.  

„Přál bych si, aby bylo snadnější odhalovat a komunikovat poruchy, které nejsou mnohdy viditelné a vyžadují informace od pacientů, neboť se vždy nejedná o fyziologický problém. Lékař v návaznosti na tyto problémy by následně dokázal stanovit individuální léčebný proces a celý ošetřující tým by dosáhl lepší kvality života onkologického pacienta,“ vysvětlil čerstvý absolvent, který chce svou práci nadále rozvíjet během studia a zároveň se chce věnovat paliativní onkologické péči.     

„Oceňuji, s jakým odhodláním se vrhl Jan Doležal nejen na studium, ale jak pojímá svou životní cestu, které je zjevně jeho vyšším posláním. Téma jeho práce je bezesporu dalším důležitým dílkem mozaiky, jak a kde možno zlepšit přístup k onkologickým pacientům a jsem rád, že to pomůže právě v Pardubické nemocnici,“ dodal Ladislav Valtr.

Zdroj a foto: Pardubický kraj

Článek je převzatý z pardubice.cz

Fakulta zdravotnických studií pokračuje v podpoře nelékařských zdravotnických profesí.

Chceme ukázat atraktivitu a smysluplnost vysokoškolského studia zdravotnických nelékařských oborů a vysokou uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce. Formou rozhovorů, článků, reportáží a příběhů společně s námi nahlédnete do života zdravotníků.   

Bc. Jitka Trýbová, radiologický asistent na Oddělení nukleární medicíny ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Jitka se po studiu Střední zdravotnické školy v Ústí nad Orlicí přihlásila na obor Radiologický asistent na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Sama výběr tohoto oboru hodnotí jako skvělou volbu. Jitka po studiu pracovala v pražském Prothon Therapy center na oddělení nukleární medicíny. Z osobních důvodů potom hledala místo blíže bydliště, a proto nastoupila do RDG centra v Rychnově nad Kněžnou. Nyní pracuje na oddělení nukleární medicíny ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde je velmi spokojená.

Jak se Jitka dostala k tomuto oboru?

„Ke zdravotnictví jsem tíhla už od prvního stupně základní školy. Navštěvovala jsem zdravotnický kroužek a v 9. třídě pro mě byla volba zdravotní školy samozřejmostí". 

Jaký byl nejhezčí moment v jejím studiu?

„Nejhezčím momentem studia bylo samozřejmě každé dokončené zkouškového období a pak státní zkoušky, které jsou velmi stresovým a náročným obdobím jak pro studenta, tak jeho blízké. Nicméně, ten báječný pocit, když studium dokončíte je k nezaplacení“.

Proč si vybrat obor radiologického asistenta?

Jitka říká, že práce radiologického asistenta jí vyhovuje: „Pracuji s lidmi, pomáhám jim, zároveň provádím vyšetření na zajímavých přístrojích s pomocí radiofarmak. Občas nastávají chvíle, kdy velmi nemocný pacient trpí nebo vypráví svůj těžký životní příběh, pak je důležité jej vyslechnout, politovat, podpořit, ale jít dál. Studium jakéhokoliv zdravotnického oboru bych nedoporučovala člověku, kterému chybí empatie, pokora, pozitivní myšlení a pečlivost“.

Upřímný úsměv a vděčnost pacienta je pro Jitku tou největší odměnou. #STUDUJFZS

V sobotu 10.10.2020 proběhl první ročník konference nazvané Studentský den nukleární medicíny, které se účastnily i studentky Fakulty zdravotnických studií.

Konference byla pořádaná Radiofarmaceutickou skupinou Katedry jaderné chemie FJFI ČVUT v Praze a byla realizovaná online. Konference se účastnili nejen studenti a studentky vysokých škol, ale také akademici, nebo zástupci tuzemských a zahraničních firem.

