Dovolujeme si oznámit vydání nových pravidel:

Opatření děkanky č. 7/2020

Právě dnes 12. 5. 2020 vrcholí kampaň Nursing now, která má za cíl podpořit postavení zdravotních sester. Dnes uplynulo 200 let od narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. Byla hrdinkou své doby, zlepšila zdravotnickou péči, pomáhala zachraňovat životy vojákům v krymské válce.
 

I dnešní doba má své hrdiny, koronavirus je těžkou zkouškou nejen pro české zdravotníky. V první linii se ocitla i absolventka Fakulty zdravotnických studií Kristýna Pospíchalová, staniční sestra sloužící na kardiologickém oddělení interní kliniky pardubické nemocnice.

„V osmé třídě na základní škole jsem se přihlásila do volitelného předmětu první pomoci, moc mě to zajímalo a bavilo. Pak jsem si uvědomila, že chci touto cestou pokračovat dál,“ vzpomíná Kristýna. Doma ji nakonec podpořili a po studiu na střední zdravotnické škole získala i magisterský titul v oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Když se ohlédne nazpět, tak by své rozhodnutí nezměnila. A to i přesto, že v současné koronavirové době její diář hraje všemi barvami. Je potřeba neustále pracovat s daty, měnit služby, starat se o chod oddělení, kde slouží. A to všechno dohromady skloubit s osobním životem. Je totiž nejen manželkou, ale i matkou dvou malých dětí. Naštěstí má velkou podporu od rodiny.

Počítání pomůcek a riziko nákazy

Kristýna slouží na koronární jednotce, kde lékaři a sestry poskytují zdravotní péči pacientům s infarktem myokardu, plicními emboliemi a dalšími srdečními poruchami, které vyžadují neodkladnou intenzivní péči. Starají se o pacienty z širokého okolí a udržet provoz museli i během nouzového stavu. „Pacienty k nám záchranka přiváží prakticky netestované. Takže jsou všichni suspektní. Řada z nich má podobné příznaky, jako jsou u COVIDu. Jsou dušní, cítí se slabě,“ přibližuje svou práci zdravotní sestra, která zajišťuje chod tohoto oddělení. A to od personálního pokrytí, režimu práce až po zajištění léků a pomůcek, což právě nyní není zcela jednoduché. Navíc je neustále ve vysoce rizikovém prostředí. Kvůli COVIDu prošla i domácí karanténou.

Maminka dvou malých dětí přesto říká, že situace se už pomalu vrací do normálních kolejí, ale v době nouzového stavu pracovali v systému skupinek zdravotníků, kteří se nesměli potkat. Změnil se kompletně režim práce, předávání směn, převlékání personálu, museli se izolovat pacienti. „Chodili jsme zvlášť jíst, předávali si službu s minimalizací osobního kontaktu, prostřednictvím podrobné písemné dokumentace k jednotlivých pacientům a za pomoci interního nemocničního telefonu. Do toho jsme počítali pomůcky, jestli jich bude dostatek.“ K tomu všemu musela Kristýna fungovat jako matka od malých dětí. „ Hodně pomáhal manžel, který má sám zdravotnické vzdělání. Musel se zkrátka naučit i prát a »válčil« doma s dětmi sám,“ říká s úsměvem Kristýna a pokračuje: „Velmi nám pomohlo otevření školky určené právě pro zdravotníky a další děti rodičů ze složek integrovaného záchranného systému.“

Náročná rozhodnutí a nutná spolupráce

Podle Kristýny Pospíchalové byla situace kolem COVIDu skutečně výjimečná a nová. Veškerý zdravotnický personál byl neustále pod velkým rizikem nákazy. O to náročnější bylo dělat rozhodnutí, nastavovat opatření společně s ostatními staničními sestrami, vrchní sestrou a primářem oddělení. Neustále se radili a vymýšleli nejschůdnější možnosti. Nebylo to snadné ani pro sloužící sestry, záchranáře, ošetřovatelky. „Často jsme měnili a upravovali služby, podle toho kdo byl pozitivní na COVID-19 či měl symptomy. Kolegyně a kolegové tak musely být k dispozici na telefonu, aby v případě potřeby posílili třeba i noční službu. Měnily se různé postupy práce, museli jsme několik hodin vydržet v overalu při ošetřování suspektního pacienta. Nepříjemné bylo mít přes obličeje respirátory, které zapáchaly nebo nedoléhaly. Dvojitá vrstva rukavic snižovala citlivost v prstech,“ popisuje situaci, kterou si nikdo nevybral. Zároveň si cení toho, jak ji nakonec všichni zvládli. „A abych nezapomněla, velmi mile nás překvapila i podpora veřejnosti v podobě darů, povzbuzujících slov a gest. Moc si toho vážíme a děkujeme.“ 

