Vysokoškoláci z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice pomáhají s organizací odběrů u lidí s podezřením na koronavirus na call centru Pardubické nemocnice.

Vážené studentky, vážení studenti,

dovolujeme si oznámit, že v období od 5. 5. do 30. 6.2020 dochází k úpravě úředních hodin studijního oddělení a sekretariátů kateder.

Na obou pracovištích bude zajištěn provoz každý den v čase 8:00 – 13:00 hodin a ve dnech pondělí – středa – čtvrtek i v čase 13:00 – 15:30 hodin.

V období letních prázdnin od 1. 7. do 31. 8. 2020 bude studijní oddělení otevřeno PO - PÁ od 8:00 do 12:00 hodin.

V případě neodkladné studijní záležitosti nás můžete kontaktovat prostřednictvím emailu.

Studenti Fakulty zdravotnických studií a Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice aktivně pomohou místním zdravotníkům. Studenti-zdravotníci se zapojí do provozu v krajských nemocnicích a v dalších zařízení, kde budou pomáhat s péčí o pacienty. Fakulta chemicko-technologická pošle do nemocnic ochranné pomůcky.

Aktuálně se nástup vysokoškoláků do nemocnic týká celkem 87 studentů posledních ročníků oborů Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář. Do sociálních zařízení nastoupí podle nařízení vlády také 59 studentů ze všech ročníků oboru Zdravotně-sociální pracovník. „Nemocnice Pardubického kraje momentálně řeší zařazení vysokoškoláků na jednotlivá oddělení podle aktuální potřeby,“ uvedla doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Děkanka už v minulém týdnu apelovala na studenty, aby se přihlásili k práci v nemocnicích a nemocnicím v Pardubickém kraji nabídla zprostředkování pomoci studentů zdravotnických oborů. Kvůli situaci kolem koronaviru se zaměstnanci nemocnic ocitli v osobní karanténě nebo byli nuceni zůstat doma s dětmi. Studenti na výzvu reagovali velice rychle a vstřícně. Fakulta zdravotnických studií také pomůže s programem pro menší skupiny dětí zaměstnanců nemocnici v době uzavření školských zařízení. Už nyní se do této formy pomoci zapojilo také šest akademiků. Společně se studenty pomohou i v call centru, které nemocnice zřizuje pro veřejnost.

Pomoc do zdravotnictví poskytla i Fakulta chemicko-technologická. „Ze svých zásob jsme shromáždili ochranné pomůcky, jako jsou brýle a štíty, které jsme předali nemocnici v Pardubicích,“ říká děkan fakulty prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. Fakulta kromě toho nakoupila pro nemocnici dalších 120 kusů zcela nových sterilních ochranných brýlí. Navíc spolupracuje se Střední průmyslovou školou chemickou, která vyrábí chybějící dezinfekci. Chemici z Univerzity Pardubice darovali této škole už 1500 litrů suroviny pro její výrobu.

Usnesení o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu ze dne 13. 3. 2020 ukládá pracovní povinnost studentům sociálních oborů, na FZS konkrétně oboru Zdravotně-sociální pracovník. Usnesení k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu přijala vláda 15. 3. 2020, týká se zmiňovaných oborů Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář. Studenti jsou povinni se zaevidovat na stanoveném místě, obsah, rozsah a místo práce stanoví pracovním příkazem hejtman Pardubického kraje.  

Pardubice 16. března 2020

Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Je to základní hygienický návyk, který učíme potomky už od útlého dětství. Nikdy dřív jej ale nikdo takto neřešil, jako nyní, když se celý svět potýká se zákeřným koronavirem. Jak si správně mýt ruce, abychom eliminovali nakažení nejen tímto virem, ale také dalšími bakteriemi a viry, které jsou všude kolem nás?

„Mytí rukou není jen základní hygienický návyk, ale je to i důležitá prevence vážných infekčních onemocnění. Nejde o to si jen ruce mýt, ale měli bychom také znát správnou techniku,“ říká Kateřina Horáčková z Fakulty zdravotnických studií.