Univerzitu Pardubice reprezentovaly tři studentky oboru Radiologický asistent: Kristýna Bekrová, Šárka Zilvarová a Nikola Plištilová. Kristýna hovořila o tématu SPECT zobrazení dopaminových transportérů v mozku u pacientů s Parkinsonovou chorobou, Šárka se věnovala systémové léčbě kostních metastáz u pacientů s karcinomem prostaty na oddělení nukleární medicíny, a nakonec Nikola přispěla tématem, který se týkal scintigrafické diagnostiky febrilních stavů nejasného původu. Abstrakty všech příspěvků budou uveřejněny v recenzovaném časopise Nukleární medicína.

Vedoucí oddělení radiologie Mgr. Anna Lierová, Ph.D. konferenci hodnotí jako velmi vydařenou a zajímavou, a dodává: „Studentky moc chválím, protože se na konferenci skvěle připravily a velmi důstojně reprezentovaly Fakultu zdravotnických studií Univerzity Pardubice".

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo výzvu k předložení návrhů na udělení

CENY MINISTRA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ZA VYNIKAJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST NA VYSOKÉ ŠKOLE

Nominovaná PhDr. Kateřina Horáčková, Ph.D. je dlouholetá akademička na Fakultě zdravotnických studií, která se věnuje zejména vzdělávání všeobecných sester. Ve své výuce maximálně propojuje teorii s praxí, ve které se odráží spolupráce partnerů pro praktickou a klinickou výuku, poskytovatelů zdravotní péče, kteří jsou často budoucími zaměstnavateli.
Do své výuky implementuje nejnovější poznatky a v odborné výuce klade důraz také na rozvoj metadovedností potřebných pro dnešní praxi, jako je kritické myšlení, orientace v problému, znalost jazyků i digitální gramotnost.
Výsledky jejího úsilí se konkrétně projevily při spoluvytváření a provozu Covid Call Centra v Pardubické nemocnici, jehož provoz Kateřina Horáčková v rámci spolupráce s Nemocnicemi Pardubického kraje, a.s. pomohla vytvořit.  Byla součástí týmu, který nastavil fungování tohoto unikátního systému pro koordinaci testování tak, že se zapojením studentů fakulty fungoval bez problému po celou dobu jeho využívání od 20.3. do 30. 4. 2020. Studenti převážně posledního ročníku studia všeobecné sestry prokázali pod supervizí paní doktorky nadprůměrnou připravenost pro praxi.
V hodnocení a poděkování Nemocnice Pardubického kraje se promítlo, že nejen odborné znalosti, ale i  přesah do multidisciplinarity, komunikační dovednosti, rychlá orientace v problému a digitální kompetence našich studentů jednoznačně přispěly k rychlému startu a fungování call centra.

CENY MINISTRA PRO VYNIKAJÍCÍ STUDENTY A ABSOLVENTY

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo výzvu k předložení návrhů na udělení Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost, která se uděluje studentovi či studentce nebo absolventovi či absolventce bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu.

Nominovaným je Jiří Vaněk, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář 

Jiří vypomáhal po dobu nouzového stavu na Observačním oddělení COVID-19 v rámci Dětské kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Ve 12 hodinových denních i nočních službách pečoval o dětské pacienty jak podezřelé z nákazy koronavirem, tak o ty, u nichž byla nákaza prokázána pozitivním testem. Za více než 200 odpracovaných hodin ve vysoce rizikovém prostředí nežádal finanční ohodnocení a pracoval jako dobrovolník.

Tímto chceme znovu poděkovat všem našim studentům a akademickům, kteří se aktivně zapojují do jakékoliv formy pomoci, ať už se jedná o nápad, organizaci nebo samotné uskutečnění. 
Děkujeme vám za to, že pomáháte i v této náročné době, kdy se obě strany věnujete přípravě a realizaci online výuky.