Mgr. Kristýna Pospíchalová

Absolventka Střední zdravotnické školy Mělník a oboru Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Působila v Nemocnici Mělník, Pardubické nemocnici, a v rámci studijních stáží také ve FN Hradec Králové, FN Bulovka v Praze a v nemocnici ve finské Vaase. Absolvovala specializační vzdělání v intenzívní péči. Působí jako mentorka pro praxi zahraničních studentů. Její současné pracoviště je kardiovaskulárním centrem prvního stupně, poskytuje tedy v tomto oboru komplexní péči.

TEXT: Věra Přibylová /FOTO: Kristýna Pospíchalová

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ SE PŘIPOJILA KE KAMPANI NURSING NOW

a v rámci její podpory představila tváře různých nelékařských ošetřovatelských profesí.

INFORMACE K 1. KOLU PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ do bakalářských studijních programů

Dle úpravy pravidel k přijímacímu řízení na základě současného stavu a dle zákona č. 188/2020 Sb. o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů  byly stanoveny termíny přijímací zkoušky: 

 11. 6. 2020  pro bakalářský studijní program:

• Všeobecné ošetřovatelství - prezenční forma studia

• Zdravotnické záchranářství

12. 6. 2020  pro bakalářský studijní program:

• Porodní asistence

Místo konání přijímací zkoušky:
Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky, náměstí Čs. legií 565, 530 02 Pardubice. Místnost bude upřesněna na pozvánce.

INFORMACE O ZRUŠENÍ PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK do vybraných bakalářských studijních programů a navazujících magisterských programů

Dle úpravy pravidel k přijímacímu řízení na základě současného stavu a dle zákona č. 188/2020 o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů nebudou muset uchazeči o studium v bakalářském studijním programu a v navazujícím magisterském studijním programu splnit podmínku písemné přijímací zkoušky.

Týká se uchazečů o tyto studijní programy:

Bakalářské studium:

• Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Radiologický asistent;

• Zdravotně sociální péče;

• Všeobecné ošetřovatelství - kombinovaná forma studia

Navazující magisterské studium:

•  Ošetřovatelství, studijní obor Ošetřovatelství v interních oborech;

•  Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Perioperační péče;

•  Specializace ve zdravotnictví, studijní obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví

Všichni uchazeči budou přijati do studia bez přijímací zkoušky.
Uchazeči, kteří nepředložili úředně ověřenou kopii bakalářského vysokoškolského diplomu, budou přijati podmíněně.

Prosíme uchazeče, kteří obdrží bakalářský vysokoškolský diplom během května nebo června, aby přinesli úředně ověřenou kopii dokumentu v den zápisu do studia. Pokud podmíněně zapsaný student nepředloží úředně ověřenou kopii bakalářského vysokoškolského diplomu do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021, pozbude po uplynutí této lhůty přijetí a zápis do studia platnosti a účinnosti.

Pozvánka na zápis do 1. ročníku studia Vám bude zaslána společně s rozhodnutím o přijetí / rozhodnutím o podmínečném přijetí do 30 dnů od vydání nové směrnice, která upravuje přijímací řízení.

Přijímací řízení - kritéria, směrnice

Vážené studentky, vážení studenti,

dovolujeme si oznámit, že v období od 5. 5. do 30. 6.2020 dochází k úpravě úředních hodin studijního oddělení a sekretariátů kateder.

Na obou pracovištích bude zajištěn provoz každý den v čase 8:00 – 13:00 hodin a ve dnech pondělí – středa – čtvrtek i v čase 13:00 – 15:30 hodin.

S pozdravem

Studijní oddělení FZS

K nákupu na eshopu UPCE vám darujeme univerzitní roušku s ručně malovaným motivem. Co kus, to originál. 

Proveďte nákup v minimální hodnotě 399 Kč a jako bonus získáte některou z jedinečných roušek. Nechte se překvapit, jaký vzor vám přibalíme do objednávky. 

