Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.

Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?

Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.

Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?

Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.

Kolik má univerzitní veslařský tým členů?

Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.

Kdo tvoří tým?

Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu. 

Na jaké lodi jezdíte?

Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.

Jaké podmínky máte k trénování?

Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější. 

Jak často trénujete?

V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?

Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.

Kdo může začít na univerzitě s veslováním?

Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.

Který závod je pro vás nejprestižnější?

Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.

Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?

Pro mě to není úplně nové, už jednou jsem byl místopředsedou České konference rektorů. Cítím se tedy přirozeně. A shodou okolností budu mít na starosti stejnou oblast, jakou jsem měl již v minulosti, vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Je to práce nad rámec toho, co musí člověk dělat jako rektor středně velké univerzity.

Co jste na úvod projednávali?

Museli jsme si rozdělit portfolia, a dále jsme řešili, co nás čeká v následujícím akademickém roce. První zasedání k jednotlivým bodům a oblastem bude na začátku října. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou máme na programu zasedání, je hodnocení vysokých škol podle schválené  metodiky 2017+.

Cílem nového vedení by mělo být spravedlivější rozdělení peněz mezi vysoké školy. Názor na hodnocení je různý a ozývaly se nespokojené hlasy.

Tato problematika je hodně široká a rozebrat ji by vyžadovalo mluvit o ní několik hodin. Chceme férová pravidla, která by platila pro všechny lidi a pro všechny instituce stejně. Mělo by to být tak, že se bude podporovat tvůrčí činnost napříč celou zemí a hlavně její kvalita. Nemělo by tolik záležet na tom, kde konkrétní výsledek vzniká. Bylo by nespravedlivé hodnotit vysokou školu jenom podle toho, že má letitou historii, nebo že sídlí v hlavním městě. Všem by se mělo měřit stejným metrem.

Do teď tomu tak nebylo? Měla například Univerzita Karlova oproti naší univerzitě nějaká privilegia?

Takhle bych to nechtěl formulovat. Jde o to, aby zmíněné pravidlo platilo i  v budoucnosti. Nechtěl bych se vymezovat vůči Univerzitě Karlově, která je nejstarší u nás a má také nejrozsáhlejší výzkumný potenciál. Je to samozřejmě také dáno tím, že spolupracuje s dalšími pražskými institucemi, kde je spousta výzkumných ústavů Akademie věd, a také přirozeně intenzivnější pohyb lidí, znalostí, vědomostí i peněz než na regionálních univerzitách. To však neznamená, že by jinde nemohla být univerzita s oborem na špičkové úrovni, která může soutěžit s velkými školami. Ba dokonce v něčem může být ještě lepší. Nedá se tedy kategorizovat absolutně. Pravidla by však měla být pro všechny stejná.

Bylo nezvolení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy do čela předsednictva České konference rektorů skutečně vzpourou malých škol vůči Univerzitě Karlově?

Takové názory zaznívaly, ale nemyslím si, že by tomu tak opravdu bylo. Univerzita Pardubice má s Univerzitou Karlovou velmi dobré vztahy. Jsem členem vědecké rady této vysoké školy a velmi si toho považuji. Jezdím na pravidelná zasedání a myslím si, že v řadě věcí jsou skvělí. V jiných vynikáme my nebo jiné vysoké školy.  Spíše to vnímám jako přirozený vývoj. Lidé se v institucích mění a je normální, že se střídá i předsednictvo České konference rektorů a v pozici předsedy nesetrvává pouze rektor největší univerzity v zemi. Změny už mimochodem proběhly i v minulosti. Bývalý rektor České zemědělské univerzity prof. Jan Hron, předchůdce současného předsedy Petra Skleničky, byl ve funkci předsedy ČKR dvakrát.

Napjatá situace je dlouhodobě mezi rektory vysokých škol a prezidentem. Už se tato situace uklidnila?

Já doufám, že ano. A že pozvánku na Pražský hrad 28. října snad dostanou všichni rektoři. Lidé by spolu měli mluvit, na druhé straně respektuji individuální rozhodnutí. Nedělal bych z toho ukvapené závěry, rektoři hodně cestují, mají spoustu zahraničních cest a ten důvod nepřítomnosti může být třeba i pracovní.

Jste v České konferenci rektorů garantem komise pro vědu, výzkum a inovace. Kde se podle vás nachází současná česká věda?