Rektor Univerzity Pardubice se obrací na naše vysokoškoláky, především na ty z prvních ročníků. Přechod ze střední na vysokou školu je náročné období a oni se navíc vyrovnávají, spolu s ostatními studenty, s online výukou poznamenanou pandemií. "Zvládnete i tuto překážku," věří ve studenty rektor Jiří Málek.

Kateřina Horáčková, Petr Václavek, Adéla Ješinová, Jiří Vaněk a Tomáš Vlachovský. To je pět jmen studentů i akademiků, a zároveň pětice návrhů na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole, a také na Cenu ministra školství za mimořádné činy studentů a absolventů pro rok 2020.

Pomáhali jako dobrovolníci, zapojili se, nebyli lhostejní a mysleli na ostatní. I proto jejich činy během jarního nouzového stavu s COVID-19 ocenily jednotlivé fakulty a studentské sdružení Univerzity Pardubice, které je na cenu je nominovaly. Jejich příběhy mohou inspirovat další.

Kateřina Horáčková je vedoucí katedry Ošetřovatelství a na Fakultě zdravotnických studií vzdělává studenty a studentky oboru všeobecná sestra. V době pandemie spoluvytvořila a dohlížela na provoz Covid Call Centra, které bylo prvním svého druhu v zemi. V rámci spolupráce s Nemocnicí Pardubického kraje vedla desítku studentů FZS, kteří komunikovali s nemocnými. Kateřina Horáčková také natočila pro své univerzitní kolegy a další zájemce krátká instruktážní videa, která ukázala, jak si v době pandemie správně mýt a dezinfikovat ruce nebo pečovat o ochranné roušky.

Jiří Vaněk, student z Fakulty zdravotnických studií, zažil zápas nakažených koronavirem na vlastní kůži. V nouzovém stavu pomáhal na Observačním oddělení COVID-19 Dětské kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Odpracoval zdarma bez nároku na honorář více než dvě stě hodin, během kterých pečoval o dětské pacienty.

Petr Václavek, student Fakulty ekonomicko-správní, je zároveň předsedou a zakladatelem futsalového klubu Juniors Přelouč FC. Svůj nápad uspořádat benefiční fiktivní zápas ve futsale a výtěžek věnovat na boj s koronavirem také uskutečnil. Akce s dobročinným prodejem vstupenek #juniořispolečně vynesla 10 tisíc korun, které rozdělil mezi Pardubickou nemocnici a Univerzitu Pardubice. Univerzitní část výtěžku putovala na Fakultu chemicko-technologickou, která od dubna analyzuje ve speciální laboratoři vzorky na přítomnost koronaviru. Za peníze pořídila sadu ochranných obleků i s logem týmu.

Adéla Ješinová je další studentkou z Fakulty ekonomicko-správní, která se v době pandemie stala dobrovolníkem. V době nouzového stavu pomáhala s domácím výukou v Dětském domově v Sedloňově v Orlických horách. Ve své pomoci dětem pokračovala i po skončení nouzového stavu.

Tomáš Vlachovský, studuje Fakultu filozofickou a historické vědy, přesto se rozhodl v době jarní karantény pomáhat mimo svůj obor, v Orlickoústecké nemocnici. Začal s dezinfekcí prostor na jednotlivých nemocničních odděleních. Pral i distribuoval roušky a postupně také pečoval o pacienty. Pomáhal všude, kde nebylo nutné mít lékařské vzdělání, ale přitom to bylo potřeba.

Podpořit kariéru vysokoškolských sportovců. Vytvořit pro ně takové podmínky, aby náročné sportovní, ale studijní povinnosti skloubili dohromady. To je cílem projektu UNIS (UNIverzitní Sport), do kterého se zapojilo celkem 21 vysokých škol ze 13 českých měst. Mezi nimi je i Univerzita Pardubice.  