Při mytí rukou bychom měli postupovat tak, že je nejdříve navlhčíme vodou a použijeme mýdlo, ideálně s přídavkem dezinfekce. Vzhledem k tomu, že pořídit antibakteriální mýdlo s virucidním účinkem je v tuto chvíli téměř nemožné, použijeme běžné mýdlo, které je při důkladném umytí účinné.

Správná mycí technika

Mýdlo bychom měli důkladně rozetřít do obou dlaní a krouživý pohyb bychom měli opakovat ideálně čtyřikrát. Neměli bychom zapomenout ani na hřbety rukou, na jejichž důkladnou očistu se často zapomíná. Dále se soustředíme na prostory mezi prsty, kde může také držet množství nečistot a mikrobů. Po důkladné očistě, začneme s mytím prstů. Nezapomene na palce, které je potřeba velmi pečlivě promnout a stejně tak špičky prstů v dlaních, aby opět za nehty nezůstala žádná špína. Ruce důkladně opláchneme tekoucí vodou, následně je osušíme, použijeme nejlépe jednorázový papírový ručník.

Pokud doma používáte společný ručník na ruce, navíc máte podezření, že jste mohli přijít do kontaktu s virem, oddělte razantně i tyto ručníky, stejně tak dezinfikujte pravidelně koupelnu. Více informací k hygieně najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví https://www.mzcr.cz/.

Baví ji učit se o lidském těle a líbí se jí práce v nemocnici. Studuje na Fakultě zdravotnických studií, ale potkáte ji také na porodním sále. Jana Spolková je totiž porodní asistentkou. Stará se o pacientky během porodu i po něm. A pomáhá jim s péčí o porodní poranění. Její informační mapa zaujala i Českou komoru porodních asistentek.

Jak sama říká, je to hezká práce, ale náročná. Zdaleka ne pro každého. A nejde přitom jen o znalosti nebo dovednosti, ale i samotnou osobnost zdravotníka. Jana se v téhle práci našla a vnímá ji jako poslání. Stále na sobě pracuje, a tak se vrhla do dalšího studia. Momentálně v navazujícím magisterském studiu oboru Perioperační péče v gynekologii a porodnictví.

Poranění při porodu jsou častá

Kompetence porodních asistentek jsou podle ní rozsáhlé. „Porodní asistentka může ženě poskytnout komplexní péči a hraje velkou roli v péči o těhotnou ženu, rodící ženu, ženu v šestinedělí a v péči o novorozence,“ popisuje porodní asistentka Jana Spolková z Fakulty zdravotnických studií, která už asistovala u řady porodů, více či méně komplikovaných. Poranění během porodu se totiž vyhne jen málokterá žena. „Dochází k němu při průchodu plodu porodními cestami. K poranění často dochází i při fyziologickém porodu, zejména pak k poranění měkkých porodních cest,“ vysvětluje Jana, která pro tyto ženy našla řešení. Je totiž autorkou speciální informační mapy péče pro ženu s porodním poraněním. Nejenže její tištěný edukační materiál zvyšuje kvalitu poskytované péče, ale cílí i na konkrétní diagnózu.

Mapa radí se správnou péčí

„Informační mapu žena dostane při příjezdu na oddělení šestinedělí, kde si ji v klidu přečte. Pokud jí nebude něco jasné, může se obrátit na porodní asistentku,“ říká Jana k použití mapy. Vytvořila ji, aby ženám pomohla se správnou péčí o tato poranění. A aby předešly zbytečným komplikacím s jeho hojením. Informační mapa proto odpovídá ženám na spoustu otázek, na které by se možná styděly zeptat. Týkají se jak hygienické péče, tedy sprchování a hygienických pomůcek, tak bolesti, podpory hojení, vyprazdňování stolice, stehů a příznaků infekce. „Graficky jsem ji zpracovala a doplnila obrázky, aby byla pro ženu s porodním poraněním přehledná a názorná. Text je napsán srozumitelnou formou,“ dodává Jana.

Informační mapu péče zatím rodičky nedostávají. „Přesně nevím, kdy se tak stane, ale její využití se momentálně řeší s pardubickou nemocnicí. Záměrem je rozšířit informační mapu péče do všech poboček Nemocnice Pardubického kraje,“ dodává Jana Spolková. Časem bude dostupná jak pro ženy rodící v Pardubicích, tak v Chrudimi, v Ústí nad Orlicí, ale i ve Svitavách a v Litomyšli.