Stav české vědy je úměrný historickému vývoji a úrovni financování. Nemáme se rozhodně za co stydět a na řadě pracovištích se dělá velmi kvalitní věda, která snese srovnání se světem. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by hořekovali nad tím, jak je u nás nízká úroveň v oblasti vědy, a že máme malou mezinárodní spolupráci. V poslední době se naopak hodně investovalo a vznikla celá řada nových výzkumných center. Máme dobře našlápnuto na slibný budoucí vývoj. Oblast vědy musíme ale postupně pěstovat. Nevěřím moc velkým manažerským rozhodnutím, ale přirozenému organickému vývoji.

V rámci vědy je nutné podporovat všechny obory. Přesto jsou na školách ve kvalitě vědních disciplín rozdíly. Který obor je v současnosti nejlépe hodnocený?

Na naší škole má největší vědecký výkon chemie, ať už ji budeme měřit kvalitou publikací a jejich počtem nebo citačním ohlasem. Je to zpětná vazba pro vědce, která říká, jak čtené jsou práce odborníků. Následují historické vědy, které na naší škole reprezentuje řada významných badatelů. Ti si už vychovali své žáky – mají velký přesah institucionální, ale i mezinárodní. O jejich práci je zároveň zájem i v komerční sféře. Píší totiž knihy, které jsou nejen zajímavé pro odborníky, ale také se velmi dobře prodávají, což je indikátor toho, že zajímají i laiky.  

Nově se také otevřelo Centrum pro etiku na Fakultě filozofické, což je zcela mimořádný projekt s mezinárodním přesahem. Rozhodně bych nepodceňoval ani rozsáhlou spolupráci s aplikační sférou. Tímto směrem se orientuje zejména Fakulta elektrotechniky a informatiky, ale také Dopravní fakulta Jana Pernera či Fakulta ekonomicko-správní. Jako rektor jsem v minulém roce ocenil například práci skupiny docenta Hájka, a to za publikace v oblasti ekonomiky regionů.

Jak si stojí menší fakulty Univerzity Pardubice?

Odborníci z Fakulty zdravotnických studií také publikují a některé jejich práce s přesahem do medicíny jsou hodně citovány. Nejmenší Fakulta restaurování je velmi aktivní v tvůrčí činnosti a má řadu projektů. Když se podíváme na poměr mezi penězi, které získávají na pedagogickou a tvůrčí činnost, tak jsou na tom možná ještě o něco lépe než chemie. Také se rádi našimi fakultami pochlubíme veřejnosti.

Pokud byste měl obory hodnotit v rámci celé České republiky, byl by žebříček jiný?

Na první místo bych asi také vyzdvihl chemii. Je nejlépe hodnocená a snese srovnání s mezinárodním prostředím. Na velmi dobré úrovni je ale i fyzika a lékařské vědy. Možná snad humanitní a společenské vědy na tom ve srovnání se zbytkem světa tak dobře nejsou. Museli bychom se ale dívat na konkrétní obory.

Předsednictvo České konference rektorů by mělo v říjnu jednat s ministrem školství Robertem Plagou. Čeho se toto první jednání dotkne?

My intenzivně a pravidelně jednáme zejména s jeho náměstkem Pavlem Dolečkem. Mimochodem první týden v září probíhalo na Univerzitě Pardubice jednání kolem kulatého stolu a připravuje se nový strategický záměr ministerstva po roce 2021. Jsem velmi rád, že tato schůzka představitelů vysokých škol byla právě u nás, vedli jsme zajímavou diskuzi.

Můžete být konkrétní?

Týkala se právě vědy a výzkumu. Bavili jsme se o strategiích do budoucna a o financování. Tedy o penězích, které přichází jako institucionální. Samy školy se mohou rozhodnout, jak je využijí. A dále o projektových financích, které získáme soutěží. Zkrátka aby ten poměr byl rozumný. O tom byla poměrně široká debata.

Funkční období je dvouleté. Co byste chtěl během této poměrně krátké doby prosadit?