 Prohlédněte si v galerii ukázku vzorů nebo si pusťte krátké video s jejich ukázkou.

Chci svoji originální roušku

Akce platí do vyčerpání zásob.
Rouška je ručně malovaná barvami na textil. Pro uchování barev doporučujeme sterilizovat praním na max. 60°C  a následně vyžehlit.

ENGLISH

Shop at the UPCE e-shop and get the university face mask with a hand-painted motif for free. Each piece is an original.

Make a purchase of a minimum CZK 399 and as a bonus you will receive one of the unique masks Let yourself be surprised by the pattern we choose for you.

View our face mask patterns in the gallery or watch a short video.

The promotion is valid while the stock lasts.

The face mask is hand-painted with textile paints. To preserve the colors, we recommend sterilizing by washing at a maximum of 60°C and then ironing.

Nemocnice Pardubického kraje vytvořila unikátní systém pro koordinaci testování, na kterém se významnou měrou podílejí také studenti a pracovníci Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Ostrý provoz call centra byl zahájen již 20. března a jednalo se o první spuštěný organizovaný systém na principu drive thru v zemi.

Vznik COVID Info Teamu

Záměr vznikl v Pardubické nemocnici hned v první polovině března, kdy se koronavirus začal šířit i v ČR.  U jeho vzniku byla Petra Křížová, sestra kontroly infekcí oddělení klinické mikrobiologie, která se domluvila s Kateřinou Horáčkovou z FZS o personálním zajištění prostřednictvím studentů fakulty. Nejprve bylo nutné najít vhodné a spolehlivé nástroje pro provoz call centra, které bude zajišťovat testování za maximálně bezpečných podmínek a eliminovat vzájemný kontakt klientů s podezřením na Covid-19. To byla práce pro IT odborníky z NEMPK, kteří se velice rychle dohodnuli s T-Mobile a společností Daktela, poskytovatelem technologie. V rekordně krátké době provedli testovací provoz a zaškolení obsluhy call centra.

Zjednodušeně řečeno – klient přijede osobním autem na určené místo ve stanovený čas, stáhne okénko a personál vybavený ochrannými pomůckami mu z nosohltanu odebere vzorek k testování. Klient odjíždí, aniž by vystoupil z auta. Odběr vzorku u klientů, kteří se z nějakého důvodu nemohou dostavit sami, zajišťuje výjezdová skupina záchranné zdravotnické služby. Po vyhodnocení vzorku klienta kontaktují pracovníci hygienické stanice s výsledkem.

Pro obsluhu call centra byli osloveni studenti a také akademici FZS, kteří s rozběhem call centra pomáhali. Vedoucí Katedry ošetřovatelství FZS Kateřina Horáčková říká: „Cíleně jsme oslovili studenty vyšších ročníků, kteří mají za sebou již určité zkušenosti s komunikací s lékaři a pacienty a mají základní znalosti z hygieny, mikrobiologie a epidemiologie. Sami jsme byli překvapeni, jak se studenti vše rychle naučili, sehráli se a dokázali velmi erudovaně odpovídat na dotazy zejména od pacientů. Podpora ze strany akademických pracovníků byla nutná pouze první tři dny. Dnes jsme pro ně k dispozici v případě nečekané situace jako je např. nemoc, kdy je nutné zajistit náhradu.“

12 hodin každý den v týdnu

V call centru pracuje deset studentů ve dvou směnách každý den v týdnu v čase 7 – 19 hodin. Telefonicky přijímají indikace k testování z KHS, e-mailem od obvodních lékařů. Klienty zadají do systému, kontaktují je a objednají na volný termín na odběrové místo nebo vyšlou výjezdovou skupinu. Aktuálně pracují v Pardubickém kraji dvě odběrová místa, v Pardubicích a Litomyšli. Možná to zní jednoduše, ale jejich práce zdaleka jednoduchá není. Musí reagovat na změny podmínek, zohledňovat ochranu dat, vyhodnocovat nečekané dotazy i situace.
„Ze spolupráce se studentkami FZS jsme nadšení," říká Petra Křížová. „Nečekali jsme tak vysokou a profesionální úroveň jejich práce, velmi nám pomáhají a usnadňují naši práci. Jsou vysoce flexibilní, rychle a bezchybně se naučily pracovat s používanými systémy, správně vyhodnocují, kdy je potřeba kontaktovat odborný personál,“ pokračuje.  „Oceňujeme také jejich empatii a lidskost, se kterou komunikují s klienty. Nemáme k nim jedinou výtku,“ doplňuje ji MUDr. Bareková, zástupkyně primářky Oddělení klinické mikrobiologie.