Hlavní je porozumění

Její nápad zaujal i komisi soutěže České komory porodních asistentek, a tak Jana mezi přihlášenými pracemi získala s přehledem první místo. Komise navíc vybírala práci, jejíž výstup bude mít největší praktické využití, což se právě Janě povedlo. „Díky vítězství mám možnost vyzkoušet si členství v profesní organizaci a možnost účastnit se konferencí, které pořádá komora bezplatně, čímž si mohu zlepšit své znalosti v problematice týkající se práce porodní asistentky,“ pochvaluje si Jana, která si Fakultu zdravotnických studií vybrala na základě doporučení spokojené studentky. Na studiu ocenila především praktickou výuku a rozsáhlé praxe, během nichž si student budoucí zaměstnání dostatečně „osahá“.

Na Fakultu zdravotnických studií si podejte přihlášku do 28. února

Studium na sedmi fakultách nabízí pardubická univerzita. Studovat na ní lze celé spektrum oborů od technických přes filozofické až po umělecké. Pro příští akademický rok mohou zájemci podávat přihlášky minimálně do konce března.

Univerzita Pardubice se snaží přinášet studentům stále nové možnosti. Novinkou je třeba bakalářský obor Ekonomika regionálního sportu, magisterský program Udržitelný rozvoj v chemii a technologie a chystá se také zcela nový doktorský program Konzervační vědy.
Univerzita se už prezentovala na několika veletrzích a zájemcům o studium ukázala například nejnovější modely simulovaných pacientů Fakulty zdravotnických studií nebo virtuální realitu z Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Fakulta zdravotnických studií přijímá přihlášky už jen týden

Do konce února mohou podat přihlášky uchazeči o studium na Fakultě zdravotnických studií, většina ostatních fakult je přijímá do 31. března, některé potom dokonce i později.
Zájemci o vysokoškolské vzdělání se mohou hlásit na filozofickou, ekonomicko-správní, chemicko-technologickou fakultu a také na fakultu elektrotechniky a informatiky. Nové studenty očekává také Fakulta restaurování, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta zdravotnických studií.
Právě o studium zdravotnických oborů v Pardubicích je velký zájem. Absolventi jsou ve zdravotnické praxi velmi žádaní a budoucí místo mohou získat už během studia. Mezi stále oblíbené obory patří Zdravotnický záchranář nebo Všeobecná sestra.
„Jsem studentem oboru Zdravotnický záchranář. Nabídka tohoto studia mě velmi lákala, zejména díky kombinaci medicíny a adrenalinu, který během výuky zažívám. Absolvujeme různé kurzy, například potápění, výcvik v horách, slaňujeme a učíme se sebeobraně,“ řekl student Jan Černohous.
Každý rok se do oboru Zdravotnický záchranář hlásí stovky uchazečů. Stejně jako na obor Všeobecná sestra, kterých v nemocnicích a zdravotnických zařízeních stále není dostatek.
„Zájem uchazečů o tyto dva obory převyšuje až čtyřnásobně kapacitní možnosti výuky na naší fakultě. Naše studijní obory patří každoročně k těm nejvyhledávanějším na Univerzitě Pardubice,“ řekl před časem za fakultu Josef Fusek.

Univerzita nabízí studentům celkem 137 oborů

Oblíbená je také celá řada oborů, například na filozofické fakultě či na fakultě ekonomicko-správní. Na to, jaká je při přijímacím řízení konkurence, se mohou zájemci o studium podívat na webové stránky univerzity. Tam podle oboru uvidí, jaká je v prezenční a kombinované formě procentuální úspěšnost uchazečů.
Univerzita v současné době nabízí vzdělání ve 137 studijních oborech v bakalářském, magisterském i doktorském stupni vzdělání. Studovat je možné v prezenční i kombinované formě.
Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.
O budoucnost se nemusejí bát například absolventi dopravní fakulty. Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí absolventi téměř stoprocentně okamžité uplatnění na trhu práce.
Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Také na této fakultě si zájemci mohou vybrat jak mezi studiem denním, tak kombinovaným.
„Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá rovněž v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013,“ uvedla Lenka Machačová z pardubické univerzity.