Myslím, že dvouleté období je rozumné, vždycky by se lidé ve vedení měli střídat. Vnímám to jako službu. Mám v sobě pokoru, která mě řídí v mých krocích. Nejsem zde proto, abych prosadil svůj názor, ale snažím se vyslechnout také názory ostatních. A chtěl bych dosáhnout toho, abychom se dokázali o všech věcech rozumně domluvit. Důležité je  debatovat se zástupci veřejných, ale i soukromých vysokých škol a shodnout se. Není to ale vždy jednoduché, protože diskuze více jak čtyřiceti lidí může být docela komplikovaná. Udělám ale vše proto, abychom nacházeli shodu.

S předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou se tedy zatím shodujete?

Určitě. Jsem vstřícný člověk, který dokáže naslouchat i odlišným názorům a najít průnik. To jako rektor vysoké školy musím dělat také. V akademické sféře moc nevěřím na manažerskou centralizační roli, kdy se rozhoduje téměř „polovojensky“. Vždy je třeba hledat rozumnou dohodu s ostatními aktéry.

Fakulta zdravotnických studií nabízí KURZY PRVNÍ POMOCI nejen pro zaměstnance Univerzity Pardubice.

Nikdo z nás neví, kdy se dostane do situace, která bude vyžadovat poskytnutí první pomoci. Je dobré být připraven. 

4 hodinový kurz probíhá v malých skupinách 10 - 15  účastníků. Ti se mimo jiné naučí a prakticky si vyzkouší nácvik nepřímé srdeční masáže a plicní ventilace - Kardiopulmonální resuscitace (KPR) na nejmodernějších výukových modelech.

Naši lektoři jsou odborníci z praxe, kteří během kurzu využívají svých bohatých zkušeností z výkonu své profese v nemocnicích, na urgentních příjmech, traumacentrech nebo přímo ve zdravotnických záchranných službách.

Místo konání kurzů je obvykle v sídle fakulty Průmyslová 395 v Pardubicích případně dle dohody s objednavatelem.

Termíny kurzů pro zaměstnance vypisujeme prostřednictvím portálu vzdělávání.

V případě externích zájemců o nabízených kurz nás neváhejte kontaktovat.

Michaela Zákoutská, Centrum péče o zdraví, FZS UPa michaela.zakoutska@upce.cz, tel. 466 037 801

Vladimír, Karel a Hall. Tři pacienti, kterým budoucí zdravotníci špatným zásahem neublíží. Právě na těchto figurínách a dalších zhruba 97 modelech si budoucí porodní asistentky nebo záchranáři nanečisto vyzkoušejí reagovat na náhlé změny zdravotního stavu. Vyučující je na propojeném počítači nastaví a studenti na modelech pak zkoušejí například odběr krve nebo život zachraňující postupy.

„Cílem je nasimulovat prostředí, které je co nejvíce blízké nemocničnímu,“ řekla vedoucí katedry Ošetřovatelství Kateřina Horáčková z Fakultyzdravotnických studií Univerzity Pardubice. 
Odborné učebny připomínají standardní oddělení, lůžka intenzivní péče, dětského oddělení nebo porodního sálu a rentgenu. 
V těchto podmínkách se studenti učí základní ošetřovatelské postupy, na modelech torz lidského těla si budoucí zdravotníci zkoušejí takzvané tvrdé dovednosti, což je například aplikace intramuskulární injekce nebo odběr krve. 
Když už mladí zdravotníci zvládnou základní věci, jejich pacientem se stává figurína pracovně nazvaná Vladimír. Fakulta ji pro své studenty pořídila za 1,5 milionu korun. Pomocí počítače na ní může učitel simulovat množství nemocí a patologických stavů. 
„Třes končetin nebo zástava srdeční akce, to jsou některé modelové situace, studenti pak přicházejí ke konkrétnímu pacientovi a reagují na vzniklý zdravotní stav,“ řekla Horáčková. 
Na figuríně ukazuje student a budoucí záchranář Jan Kunstar, jak si poradí, když přestane fungovat jedna plíce. „Tomuto stavu se říká tenzní pneumotorax, může nastat například při pádu, píchá se jehlou v druhém a třetím mezižebří,“ popisuje Kunstar zákrok, při němž na popsané místo kolmo zapíchl jehlu. Figurína okamžitě reaguje, vyfukuje vzduch a na monitoru je vidět, že se pacientovi ulevilo. 
Model novorozence zase naučí budoucí zdravotníky připravit se na nenadálou zástavu dýchání a s tím spojené promodrávání. Fakulta plánuje pořídit ještě model rodící ženy. 
V suterénu pak univerzita využívá simulované rentgenové pracoviště. „Modelu říkáme pracovně Karel, pochází z Japonska a studenti si na něm cvičí hlavně správné polohování před samotným snímkováním,“ říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá. 
Fakulta zdravotnických studií připravuje studenty v oborech všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, radiologický asistent a zdravotně sociální pracovník. Na některých z nich mohou zájemci pokračovat na magisterském a doktorandském studiu. 
Fakulta má dnes 800 studentů, každý rok přijme 350 nových uchazečů o studium. 
 