Jak to vidí COVID Info Team

Ptali jsme se studentek, jak se jejich práce v průběhu posledních týdnů mění. „Nejnáročnější je vždy pondělí, to je nápor největší, často také po víkendu přicházejí změny v podmínkách, na které musíme reagovat,“ říká Veronika Hájková, studentka 3. ročníku oboru Porodní asistentka na FZS. „V průběhu fungování call centra se kapacita testování několikanásobně navýšila. Čím dál častější jsou též kontrolní testy uzdravených pacientů, kdy druhý kontrolní test absolvují všichni členové společné domácnosti. Často jsou evidováni u různých obvodních lékařů a koordinovat testování je v takovém případě logisticky hodně náročné,“ pokračuje.

Její kolegyně Katka Langrová studuje 3. rokem obor Všeobecná sestra, v call centru má na starosti evidenci e-mailových požadavků a odpovědi na ně. „Denně vyřídíme kolem 150 zpráv, velký nápor je během dopoledne, po poledni frekvence klesá a po třetí odpoledne přicházejí požadavky spíš výjimečně,“ říká Katka.

Obě dívky konstatují, že i když se jim o práci někdy i zdá, jsou hrdé, že mohou být užitečné a přispívat k usnadnění práce profesionálních zdravotníků. „Po reportáži ze zahájení práce call centra mi volaly babičky a další příbuzní, že mi drží palce a jsou na mě pyšní,“ usmívá se Veronika Hájková. „Já jsem v době nástupu pandemie měla angínu, po uzdravení jsem hledala uplatnění ve zdravotnictví nebo sociálních službách. Jsem ráda, že jsem součástí COVID Info teamu,“ pochvaluje si své působení Katka.

„Jsme velmi rádi, že akademičtí pracovníci a zejména studenti jsou v této náročné době platnou pomocí. Pyšní jsme o to víc, že tato pomoc je v oblasti, ve které se studenti připravují na svoje budoucí povolání. Nemocnice Pardubického kraje je našim hlavním partnerem a proto považujeme tuto spolupráci za samozřejmou. Chápeme, že vzniklá situace může být komplikací ve studiu. Každopádně všichni akademičtí pracovníci dělají vše proto, aby studenti mohli ukončit studium v řádném termínu. Věříme také, že zkušenosti získané právě v této složité době jim budou přínosem jak ve studiu, tak v budoucím zaměstnání,“ komentuje situaci Kateřina Horáčková.

Pár otázek pro COVID Info team        

•   Stíháte plnit také své studijní povinnosti?

VH: Snad ano, s bakalářskou prací pokračuji podle plánu a již nás kontaktovali učitelé ohledně některých zkoušek, které pravděpodobně proběhnou na dálku on-line.

KL: Součástí mé bakalářské práce je výzkum zde v Pardubické nemocnici, který byl kvůli pandemii pozastaven. Mám ale informaci, že od pondělka bych se mohla na pracoviště vrátit a výzkum dokončit, tak snad vše proběhne podle plánu.

• .Na jaké dotazy nejčastěji odpovídáte?

VH: Ze začátku jsme hodně vysvětlovali, jak se dostat na odběrné místo a jakým způsobem probíhají odběry. Tyto informace se již dostaly do povědomí, takže dotazy ubývají.

KL: Zato přibývají dotazy na kontrolní testování, někdy jsou obvodní lékaři netrpěliví a rádi by odstup mezi dvěma kontrolními testy zkrátili.

• Zasmějete se někdy při práci?

VH: Často. Při předávání požadavků telefonicky logicky občas dojde ke zkomolení jména klienta. Nemůžu z pochopitelných důvodů citovat, ale dochází k opravdu veselým situacím.

KL: Já chci dodat, že vesměs komunikujeme s příjemnými lidmi, ať to jsou hygienici, záchranka, samotní klienti, kteří jsou tím příjemnější, čím je termín objednání kratší. Někdy cítíme trochu nervozity ze strany obvodních lékařů, to ale vyplývá většinou z toho, že se k nim nedostávají včas kompletní informace, jak postupovat.