Univerzita Pardubice chce podpořit talentované sportovce, kteří studují na všech jejich sedmi fakultách. „Do programu UNIS bylo na základě výsledků z loňského roku vybráno 9 studentů Univerzity Pardubice. Pro zařazení do kategorií jsou stanovená jasná kritéria. Celkem jde o pět výkonnostních kategorií. Od kategorie A s měsíční podporu 15 tisíc až po kategorii E s podporu 5 tisíc. Sportovní stipendium studenti nemají garantované na celou dobu studia, svůj nárok na něj musejí obhájit každou sezónu,“ říká koordinátorka projektu UNIS Mgr. Pavla Procházková.

Vybraní vysokoškoláci, kteří jsou špičkovými sportovci, získají speciální stipendium podle jejich sportovní výkonnosti. A také servisní podporu při studiu. „Vše, co je v souvislosti se sportem zajímá, mohou řešit s profesionálními pedagogy. Nabízí konzultace v oblasti výživy, doplňků, kondičního cvičení, ale také trenérství a s ním spojené konzultace florbalu, basketbalu či tenisu. Sportovci, kteří se do projektu na Univerzitě Pardubice zapojili, mají bezplatný vstup do posilovny Katedry tělovýchovy a sportu a mohou využívat nejmoderněji vybavené tělocvičny, aerobní sál, venkovní sportoviště či posilovny. Univerzita má rovněž vlastní loděnici u Labe,“ říká vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Mgr. Jan Němec.

Podpora vysokoškolských sportovců je prostřednictvím Stipendijního programu MŠMT. A druhá část podpory míří přímo na vysoké školy prostřednictvím dotačního neinvestičního programu ministerstva.

Nový projekt představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s resortním sportovním centrem VICTORIA VSC u příležitosti Mezinárodního dne univerzitního sportu. Pro zařazení do projektu a tím i do VICTORIA VSC musí studenti splnit formální i výkonnostní podmínky. Sportovce navrhují vysoké školy a schvalují sportovní svazy. Zařazení je vždy na jeden rok, po roce se opět posuzuje výkonnost a další podmínky.

https://kts.upce.cz/kts/projekt-unis

V pondělí 5. října se poprvé v pardubické Enteria aréně představí univerzitní hokejový tým Riders.  Zápas se soupeřem HC Univerzita Palackého v Olomouci se odehraje bez fanoušků v hale. Utkání bude možné sledovat prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice.

Hokejisté Univerzity Pardubice vyjedou na domácí led poprvé od svého vzniku v září letošního roku. Zápas mezi univerzitním pardubickým týmem Riders a HC Univerzita Palackého v Olomouci začíná v 19.30 hodin.

Kvůli aktuální situaci s covidem nebude ale možné přijít fandit na tribuny. Sledovat ho stejně jako všechny ostatní utkání univerzitní hokejové ligy mohou diváci prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice nebo živém streamu na Tipsport TV.

Hokejová univerzitní soutěž (Univerzitní liga ledního hokeje) vznikla loni a tým Univerzity Pardubice, veřejné vysoké školy z tradičního hokejového města, vstupuje do druhé sezóny. „Novému hokejovému týmu naší univerzity držíme palce a osobně nepochybuji, že v této soutěži uspěje. Jsme univerzita v hokejovém městě, proto věřím, že zápasy Riders spojí všech našich 7 tisíc studentů v jeden tým fanoušků,“ uvedla prorektorka Univerzity Pardubice prof. Tatiana Molková.

Na soupisce nového týmu je zatím 25 hráčů, z nichž je 19 studentů univerzity, které podle pravidel ULLH doplňují žáci maturitních ročníků středních škol. Hráčům je od 18 do 23 let.

Sledujte zápas online

Univerzitní knihovna nabízí pedagogům i studentům novinku, která umožní publikovat materiály pro výuku a využít ke studiu interaktivní učebnice a naskenovaná skripta.

Platformu pro elektronické učebnice, která už nyní obsahuje naskenovaná skripta v PDF, je možné najít na adrese eupce.publi.cz.

Přibývat budou multimediální a interaktivní učebnice (tzv. mKnihy ve formátu HTML5), které může zájemce otevřít na jakémkoliv mobilním zařízení přes čtečku (aplikace eUPCE). Tu lze zdarma stáhnout na Google Play, App Store či Windows Store.

Vyučující mohou vytvářet jednodušší mKnihy sami. S komplexními, které jsou interaktivní a multimediální, jim pomohou programátoři z Publi.cz. Stačí dodat text, obrázky, videa… Učebnici pak může autor zpřístupnit zdarma, nebo za úplatu; jen pro studenty některé fakulty, nebo jakémukoliv zájemci.

Studenti, kteří hledají materiály pro on-line studium, si kromě naskenovaných skript mohou už nyní prohlížet a stahovat také dostupné materiály z jiných univerzit a v mKnize si dělat vlastní poznámky a výtahy z textu i během výuky v MS Teams.

Více informací o webové knihovně, užitečné odkazy, kontakty a inspiraci z dalších univerzit naleznete na stránkách Univerzitní knihovny.

Univerzity v době jarní první vlny pandemie koronaviru v Česku v mnohém zachránily stát. Ukázaly, že mají kapacity a znalosti. Je jen na politicích, aby jich využili a stát začal se školami více spolupracovat. Jestliže teď v Česku něco chybí, pak jsou to otevřená data a kvalitní predikce. Ta by nejen univerzitám, ale celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost a druhou vlnu pandemie. Takové závěry přinesla druhá online diskuze o společenské roli univerzit, tentokrát zaměřená na krizová období.

Plicní ventilátory, obličejové masky, nové metody testování, ale také pomoc studentů zdravotnických, pedagogických či sociálních oborů. Jen malý výčet toho, jak se české vysoké školy zapojily do zmírňování jarní koronavirové krize. Objevenou energii k rychlé akci a spolupráci s průmyslem je škoda nechat vyprchat, shodli se účastníci druhého kulatého stolu společensky zodpovědných univerzit. Konal se ve čtvrtek 17. září v prostorách Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a debatovali na něm zástupci vysokých škol, státu i novinářů.

Na úvodní dotaz, jak univerzity v jarním nouzovém stavu obstály, dostal moderátor debaty Jakub Novák z Univerzity Hradec Králové jednomyslnou odpověď: Velmi dobře.

„Akademici sehráli a sehrávají zásadní roli v celé krizi, nebýt jich, tak řada věcí by byla stále v nedohlednu. Univerzity v podstatě zachraňovaly a zachraňují stát. Nepřeberné množství aktivit a produktů, které vznikaly v tak krátkém čase, a přitom ve světové kvalitě, si zaslouží poděkování,“ řekl na úvod ředitel Odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Robin Čumpelík.

Děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá zdůraznila, že v dané situaci univerzity vše zvládly nejlépe, jak mohly a uměly. Lucie Rohlíková, vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni, připomněla, že rozsah pomoci byl obrovský a podpora společnosti bude pokračovat i v následujícím náročném období.

V krizi chybějí otevřená data a kvalitní predikce 

Více se ale diskuze zaměřila na budoucnost. „Pro blížící se další vlnu epidemie se z různých forem dá vyvodit například to, že vysoké školy jsou schopné kvalitně vyhodnocovat data potřebná pro řízení krize,“ řekl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

„Mohlo by se proto zapracovat na tom, abychom se z aktuální datové mlhy dostali k reálné predikci situace, která by univerzitám i celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost,“ poukázal na stále nedostatečné informace, podle nichž se musejí nejen vysoké školy rozhodovat o základním nastavení svého fungování pro další měsíce. Dodal, že nyní se rozhoduje podle aktuální situace, přitom opatření je třeba přijímat na základě kvalitních predikcí toho, co se bude dít v horizontu dvou až tří týdnů. 

Prorektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Michal Lošťák podotkl, že je potřeba vyslat signál směrem ke státu, že vysoké školy mají kapacity a znalosti a je na státu, aby je využil a začal s nimi úžeji spolupracovat. 

Pomoci to totiž může i do budoucna, nejen v boji proti pandemii koronaviru, ale při dalších možných celospolečenských krizích. Prorektor Lošťák mimo jiné uvedl, že na ČZU založili neformální skupinu, v níž akademici diskutují o možných dopadech nejen současné, ale i dalších krizí. Věnují se například otázce zásobování potravinami při „lockdownu“ nebo jako následku přírodních katastrof a řadě dalších témat. „To univerzity vždy dělaly, snažily se připravovat různé scénáře společenského vývoje,“ dodal. 

V tom jej podpořil i rektor Petráček s tím, že čím více takových skupin napříč univerzitami vznikne, tím více nápadů, názorů i scénářů mohou mezi sebou sdílet a být tak lépe připraveni na případný nepříznivý vývoj. 

Na krátkodobá řešení distanční výuky už není čas

Lucie Rohlíková připomněla, že krize na jaře byla spíš krátkodobá, a tak si školy i celá společnost mohly dovolit různá krátkodobá řešení. „Ale teď už víme, že je třeba hledat udržitelné způsoby řešení. Situace se dotýká celé jedné generace studentů, kteří ztrácejí čas, kdy jim jde učení nejlépe. Je proto třeba se zaměřit na dlouhodobé fungování v podobné situaci.“  

Jako odbornice na distanční vzdělávání pak při dalším tématu týkajícím se dopadů koronavirové pandemie na úroveň internacionalizace českých univerzit připomněla rozvoj takzvané virtuální mobility. Podle jejích slov se v Evropě už dlouho řeší otázky tohoto nového přístupu k možnostem zahraniční spolupráce. 

„Česká republika zatím neměla potřebu to využívat. Nyní se nám tyto možnosti otevírají a do budoucna mohou pomoci i studentům, kteří třeba nemohou vycestovat do zahraničí,“ uvedla Rohlíková s tím, že virtuální mobilita ponechává aspoň částečnou možnost neztratit kontakt se světem.

„Myslím si, že postupně se promění všechny druhy lidské činnosti. Máme nové nástroje, prostředí, možnosti, ale zkomplikovat to vše může nové myšlení. Dokud například úředníci nezačnou jinak přemýšlet, tak se jen těžko bude inovovat stát,“ podotkl Čumpelík.

Novinář Jiří Štický z magazínu Reportér pak dodal, že vítězem celosvětové krize bude ten, kdo se změní jako první. 

Univerzity si musejí udržet široké zaměření a prostor pro kreativitu

Účastníci debaty se také shodli na tom, že vzdělávání na vysokých školách je velmi důležité pro řadu profesí a oborů, které se mohou zapojit do zvládání krizových situací. „Vysokoškoláci by měli být předvojem toho, jak si v podobných situacích poradit. Vychováváme flexibilní lidi s osvojenými základními dovednostmi,“ zdůraznila děkanka Holá.

„Nedá se předpovědět, odkud přijde budoucí krize. Je proto potřeba, aby univerzity udržovaly ve všech směrech své vzdělávání a výzkum na špičkové úrovni. Pak budou moci plnit svou třetí roli pomoci společnosti, protože budou schopny reagovat na nové situace,“ dodal rektor Petráček a s kolegy se v závěru diskuze shodl na tom, že role vysokých škol v čase krize spočívá v udržování pestrosti oborů a mezioborové spolupráce, kritické reflexi minulých kroků a rozvoji kreativního myšlení.

Pražské diskuzní setkání zorganizovaly v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Akademie múzických umění, České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni. Poslední ze série debat se bude konat už v pondělí 21. září v Ostravě na téma „Co lidstvu hrozí s měnícím se klimatem?“. Bude opět i streamována online.

Článek je převzatý z magazínu Universitas.