Článek byl převzat z tištěných novin Mladá fronta DNES - Pardubický kraj.

Vážené studentky, vážení studenti,

od pátku 2. srpna od 7:00 hod. až do neděle 4. srpna do 18:00 hod. proběhne velká letní údržba IT infrastruktury. Z provozu budou přitom odstavena hlavní datacentra a rovněž nikde nebude fungovat Internet, webové aplikace, Intranet, Stag, Verso, Fis, dokumenty v cloudu, Wi-Fi, telefony, komunikátory a vzdálená připojení ke službám UPa z Internetu. Tato údržba zasáhne i funkčnost některých přístupů do budov Univerzity Pardubice a evakuačních zařízení.

Z důvodu bezpečnosti je proto nutné zajistit, aby se na pracovištích UPa v tomto čase nezdržovali žádní naši zaměstnanci a studenti.

V uvedených dnech bude Fakulta zdravotnických studií   z a v ř e n a.

Děkuji za spolupráci a jsem s pozdravem

doc. Ing Jana Holá, Ph.D.

děkanka

Mezi studenty Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, kteří zakončili tento týden slavnostně studium promocí, byla i Monika Pokorná. Radost měla nejen z diplomu, ale také z vůbec první Ceny Pardubického kraje za vynikající úroveň diplomové práce. Pamětní list a finanční odměnu obdržela od radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra.

„Tuto cenu jsme se rozhodli vyhlásit nově. Jedná se o další motivační prvek pro studenty zdravotnických oborů a jsem moc rád, že se to hned v prvním roce odrazilo na tak kvalitní práci.  Kromě pamětního listu vítězná absolventka obdržela finanční částku dvanáct tisíc korun,“ sdělil Ladislav Valtr, radní odpovědný za zdravotnictví.

Oceněná absolventka oboru „Ošetřovatelská péče v interních oborech“ se ve své práci zaměřila na adaptaci rodinných příslušníků na postižení v rodině. „Při studiu jsem zjistila, že edukačních materiálů je k této problematice dostatek. Je však potřeba více pracovat s rodinami, kterých se tento problém týká a informovat je o možnostech spolupráce se sociálními pracovníky. Určitě lze zlepšit propojení práce zdravotníků a sociálních pracovníků,“ řekla Monika Pokorná.

Její práce vychází z dlouhodobého zájmu o problematiku nemocných v rámci rodiny. Tématem její bakalářské práce byly priority pečujících o nemocné s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Sama má zkušenost s péčí o svou babičku, která prodělala dvě mozkové příhody. O případech, které popisuje ve své oceněné práci, se dozvěděla ve svém okolí.

Své poznatky z výzkumu chce Monika Pokorná využít ve svém povolání, neboť je zdravotní sestrou. Během studia pracovala jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče v pardubické nemocnici. Nyní pracuje na oddělení ARO v chrudimské nemocnici.

„Oceňuji, že slečna Pokorná dokázala při náročném povolání vystudovat magisterský obor a že i nadále chce zůstat v naší nemocnici. Pevně věřím, že ocenění bude obdobnou motivací pro další ročníky pardubické univerzity,“ dodal radní Ladislav Valtr.

Článek je převzatý z pardubice.cz

V těchto dnech proběhly zápisy do 1. ročníků studijních oborů na Fakultě zdravotnických studií na příští akademický rok 2019/2020, na nichž každoročně dostanou budoucí studenti potřebné informace týkající se nejen studia, ale i dalších aktivit a možností zapojení se do dění v rámci celé Univerzity Pardubice.

Našim "prvákům", chceme ještě o stupínek ulehčit záčátek studia, a proto jsme pro ně společně se studenty připravili informační video.

Věříme, že nejen jim pomůže snáze se zorientovat v novém prostředí.

Do nadcházejících let přejeme mnoho studijních úspěchů.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu