Mgr. Markéta Moravcová, Ph. D., proděkanka pro studium a vzdělávací činnost FZS
1. Vzhledem ke skutečnosti, že krátce před začátkem nouzového stavu a všech souvisejících opatření, jsem začala pracovat v nové funkci, bylo pro mne, a stále je, toto období velmi náročné. Na začátku nové práce se člověk potřebuje co nejvíce zaměřit na nastudování pravidel, procesů a souvislostí souvisejících s běžnou prací na nové pozici. Já se teď ale nejvíce věnuji řešení aktuálních problémů a stále nekončících změn, které souvisí teď už s pozvolným uvolňováním opatření v souvislostí s pandemií COVID 19.
2. Mé obavy související s výkonem práce jsou především spojené s potřebou dobře a kvalitně zvládnout vše, co před mou osobu toto období klade. S tím je ale úzce spjata i obava z toho, abych dostatečně pomohla svým dětem a celé své rodině. I oni mají své obavy a situace pro ně určitě není lehká.
Mgr. Anna Lierová, vedoucí oddělení radiologie, FZS
1. Jednoznačne flexibilitu a pohotovosť. Myslím, že po prvotných chvíľkach obáv a bezmocnosti, keď sa zavreli nemocnice a zrušila kontaktná výučba, musel každý akademický pracovník riešiť nezvyčajné situácie. V mojom prípade to bola predovšetkým organizácia záverečného ročníku oboru Rádiologický asistent, na ktorých sa nevzťahuje pracovná povinnosť, a brány nemocníc pre nich zostalo zavreté až do konca apríla. Avšak boli sme prostredníctvom MS Teams v dennodennom kontakte a zvládli sme riešiť vzniknuté problémy pohotovo. Nakoniec sme všetko úspešne zvládli. Zmena kontaktu so študentami na distančnú, ma obohatila o nové možnosti, lebo ako akademik som musela "vyskočiť zo zabehnutých koľají".
2. Samozrejme, že vzniknutá situácia priniesla veľké obavy hlavne o zdravie mojich najbližších. V mojom prípade to bolo ešte komplikovanejšie, pretože som občan iného štátu a celá moja rodina je rozpŕchnutá do celého sveta. Uzavretie hraníc znamenalo dlhodobé odlúčenie od rodiny, ktoré ešte stále pretrváva. V chvíľach ako sú tieto, si človek uvedomí, že to najdôležitejšie, čo má, je rodina a zdravie. Našťastie nám súčasná doba umožňuje dennodenne komunikovať prostredníctvom videohovorov, ale nič nenahradí objatie vašich milovaných.
Ing. Hana Barochová, referentka, studijní oddělení FZS
1. Během situace s COVID-19 jsem byla postavena před mnoho rozhodnutí, některých velmi komplikovaných. Poznala jsem, že naši studenti umí nastoupit, když je potřeba, že člověk se dokáže vybičovat k neobyčejným výkonům, ať již z hlediska náročnosti práce, ale i její rychlosti. Byla jsem také ráda, že dnešní „online“ doba, nám umožnila spoustu situací zvládnout distančně, což bych uvítala i v běžném režimu.
2. Největší obavy mám samozřejmě o zdraví, ani ne tak o mé, jako o zdraví mých malých dětí a již starších rodičů, kteří jsou v rizikové skupině, a přesto téměř denně děti hlídají. Moje zdraví trpí hlavně psychicky, protože kombinace pracovního úvazku a ještě úvazků učitelky, matky, šoféra, hospodyně a zásobovače, jde zvládat jen s nejvyšším psychickým vypětím, zvláště když dítě při učení nespolupracuje. Těším se na prázdniny, že si od toho všeho trochu odfrknu a zároveň se bojím, co přinese podzim.
Mgr. Jindra Holeková, DiS., oddělení urgentní péče, FZS
1. Mám nové možnosti výuky. Nejen on-line vyučování, ale i jiné možnosti komunikace a spolupráce jednak se studenty i s kolegy. Umím se obléknout se do Covidového oblečku za 3,5 minuty včetně zalepení rukávů a nohavic :-). Prohloubila jsem si umění naslouchat a potrénovala trpělivost (Teams konzultace byly opravdu náročné). Potvrdila jsem si, že je u nás velká solidarita a máme jako národ na čem stavět. 2. Rozhodně jsem se nebála nakažení. Vzhledem k tomu, že pracuji ve školství a zdravotnictví, jsem měla jistotu stálého příjmu a paradoxně jsem měla velmi pěkný plat.
2. Bála jsem se a bojím se stále, jak bude pokračovat studium mého syna. Co jim ve škole uznají, co je. Jak budou nahrazovat praxi apod. Bojím se čím dál tím víc hloupých lidí, kteří svým chováním ohrožují okolí. Bojím se další vlny, protože se to dramaticky dotkne studentů nejen naší fakulty (ať už teorie, či praxe).