Obvykle je potkáte jako pedagogy na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Učí studenty, jak přistupovat k pacientům, jak o ně pečovat, jak jim zachránit život. Nyní nasazují i ten svůj. Aby pomohli, vyrážejí do terénu. Nikdy nevědí, kdo z pacientů je Covid pozitivní.

„Pohyb v terénu je fajn. Jsem rád zase mezi pacienty. V době klidu, které si pamatuji, jsme se věnovali jen kardiálním diagnózám a izolační režimy jsme mívali občas. Dnes ho má v podstatě každý pacient. I ten bez příznaků může být Covid pozitivní,“ říká Jan Pospíchal, vedoucí Katedry klinických oborů Fakulty zdravotnických studií. V nouzovém stavu slouží na Koronární jednotce Kardiologického oddělení Pardubické nemocnice. Rozhodování zapojit se mu usnadnilo zrušení prezenční výuky, protože mohl se svými studenty jít pomáhat.

Jako dobrovolník

Před nástupem na fakultu pracoval u „lůžek s ventilátory“. „Podle zpráv přicházejících ze zahraničí jsem věděl, že ventilovaná lůžka budou potřeba a zaučit se ze dne na den není možné,“ vysvětluje Jan Pospíchal a dodává, že není problém nakoupit nové ventilátory, ale hůře se zajišťuje specializovaný personál na jejich obsluhu. „Vím, co se u kterého pacienta má dělat, ale hledání pomůcek na novém oddělení je náročné,“ doplňuje. Informací o způsobu přenosu i o tom, jak se chránit, mají s kolegy dost. Jan je v systému jako dobrovolník a díky sociálním médiím sleduje také situaci sester v USA, kde je situace daleko vážnější.

To, že se mohl vrátit do nemocnice i v této situaci, si chválí. Práce s pacientem mu chybí již několik let. „Od nástupu na fakultu jsem se pod dokumentaci svého pacienta podepisoval až teď v nouzovém stavu.“ Nyní pomáhá tam, kde je právě potřeba doplnit personál. A pracuje i se svou manželkou, která je dnes v práci jeho šéf - coby staniční sestra.

Není v ohrožené skupině

Karanténu mají doma vyřešenou. Nařídili jim ji hygienici, takže mohou jen do práce a domů. To Honzovi nevadí, protože i doma má práce dost. Akorát děti už jeho nenápadnou snahu o edukaci prokoukly a pracovní sešity ani pohádky je nebaví. Práce na fakultě také nestojí. „Výuka a provoz pokračuje, žádná dovolená. Máme schůzky přes videohovory, koordinujeme zapojení našich studentů do práce v nemocnici, pracujeme na závěrečných pracích, organizujeme státní závěrečné zkoušky a řešíme ukončení semestru u ostatních ročníků,“ říká Jan Pospíchal, který se onemocnění neobává.

 „Nemoc se dnes prezentuje spíše ve formě senzace než epidemiologických čísel. Nejsme v ohrožené věkové skupině, takže jsem rád, že můžu být v nemocnici v době pandemie nyní a ne jako dobrovolník až mi bude sedmdesát,“ dodává.

Záchranářka ve Svitavách

Srovnat práci na fakultě a v terénu může i záchranářka Šárka Fišerová, která jindy učí studenty fakulty. Dnes jezdí se Zdravotnickou záchrannou službou Pardubického kraje ve Svitavách. Na svou profesi studovala na Fakultě zdravotnických studií a dnes budoucí kolegy vzdělává. Vede cvičení urgentní medicíny, vyučuje studenty záchranáře, dělá konzultantku bakalářské práce. Dnes přes e-mail.

S Honzou se shoduje i v tom, že v současné době přistupují ke všem pacientům jako k potenciálně infekčním, a právě proto nosí ochranné pomůcky na každý výjezd. „Na všechny výjezdy nyní vyrážíme v ochranných brýlích, respirátoru FFP2 a se štítem. Pokud máme k dispozici všechny potřebné pomůcky, jsme schopni se postavit téměř všemu,“ popisuje Šárka svoji práci v terénu.