Některé fakulty požadují potvrzení o zdravotní způsobilosti

Studenti se na Univerzitu Pardubice mohou přihlásit přes klasický formulář, který se zasílá poštou, nebo přes elektronickou přihlášku přímo na webu školy. Potom musejí uhradit administrativní poplatek a některé fakulty chtějí také zaslání potvrzení o zdravotní způsobilosti. Univerzita poté uchazeče vyzve k účasti na přijímacím řízení, součástí většiny z nich jsou přijímací zkoušky.
O přijetí či nepřijetí jsou uchazeči informováni poštou, ale sledovat přijímací řízení je možné taky online. Přijatí uchazeči potom musejí přijet do Pardubic na zápis.
V mnoha oborech se následně konají seznamovací nebo přípravné kurzy, kde se studenti mají možnost poznat, seznámí se s požadavky svých vyučujících a dozvědí se více o univerzitním studiu.
Prostředí se na univerzitě každým rokem zlepšuje. Rekonstrukcí prošly například některé koleje. Na všech pavilonech kolejí mají studenti bezplatné pevné připojení k univerzitní datové síti a internetu, od letošního jara navíc i bezplatné wi-fipřipojení.
Na každém pavilonu je nyní na čtyřicet vysílačů. Během posledních tří let se počet vysílačů pro bezdrátový wi-fipřístup ztrojnásobil, letos je umístěno v areálech univerzity celkem asi 400 vysílačů.

Další informace o studiu na univerzitě mohou uchazeči získat ještě na posledním dnu otevřených dveří na Dopravní fakultě Jana Pernera 7. března. 

Článek je převzatý z Mladá fronta DNES - Pardubický kraj

Fakulta zdravotnických studií nabízí KURZY PRVNÍ POMOCI nejen pro zaměstnance Univerzity Pardubice.

Nikdo z nás neví, kdy se dostane do situace, která bude vyžadovat poskytnutí první pomoci. Je dobré být připraven. 

4 hodinový kurz probíhá v malých skupinách 10 - 15  účastníků. Ti se mimo jiné naučí a prakticky si vyzkouší nácvik nepřímé srdeční masáže a plicní ventilace - Kardiopulmonální resuscitace (KPR) na nejmodernějších výukových modelech.

Naši lektoři jsou odborníci z praxe, kteří během kurzu využívají svých bohatých zkušeností z výkonu své profese v nemocnicích, na urgentních příjmech, traumacentrech nebo přímo ve zdravotnických záchranných službách.

Místo konání kurzů je obvykle v sídle fakulty Průmyslová 395 v Pardubicích případně dle dohody s objednavatelem.

Aktuální termín:

čtvrtek 20. 2. 2020 8:00 -12:00 hod.

učebna ZE3, FZS

přihlášení na termín zde https://edu.upce.cz/Lists/TerminyKurzu/DispForm.aspx?ID=3010

Být více vidět, získat více studentů, ocenit nadstandardní práci akademiků nebo vytvořit excelentní vědecké týmy. Nový děkan Fakulty filozofické Jiří Kubeš má ve svých plánech na další čtyři roky jasno. Fakulta potřebuje zviditelnit a internacionalizovat. Na změny ale nebude sám, pomohou mu noví proděkani.

Den před nástupem do děkanského křesla jste měl smíšené pocity. Už se ustálily?

Pocity jsou pořád smíšené. Člověk si hned nezvykne být vedoucím stovky pracovníků a tisícovky studentů, fakulta je velký organismus. Ale když nad tím tak přemýšlím, vlastně jsem se do role děkana postupně dopracoval. Na fakultu jsem přišel v roce 2001. Začínal jsem jako řadový magistr, pak odborný asistent, byl jsem dlouholetým členem akademického senátu a čtyři roky jsem jemu předsedal. V posledním roce jsem několik měsíců vedl Ústav historických věd… Když se to všechno sečte, tak si říkám, že dvacet let jsem sbíral zkušenosti, abych došel až sem.

A co bude následovat teď? Jaké změny?

Vytyčil jsem si čtyři oblasti, ve kterých bych chtěl během svého čtyřletého mandátu něco změnit. Jedna z věcí je více zviditelnit fakultu na veřejnosti. Mám pocit, že jsme zaspali s propagací. Nemám na mysli propagaci na univerzitní úrovni, ta funguje, ale na fakultní. Moc jsme o sobě nedávali vědět, ačkoliv se domnívám, že se máme skutečně čím pochlubit. Nejedná se přitom o dobré výsledky pouze v jednom oboru.

Jak toho chcete docílit?

Není to samozřejmě úkol jen pro mě, i když mám v tomto směru nezastupitelnou roli. A také se této role rozhodně vzdávat nebudu. Jednak je potřeba koordinovat síly v rámci celé univerzity a využít toho, co už dobře funguje. Na jedné straně se můžeme spolehnout na univerzitní PR oddělení, dlouhou dobu dělá fakultě dobré jméno naše Univerzita volného času a v posledním roce jsme se naplno zapojili i do propagačních akcí, jako je například Noc vědců nebo Vědecko-technický jarmark.

Je ale nově třeba, abychom více propagovali i úspěchy našich konkrétních pracovníků. Například publikují skvělé knihy: z poslední doby bych upozornil třeba na knihu našeho sociálního antropologa Adama Horálka s názvem Velký čínský národ. Nacionalismus s čínskými specifiky. Naši lidé jsou též zapojeni v přínosných projektech, máme tu zajímavé a slavné zahraniční hosty (na historii nyní měsíc působí polský medievista a bohemista prof. Wojciech Iwańczak z Krakova) nebo organizujeme diskuse na palčivá témata. O tom všem by se měla veřejnost více dozvědět.

Nechceme ale jen, aby přicházeli lidé za námi na akademickou půdu, ale chceme být více vidět v městě i v kraji. K tomu chceme využít některých nových akcí. Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický nám pro příští rok přislíbil záštitu nad prvním ročníkem studentské dějepisné soutěže pro střední školy. Už máme vymyšlený koncept, chceme tím také nalákat ke studiu historie. Navíc ti nejlepší by mohli být přijati i bez přijímacího řízení. Spolupráce s Pardubickým krajem může být ale daleko větší.

Co ještě podnikáte a co vydáváte?

Nedávno představila univerzita ve Východočeském divadle knihu Nejisté dny sametové revoluce, kterou editovala naše doktorandka Marie Jílková. O nové knize, vystavěné na základě deníků stávkujících vysokoškolských studentů v Pardubicích z přelomu let 1989 a 1990, informovala také média. Katedra sociální a kulturní antropologie dělá spoustu zajímavých činností, které se příliš nepropagovaly. Mají například vlastní akci Sociokon, koná se každoročně na jaře v Divadle 29. Vedoucí katedry Adam Horálek má se svými kolegy další skvělé nápady, které uvádějí do praxe. Na anglistice zase pracují se studenty formou adaptačních kurzů. Některé aktivity jsou tradiční, některé teprve začínají, a proto je potřeba dát je do kalendáře a počítat s nimi i dál. Řadu věcí ale nemusíme vůbec vymýšlet, protože dlouhodobě fungují. Dvacetiletou tradici má již zmíněná Univerzita volného času. Na prvních ročnících bylo maximálně 40 lidí a dnes jich chodí 150 každý rok. Jsou to velmi obsazované a velmi oblíbené kurzy z velké části zaštiťované právě místními historiky. Ale přednášejí tam i kolegové z jiných kateder.

Chcete také více oslovit uchazeče o studium?

Fakultu trápí malý počet studentů na některých oborech, a to dlouhodobě. Chci udělat vše proto, abychom studenty získali na konkrétní obory.

Jaké obory máte na mysli?

Například obor Slavistická studia zemí Evropské unie má málo studentů, jak na bakalářském, tak magisterském studiu. Do prvních ročníků nenastupuje ani deset uchazečů. Studenti chybějí i religionistice nebo na němčině. Více studentů chceme také přitáhnout inovacemi studijních programů. Nyní nově akreditujeme bakalářské obory na historii a přinesou poměrně hodně změn. Třeba tradiční bakalářský obor kulturní dějiny jsme přejmenovali na kulturně-historická studia a chceme do nich zapracovat více praktických kurzů. Podobně by se měl změnit studijní program religionistiky a výuka by se měla ubírat moderním směrem, nikoliv tím klasickým. Dnes je opravdu velmi těžké studovat arabštinu, hebrejštinu a další pramenné jazyky.

Kde si naopak nestěžujete?

Největší zájem ze strany uchazečů je o studium anglického jazyka, což je v dnešní době vcelku pochopitelné. Pak se hodně hlásí na humanitní studia. Je to studijní program katedry věd o výchově, což je vlastně velmi obecný program bez výraznější specializace. Najdete v něm základy z více oblastí, což potvrzuje naše názory, ale i kolegů z jiných univerzit, že studenti jsou dlouho nerozhodní v tom, co vlastně chtějí. Vnímají to tak, že z obecné specializace se mohou odrazit do další.

Fakulta má v současnosti kolem tisícovky studentů. Byly ale doby, kdy jich měla až dva tisíce. Chtěl byste se tomuto číslu přiblížit?

Otázkou je, proč. Je potřeba dostat studenty na některé obory, kde jich je málo. Ale nemá smysl každý rok nabírat do oboru padesát lidí. Je to pak na úkor kvality. Dnes to nefunguje tak, že čím víc studentů máme, tím máme i větší dotace. Nemůžeme nabrat tisíc studentů navíc a čekat od ministerstva příslušné částky na hlavu. Naopak budeme potrestáni, protože nedodržíme kvóty. Je tedy kontraproduktivní, abychom ve velkém nabírali studenty. Z mého pohledu by bylo ideální, kdyby na každém z oborů bylo v ročníku kolem 15 lidí, protože s takovou skupinkou se dá nejlépe pracovat a navíc by pak akademičtí pracovníci měli čas jak na výuku, tak na vědu. Naši anglisté a amerikanisté jsou totiž přehlceni výukou, protože vyučují nejvíce na fakultě.

Studenti mají také velké možnosti studia v zahraničí, přesto moc nevyjíždějí. Čím to je?

Já jsem studoval v devadesátých letech a možnosti vyjet přes Erasmus nebyly. Po roce 2000 se s programem roztrhl pytel, nicméně je pravdou, že musíme studenty často přemlouvat k tomu, aby někam vyjeli na delší dobu. To se nám nedaří.

Proč nemají zájem?

Ty důvody jsou rozmanité. Jedním z důvodů je ten, že neumí tolik jazyk a nedůvěřují si. Přitom těch smluv a destinací, kam mohou vysokoškoláci jet, je opravdu hodně. A nejsou to lokality pouze v Evropě. Přestože těch dohod je uzavřených celá řada, existují destinace, kde smlouvy nemáme a které bych jako historik ocenil. Bylo by například skvělé mít uzavřenou smlouvu s vídeňskou univerzitou. Je tam obrovská knihovna a bohaté archivy k dějinám českých zemí, jenže tam už nyní mají zahraničních studentů tolik, že o další smlouvy moc nestojí. Naštěstí můžeme studentům doporučit stipendijní pobyty, díky nimž se do Vídně dostanou (třeba v rámci programu AKTION), a ti nejlepší s vědeckými ambicemi toho využívají.

Neznalost jazyka je jedna věc. Co dalšího jim brání ve studiu v zahraničí?

Obecně si myslím, že se z dnešních studentů příliš rychle stávají dospělí závislí na stabilním příjmu a z toho plynoucího materiálního pohodlí. Má to ale i praktičtější důvody. Řada studentů se domnívá, že když se vrátí, neuznáme jim kurzy, přijdou o získané kredity, ale také o čas. Tím pádem budou muset prodlužovat studium. Pokud se ale výuka podobá tomu, co je v nabídce studia u nás, tak kurzy samozřejmě uznáváme. Nikomu nechceme dělat problémy, ale naopak jsme rádi, že studenti sebrali odvahu a vyjeli.

Kam se nejčastěji jezdí?

Jednoznačně dominují pobyty ve Španělsku (Sevilla, Valencia), v Německu (Jena) a pak se pravidelně jezdí do Polska (Katowice nebo Toruń) či Slovinska (Lublaň). Máme ale i smlouvy v pobaltských státech, třeba v Estonsku, nebo v Turecku.

Fakulta má sedm kateder, jeden ústav a jedno výzkumné centrum. Jakou vědu produkují?

Co se týče základního výzkumu, jsme na druhém místě na univerzitě. Sociální antropologové či pracovníci katedry věd o výchově jsou schopni dělat velmi slušný aplikovaný výzkum, mohou spolupracovat s magistrátem i krajským úřadem. Letos jsme například podávali čtyři TAČR projekty na aplikovaný výzkum. Na vědu by mělo jít také více peněz. Na fakultách brzy začnou vznikat vědecké týmy.

Pokud chceme uspět, musíme mít pracoviště, která jsou internacionalizovaná. To je další má vize. Například naše výzkumné Centrum pro etiku napojené na katedru filosofie má mezi pracovníky velkou část cizinců. Polovina doktorandů na katedře filozofie je ze zahraničí, polovina personálu jsou také cizinci. Je to vlastně takový ideál, kam bychom to všichni na fakultě měli dotáhnout, takhle daleko zatím na ostatních pracovištích opravdu nejsme. Už se ale zlepšujeme. Například na historii zveme od začátku roku 2019 každý semestr zahraničního hosta na měsíční pobyt, také naše pracovníky se snažíme dostávat více ven, a to až na půlroční pobyty. Loni takto vyjeli tři, další dva budou následovat příští rok.

Na fakultách mají vznikat vědecké týmy. Kdo je bude tvořit?

Jeden velký vědecký tým už máme: kolegy z Centra pro etiku pod vedením doc. Niklase Forsberga. Každý další tým bude mít svého lídra, který si k sobě stáhne odborné asistenty, případně i doktorandy a vytvoří si pracovní skupinu od dvou až třeba do deseti lidí. Záleží na tom, jak je výzkum důležitý a náročný. V zimě tyto týmy dotvoříme a pokusíme se zároveň vytvořit nástroj, kterým bychom je financovali v horizontu dvou až tří let. Budeme proto inovovat směrnici o tvůrčí činnosti.  Jména některých lídrů budoucích vědeckých týmů za Fakultu filozofickou jsou už známá a jedná se o vynikající odborníky v oboru historie. Je to například profesorka Milena Lenderová nebo profesor Petr Vorel. Jeden z těch týmů bych mohl vést i já či můj nástupce ve funkci vedoucího ústavu historických věd doc. Pavel Marek. Další skupiny se jistě vytvoří na katedře filozofie, u sociálních antropologů či anglistů (když se jim uleví ve výuce).

Jak to bude vypadat s oceňováním akademiků?

Obecně chce ministerstvo do budoucna podporovat lidi s kvalitními vědeckými výsledky. Ve chvíli, kdy naběhne financování podle nové metodiky, měly by přitékat větší peníze na vědu, než tomu bylo dříve. Měli bychom to pocítit někdy v roce 2021. Na fakultu pak přijdou peníze skutečně na ty, kteří je vědou vydělali. Proto se snažíme podpořit vznik vědeckých týmů. Otázkou je, zda se peníze budou rozdělovat do celé České republiky, jestli budou vážit stejným metrem všem univerzitám. Věřím ale tomu, že i kdyby se změnila vláda, podpora vědy bude nadále prioritou. Nesmíme ale zapomínat, že podporu zaslouží i vynikající učitelé, kteří třeba nemají zas až tak velké vědecké výsledky.

Jak jste si vybíral nové proděkany?

Nebylo to tak jednoduché, jak jsem si představoval. Myslel jsem si hlavně, že to bude daleko rychlejší. Když mě na konci května zvolili, vypadalo to, že fakulta je připravena na změnu. Oba kandidáti jsme zvažovali zásadní obměnu na místech proděkanů. Já jsem si říkal, že někteří proděkani byli ve funkcích velice dlouho, potřebují dodělat habilitace a získat nové projekty. Definitivně jsem ale tým kupodivu poskládal až v polovině října. Z katedry literární kultury a slavistiky jsem si vybral proděkana pro vnitřní záležitosti a rozvoj, tím je Ivo Říha. Anglistka a předchozí předsedkyně fakultního akademického senátu Irena Reimannová má na starosti pedagogickou činnost a studijní agendu, zřejmě jedno z nejméně vděčných proděkanských míst. Pro vědu a tvůrčí činnost se stala proděkankou Šárka Bubíková z katedry anglistiky a amerikanistiky. Je to žena s velkým rozhledem a zkušenostmi, proto jsem ji ustanovil svou statutární zástupkyní. Proděkanem pro zahraničí a doktorská studia je docent Tomáš Hejduk z katedry filosofie, jenž má bohaté zkušenosti s cizinci z Centra pro etiku.

Budete jako děkan dál učit?

Část výuky jsem si ubral a předal kolegům na historii. Ale zároveň nechci výuku redukovat úplně, protože výuka mne vždy bavila a kontakt se studenty považuji jako akademik za klíčový. Jinak by o mne jako o vedoucího kvalifikačních prací za chvíli nikdo neměl zájem a ztratil bych se z jejich životů. To není myslitelné, a proto jsem si nechal dva kurzy. Jedním z nich jsou Současné trendy bádání (myšleno historického bádání) a díky tomuto kurzu se potkávám se všemi magisterskými studenty na historii. A pak jsem chtěl mít něco méně závažného, a proto jsem pro zimní semestr vypsal výběrovou přednášku a učím po dlouhé době Aristokratická sídla v raném novověku. V letním semestru budu mít Metody historikovy práce opět pro magistry a pro bakaláře Dějiny každodennosti v raném novověku, což je kurz, který na naší fakultě učím už skoro dvacet let a je to moje srdeční záležitost. Samozřejmě se také nebudu vyhýbat popularizačním akcím. Děkan má být vidět, takže se nadále budu objevovat na Noci vědců či Vědecko-technickém jarmarku.

Indíra Gándhí řekla: „Historie je nejlepší učitelkou s obzvláště nepozornými žáky.“ Myslím, že to stále platí. Historie na jedné straně otevírá člověku obzory a učí nás kriticky myslet. Je to široce uplatnitelné poznání, protože historie učí vnímat události v kontextech. Když nepochopíme minulost, nejsme schopni uvažovat o tom, co budeme dělat dnes a proč a jakou budoucnost chceme vytvářet. Bohužel však zároveň mnoho lidí roli historie nechápe, historické vzdělání nepovažuje za potřebné, anebo historii vnímá jen povrchně a zneužívá ji pro dosažení svých současných cílů. Proto je třeba humanitní a sociální vědy a obzvláště historii stále vyzdvihovat. Pokud humanitní vědy zmizí, staneme se společností bez paměti a bez schopnosti kriticky přemýšlet.

doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D. (* 1975)

Rodák z Pelhřimova je absolventem oboru učitelství dějepisu a anglického jazyka na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také pokračoval v doktorském studiu až do roku 2006. Od roku 2001 působí na Univerzitě Pardubice, tady se také v roce 2011 habilitoval. Od února 2019 vedl Ústav historických věd na Fakultě filozofické. Byl dlouholetým členem Akademického senátu, který i jako předseda čtyři roky vedl. Specializuje se na dějiny raného novověku a zejména na dějiny habsburských panovníků, jejich dvorů, české a moravské šlechty a jejího životního stylu. Za 20 let v oboru publikoval šest monografií a skoro pět desítek domácích i zahraničních studií. Poslední kniha „V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740‟ vznikla z řešení grantového projektu Grantové agentury České republiky v roce 2018 a sepsal ji tým deseti historiků z Pardubic a Prahy pod jeho vedením. V posledních letech vystoupil na mnoha zahraničních konferencích a byl jedním z výkonných redaktorů historického časopisu Theatrum historiae, u jehož vzniku v roce 2006 stál. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří florbal a hudba.

Vážení studenti,

dovolujeme si Vás upozornit, že v době zimních prázdnin od 23. 12. 2019 do 1. 1. 2020 bude studijní oddělení FZS zavřeno.

Přejeme klidné vánoční svátky a šťastný vstup do nového roku!

Studijní oddělení FZS

Volební komise pro volby do Akademického senátu Univerzity Pardubice zveřejnila výsledky.

Volby probíhaly ve dnech 3. - 4. prosince 2019.