 „Pokud předem víme, že pacient je COVID pozitivní či se u něj projevily nějaké příznaky, oblékáme se do kompletních obleků, což zahrnuje celotělovou kombinézu, těsnící brýle, respirátor FFP3, popř. celoobličejovou masku s filtrem, a několik vrstev rukavic,“ říká pedagožka záchranářka. „Naše operační středisko se snaží od volajících zjistit epidemiologickou anamnézu a na základě těchto informací pak volíme ochranné pomůcky. Bohužel, máme i ty zkušenosti, že volající některé informace zamlčí,“ posteskla si Šárka. To i přesto, že lidé se snaží média upozorňovat, aby byli k zasahujícím zdravotníkům ohleduplní a zbytečně je neohrožovali.

Podpora veřejnosti pomáhá

Ochranné pomůcky jsou mnohdy limitující a nepohodlné. Celou situaci Šárka zvládá, i když přiznává, že je to náročnější než v běžném provozu. Psychická zátěž je velká. „Všichni si uvědomujeme vážnost situace a cítíme napětí, ale velice se vážíme podpory, kterou nám v těchto dnech veřejnost projevuje,“ říká profesionálka a pedagožka.

„Jsem zdravotnický záchranář a dělám svou práci, proto jsem se smířila s tím, že se mohu nakazit, stejně, jako myslím většina kolegů z první linie. Důležitější je neohrozit své blízké, přátele a rodinu,“ uzavírá Šárka, která omezila kontakty na telefonické hovory. Šárčina rodina ale chápe, že právě tím je chrání. 

Jako vystudovaná porodní asistentka o rodičku s koronavirem dosud pečovat nemusela. Stejně jako u nás ani ve Finsku nikdo přesně nezná reálný počet nakažených. „Testují se až lidé nad 70 let, případně lidé z rizikových skupin. Finové mají všeobecně laxní přístup,“ popisuje situaci Blanka Tiainen, absolventka Fakulty zdravotnických studií. Jaký je příběh ženy, která svou práci bere jako poslání?

Do Finska se Blanka Tiainen poprvé podívala během studia v Pardubicích. Odjela tam studovat přes Erasmus program a následně na pracovní stáž. Poté, co se stala porodní asistentkou, rozhodla se do skandinávské země odejít natrvalo. Dnes ve Finsku žije desátým rokem. Pracuje na oddělení porodních sálů a rizikového těhotenství Univerzitní nemocnice v Turku. A současná situace samozřejmě zasáhla i ji.

Porody nepočkají

Její nemocnice zavedla zvýšená opatření, na směnách je zaměstnanců méně, protože některé kolegyně zůstávají v karanténách. „Jsme připravené na to, že nám mohou zrušit dovolené, případně zavolat do práce ve dnech volna. Je spousta nových nařízení, omezili jsme návštěvy a doprovody k porodu. Děti rodíme dál,“ říká Blanka.

I jejího oddělení se dotkla speciální nařízení v nemocnici. „Tyto postupy se mění každou chvíli a občas je náročné se ve změnách orientovat,“ popisuje naše absolventka, která se zrovna vrátila ze čtvrté noční směny. „Tatínci k porodu, stejně jako na oddělení šestinedělí, mohou. Respektive k porodu může přijít pouze jedna osoba. Na oddělení šestinedělí jsme zrušili rodinné pokoje.“ Na oddělení rizikového těhotenství, kde například také vyvolávají porody, návštěvy nemohou. A připravené mají i speciální postupy pro péči o rodičku s koronavirem. Použít v praxi je ale ještě nemuseli.

Zdravotnického materiálu mají dost

V rámci gynekologicko-porodnické kliniky si s kolegyněmi sestrami ve službách standardně vypomáhají. Pokud ji tedy povolají právě tam, nepřekvapí ji to. „Většina z nás je na tuto situaci připravena,“ říká Blanka. Na jiná nemocniční oddělení ji podle jejích slov coby zdravotnici nejspíš posílat ani nebudou. Nestěžují si zatím ani na nedostatek materiálu, dezinfekce ani klasických roušek. Ty ve Finsku dokonce prý nikdo nenosí. „Pokud budou nařízeny povinně, nejsem si jista, zda počet bude dostatečný,“ obává se Blanka.

Situace je podobná České republice. „Jsou zavřené školy, bazény, divadla, knihovny. Ale jinak vše funguje relativně normálně. Je zákaz srocování skupin nad 10 lidí.  Ale podle některých lidí se vláda staví k problému poměrně laxně,“ popisuje Blanka. V pátek 20. března přišlo dokonce rozhodnutí, že děti 1. až 3. tříd mohou do školy. Většina z nich stejně zůstává doma. „Nárok jít do školy mají i děti zdravotníků, hasičů a policistů. Nově v posledních dnech přišlo zavření restaurací a barů. Obchodní centra i obchody zatím fungují,“ doplňuje Blanka. Navíc je nyní uzavřená celá oblast Helsinek.

Situace v zemi podobná té naší

Sama dbá také na ochranu své rodiny, jak je zvyklá i z pozice své profese. Dceru momentálně do školy neposílá. Ven sice chodí a snaží se být hodně v přírodě. „V obchodech jsou dezinfekce a často i rukavice, které používám. Dceru do obchodu neberu a ani ji teď nepouštíme k prarodičům,“ říká.

Situaci „doma“ v Česku Blanka sleduje, ale přiznává, že je to až únavné. „Média si často protiřečí. Je poměrně obtížné se v informacích orientovat.“ S rodinou a přáteli je v kontaktu prakticky denně. Děkuje přitom bohu za dnešní techniku. Nejen Finům, ale i do Česka posílá spoustu síly a optimismu. „Buďme rozumní,“ vzkazuje.

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ SE PŘIPOJILA KE KAMPANI NURSING NOW

a v rámci její podpory představila tváře různých nelékařských ošetřovatelských profesí.

Více času studentům na dokončení prací v laboratořích, složení zkoušek v letním semestru, ale také státnic se rozhodla dát svým studentům Univerzita Pardubice. Rektor prof. Jiří Málek po dohodě s děkany všech 7 fakult rozhodl o tom, že se zkouškové období letos mimořádně prodlouží do poloviny září. Kontaktní výuka je na Univerzitě Pardubice přerušená od 11. 3. 2020 až do odvolání.

„Hlavní prioritou univerzity je v současné mimořádné situaci zajistit našim studentům i zaměstnancům co nejlepší podmínky pro jejich studium a práci. Chceme poskytnout studentům konkrétní informace a veškerou možnou podporu. Je pro nás důležité vyjít jim maximálně vstříc, aby mohli úspěšně dokončit tento akademický rok a dopady této obtížné životní situace pro ně byly minimální,“ řekl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek. „Neustále sledujeme aktuální vývoj, spolupracujeme s ministerstvem a ostatními vysokými školami a napříč fakultami hledáme způsoby, jak se s touto složitou situací co nejlépe vypořádat,“ dodal rektor Málek.

Univerzita počítá s prodloužením výukového období až o 4 týdny i kvůli tomu, že je pro mnoho studentů důležité dokončit praktické a laboratorní práce. Vše závisí na typu fakulty a studijním programu, protože u mnohých předmětů už výuka v tomto semestru bude pouze distanční. Zkouškové období univerzita v první části prodlouží až do 20. 7., jeho druhá část potrvá od 16. 8. do 19. 9. 2020. Posune se také termín kontroly studia na 25. 9. 2020. Harmonogram nového akademického roku 2020/2021 bude upraven.

Termíny odevzdání závěrečných prací fakulty upraví podle svých potřeb. Zkoušky bude možné vykonávat distančně. „Státní závěrečné zkoušky proběhnou po dohodě s fakultami až po skončení mimořádných opatření. V případě jejich odložení vyhlásíme nové termíny 4 týdny před jejich konáním,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek a doplnil, že v návaznosti na připravovanou legislativní úpravu nebude univerzita v době nouzového stavu vyměřovat svým studentům poplatky za delší studium.

Už před několika dny univerzita informovala studenty o nových možnostech v ubytování na kolejích. Nyní se mohou dlouhodobě ubytovaní odhlásit dříve bez jakékoliv sankce, a pokud chtějí zůstat, mají ubytování se slevou.

Výuka na Univerzitě Pardubice od 11. 3. 2020 probíhá distančně, např. formou e‑learningu, videopřednášek, e‑mailové konzultace či dalšími způsoby v závislosti na konkrétních podmínkách a zaměření předmětu. Uzavřena musela být také Univerzitní knihovna a všechny její pobočky, které však řadu svých služeb nabízí on-line, včetně široké nabídky otevřených zdrojů (více na https://knihovna.upce.cz/uk/e-zdroje). Všechny elektronické informační zdroje jsou k dispozici přes vzdálený přístup, podrobné informace najdou studenti vždy na webu knihovny, aktuální informace o mimořádně zpřístupňovaných zdrojích, učebnicích, e-knihách pak v přehledu novinek.

Termíny příjímací zkoušek univerzita nemění. „Přijímací zkoušky u nás na univerzitě je možné skládat i v případě, že zájemci kvůli posunům termínů v důsledku pandemie ještě nemají maturitu. Maturitní vysvědčení mohou doložit ve stanoveném termínu před zápisem do studia,“ upozornila prorektorka pro vzdělávání a kvalitu prof. Tatiana Molková. Některé fakulty se ale už rozhodly ve prospěch budoucích studentů prodloužit termíny související s podáváním přihlášek. Na všech 6 ze 7 fakult Univerzity Pardubice je možné si dál podat přihlášku. Vice na http://studuj.upce.cz/.

Fakulta elektrotechniky a informatiky prodloužila možnost podat si přihlášku do bakalářského studia až do konce května. (https://fei.upce.cz/prodlouzeni-terminu-pro-podani-prihlasky-k-bakalarskemu-studiu-na-fei-30-kvetna-2020). Fakulta chemicko-technologická posunuje termín podání přihlášek do bakalářských studijních programů o měsíc do 30. 6. 2020. Současně prodloužila také o měsíc termín podání přihlášek do doktorských studijních programů do 31. 5. 2020. Fakulta filozofická dala uchazečům o bakalářské studium možnost nově podat přihlášku až do do 30. 4. 2020. Fakulta ekonomicko-správní poskytla pozdější termín pro zaslání ověřené kopie vysvědčení z předposledního ročníku střední školy do 30. 4. 2020 a nabídla možnost poslat vysvědčení elektronicky bez ověření na e-mail vysvedceni.fes@upce.cz (nejlépe do 31. 3. 2020). 

Pardubice 27. března 2020

Koronavirus - sledujte aktuální informace

Rouška se až do odvolání stává naším každodenním společníkem. Jak s ní žít se momentálně učíme všichni. Zabraňuje vniknutí kapének do vzduchu, když jsme my sami nakaženi, ale nevíme o tom. Co musíme vědět? Jak ji správně nasadit a starat se o ni, aby byla účinná. Vedoucí Katedry ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií PhDr. Kateřina Horáčková, DiS. popisuje základní rady.

„Jednorázová rouška z lékárny či zdravotnických potřeb žádnou zvláštní péči nepotřebuje. Nepere se ani nedezinfikuje a po každém použití se jednoduše vyhodí,“ říká akademička. Jiná situace je u látkových roušek. „Materiál, ze kterého je rouška vyrobena, musí zachytit co nejvíce kapének, v nichž mohou být přítomny virové částice. Musí být ale také komfortní tím, že umožní pohodlně dýchat. Nejvhodnějším materiálem je 100% bavlna,“ vysvětluje Kateřina Horáčková. Zásadní je, aby bylo možné roušku po každém jejím použití vyvařit, tedy sterilizovat. „Pokud ji nelze vyvařit, tak ji vyperte na co nejvyšší teplotu a poté řádně přežehlete.“  

Důležité je správné nasazení roušky

Ať máte roušku látkovou či jednorázovou, vždy je důležité ji nasazovat čistýma, správně umytýma rukama. „Rouška musí překrývat ústa i nos. Během jejího používání bychom se jí neměli dotýkat. Pokud k tomu však dojde, měli bychom si opět důkladně umýt ruce či použít antibakteriální gel,“ upozorňuje Horáčková. Při sundávání použité roušky ji bereme pouze za tkalouny nebo gumičky a poté ji vyhodíme, či sterilizujeme a opět si řádně umyjeme ruce. Pozor! Rouška se nikdy nesmí nosit pod nosem nebo na krku.

Roušku je třeba pravidelně měnit

Funkčnost roušky se po čase nošení snižuje. Jednorázové roušky mají funkčnost (dle výrobce) asi 20 minut. U bavlněných roušek je ideální, aby byly dvojvrstvé, s možností vložení papírového kapesníku (filtru), který se vymění asi po dvou hodinách nebo dříve. Je dobré mít vždy několik roušek u sebe a v případě potřeby ji vyměnit. „Když je rouška vlhká, máme-li například rýmu, nebo jen když hodně mluvíme, měli bychom si ji pravidelně měnit,“ zdůrazňuje Kateřina Horáčková.